Schwihau-Synagoge (Švihov-synagoga) - Stručně o synagoze ve Švihově a zdejším židovském osídlení

Beigetragen: Pavel Frýda

Nejstarší zpráva o přítomnosti Židů ve Švihově pochází z r.1570. Pozdější zprávy z počátku 18.století hovoří o 15 zdejších židovských rodinách, jsou uváděna i jejich jména-Israel, Löw, Samuel, Eisigl, Moyses, Alexander, Löwl, Herschl, Aron a Pinkas (některá příjmení se opakují, zřejmě se jednalo o příbuzné rodiny). V tomto období vznikla i zdejší Židovská ulice, dnešní Vrchlického. Těsně před revolučními lety zde v r.1846 žilo 17 rodin a ještě v r.1880 je ve Švihově uváděno 79 židovských obyvatel. I zde se pak projevuje pokles počtu židovských obyvatel v důsledku stěhování do větších měst, zejména do Plzně, kde se nabízely Židům po občanské emancipaci lepší možnosti obživy i uplatnění. K r.1900 tak zde statistika vykazuje již jen 46 obyvatel židovské víry a poslední předválečný údaj uvádí 21 občanů hlásících se k judaizmu. Památník Yad Vashem* uvádí čtyři jména obětí nacistického holocaustu přímo ze Švihova-Emila Kohna (49 let), obchodníka s textilem, Rudolfa Wachtla (56 let), velkoobchodníka, Leo Sabata (52 let), řezníka a p.Krause (jméno není známo), řezníka (53 let), všichni zahynuli v průběhu r.1943 ve vyhlazovacím táboře Osvětim....
Stáří první synagogy ve Švihově neznáme, víme jen, že to bývala dřevěná stavba a společně se školou i celou Židovskou ulicí vyhořela při velkém požáru v r.1773. Novou zděnou stavbu si zdejší židovská náboženská obec postavila až za 10 let, v r.1783. U synagogy je doloženo působení pouze dvou rabínů, v r.1825 to byl Philipp Kohner a v r.1835 Augustin (Angelus) Kafka**, ten se však již v r.1836 stává rabínem v Plzni. O bohoslužby zřejmě většinou pečovali zdejší školení kantoři (chazani), početně slábnoucí židovská náboženská obec si nemohla dovolit vydržovat dlouhodobě svého rabína. Již za I.čs.republiky se ve zdejší synagoze konaly bohoslužby asi jen vyjímečně a jistě musely ustat za německé okupace. Chátrající budova byla zbořena okolo r.1960, dnes stojí na jejím místě v dnešní Vrchlického ulici novostavba rodinného domu čp.211 (stav.parcela 112, o rozloze 463 m2, kat.území Švihov, v majetku soukromých osob).
Posledními upomínkami na přítomnost Židů v městečku tak zůstavájí oba hřbitovy, starý a nový, které leží jen nedaleko od sebe.
Starý hřbitov najde návštěvník snadno, leží na jihovýchodním okraji města a torzo vchodu má vlevo na konci ulice Za vodou. Dobu založení starého hřbitova také přímo neznáme, ale jistě je velmi starobylý, neboť nejstarší čitelný náhrobek paní Rézl má být datován k r.1644. Na ploše 1572 m2 (pozem.parcela 1430, kat.území Švihov, vedená jako hřbitov, není zapsána na listu vlastnictví) se nachází okolo 140 barokních i klasicistních stél, často s velice zajímavým dekorem. Hřbitov byl v r.1828 rozšířen a pohřbívalo se zde do r.1913. Pohřebiště nebylo v minulosti naštěstí výrazně poškozeno, je o něj poměrně dobře pečováno a je tak významnou památkou celého Plzeňska.
Nový hřbitov založený v r.1878 se nachází nedaleko hřbitova starého. Poutník jen projde železničním tunelem a vydá se vlevo do mírného kopce a po cca 100 m již uvidí ohradní zeď nového hřbitova. Na ploše 1572 m2 (pozem.parcela 1424/7, kat.území Švihov, vedená jako neplodná půda, není zapsána na listu vlastnictví) se dochovalo asi 35 novodobých náhrobků od konce 19.století do 30tých let 20.století. I o toto pohřebiště je docela dobře pečováno.

*Yad Vashem-hebr.Pomník a jméno, tento památník a institut v Jeruzalémě zaznamenává přibližně pouze 2 miliony jmen ze 6 milionů obětí holocaustu, kde nepřežil nikdo z rodiny, příbuzných a známých, není ani nikoho, kdo by vyplnil pamětní list...Některé osoby jsou zde však vedeny duálně. Sezamy jsou přístupné na internetu.

**Augustin Kafka (1792-1870)-v některých pracích je jmenován jako Angelus, po krátkém působení ve Švihově se stává od 16.11.1836 krajským rabínem pro plzeňský a klatovský kraj. V době jeho působení byla v Plzni postavena stará synagoga. Zemřel 18.5.1870, jeho hrob na starším plzeňském hřbitově se stal poutním místem plzeňských Židů, zejména za německé okupace. Náhrobek se nedochoval, neboť hřbitov byl zrušen a likvidován v r.1985.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
F.Teplý, Geschichte der Juden in Schwihau




Eingegeben: 25.12.2008