Libochowitz-Synagoge (Libochovice-synagoga) - Libochovická synagoga a zdejí idovské osídlení
Beigetragen:
Pavel Frýdaidovské osídlení ve městě Libochovice je prvně doloeno v r.1538, kdy Jan III. z Hazmburka uvádí v úředním dopise svého poddaného Jakuba ida z Libochovic. Soudí se vak, e idé zde ili ji dříve, asi od druhé poloviny 15.století. Spolehlivě jsou pak idé v Libochovicích doloeni k r.1583. Po třicetileté válce v r.1654 bylo ve městě napočítáno pouze 12 idů. V dalím století, kdy nastává veobecný rozrod obyvatelstva, ilo v Libochovicích v r.1724 ji 35 idovských rodin, nejvíce idovských obyvatel mělo město v r.1880 a to 228 osob, později se v důsledku občanské a hospodářské emancipace idů projevuje obvyklý odchod do větích měst za snadnějí obivou a uplatněním. Jetě v r.1900 se 124 zdejích obyvatel hlásilo k idovské víře a poslední statistika z r.1930 uvádí 48 občanů hlásících se k judaizmu. Konec staleté přítomnosti idů v Libochovicích učinila německá nacistická okupace, v průběhu holocaustu zahynulo z Libochovic celkem 49 občanů idovského vyznání, byly vyvraděny celé rodiny-Brillova, Dubova, Florova, Fogesova, Gläsnerova, Grünhutova, Katzova, Kochova, Perelesova, Popperova, Röhrova, Roubíčkova, Sternova, Strausova a řada jednotlivců, mezi mimi byly i 4 děti do 15 let, nejmladí byla Ivanka Popperová, děvčátko zahynulo v osvětimských plynových komorách v necelých 3 letech ivota.....
Segregací idovského obyvatelstva zde bylo zřejmě v první polovině 17.století vytvořeno ghetto, které bývalo v okolí dneních ulic Nerudovy a Koenické, v r.1727 zde stávalo 14 idovských domů a v r.1846 pak 27 domů. V různých přestavbách jsou některé zachovány. Zdejí idé se ivili předevím obchodem veho druhu, z řemesel jsou uváděni řezníci, soukeníci, koeluhové, koeníci a vinopalníci. idovská náboenská obec v Libochovicích existovala snad od druhé poloviny 16.století, v r.1720 je doloen rychtář idovské čtvrti Sanion Aron. Je doloena řada idovských spolků např.tradiční pohřební spolek Chevra Kadia (Svaté bratrstvo), Spolek náboných paní (od počátku 19.století), spolek Talmud Thora (Výuka tóry), spolek Ner Tamid (Věčné světlo), Spolek pro oetřování nemocných (zaloen 1845) a humanitární spolek Handwerker-Verein (zaloen 1840). Libochovičtí idé měli i svůj obecní dům, stavba je dosud dochována na Kerkově nábřeí čp.310. Zasedal zde také bejt din (rabínský soud) a na jihovýchodní straně domu lze spatřit na zdi vytesaný zbytek hebrejského nápisu (text upomíná vyuití domu), ale i pozůstatky mikve-idovské rituální lázně (staveb.parcela č.42 o rozloze 18 m2, kat.území Libochovice, vedená jako zastavěná plocha, nádvoří, v majetku města Libochovice). Domu čp.310 se dnes říká "dům hrůzy", název je ale novodobý a připomíná dnení stav nemovitosti i sem sestěhované lidi. Po II.světové válce ji libochovická idovská náboenská obec nebyla obnovena. Snad stojí za zmínku dobový popis vztahů zdejí majority s idy, psaná autorem stati Dějiny idů v Libochovicích ředitelem měanské koly v.v. Karlem Křenkem: "Poměry náboenské byly po celá staletí v Libochovicích celkem příznivé. Třenice náboenské zaneseny do Čech antisemitismem německým, nenalezly zde vak v irích vrstvách ohlasu."
Nejstarí zpráva o zdejí synagoze je z r.1651, nicméně se předpokládá existence synagogy**, nebo modlitebny ji dříve. Barokní synagoga stávala uprostřed ghetta, její místo bývalo na dvoře dneního čp.323 (staveb.parcela č.68/1 o rozloze 210 m2, kat.území Libochovice, vedená jako nádvoří, v majetku soukromých osob). Stavba prola mnoha opravami a přestavbami, doloena je oprava v r.1761, přestavba v r.1835 (po zhoubném poáru ghetta v r.1809), která byla částečně dokonce financovaná zdejí lechtou-Dietrichsteiny. Dílčí opravy pak proběhly v letech 1863, 1910 a poslední v r.1931. Vchod do synagogy býval z dnení Nerudovy (dříve Josefské) ulice, na jih bývala dvě typická polokruhová synagogální okna, tradičně na východ býval klasicistní aron ha-kode (schrána na tóru, oltář) z r.1835, společně se třemi meními okny. Sedadla pro mue bývala uspořádána původně podél stěn, účastníci bohosluby byly tedy obráceni tváří do středu sálu, kde býval almemor, či bima (řečnitě) a odkud bylo čteno z tóry. Nástupem reformního ritu při bohoslubách po polovině 19.století byly lavice uspořádány podobně jako v kostelích, věřící seděli tváří k aronu ha-kode na východní stěně a almemor nahradil prostý amud (hebr.dosl.sloup, čtecí pult). K bohoslubám synagoga slouila do r.1941, později byla vyuívána jako skladitě a dokonce jako chlévy (!). Přes protesty občanů a bez schválení památkářů byla historická stavba zbořena v r.1981. U synagogy je doloeno působení 11 rabínů, posledním byl Samuel Nagel v letech 1861-72. O bohosluby pak pečovali kolení zdejí chazani (kantoři) a duchovní péči o idovské věřící převzal rabinát ve Slaném.
Libochovický hřbitov idovské náboenské obce se nachází severozápadně na okraji města. Cestovatel jej najde poměrně snadno, u nádraí za kolejemi odbočí vlevo a za zahrádkářskou kolonií vpravo ji spatří pohodlnou polní cestu, vchod na hřbitov lze spatřit ji ze silnice ve vzdálenosti cca 100 m. Hřbitov náleí mezi nejstarí dochované idovské hřbitovy v ČR, spolehlivě je doloeno jeho zaloení v r.1583, rozířen byl v r.1846, tudí dnes zaujímá poměrně velkou plochu 3190 m2 (pozem.parcela č.741, kat.území Libochovice, v majetku idovské obce v Praze). Jiní a východní hradba hřbitova je postavena nově, včetně nových kovaných vrat, ostatní ohradní zeď je částečně v rozvalinách. Na hřbitově lze najít okolo 550 náhrobků, z toho okolo 350 je poměrně starobylých, nejstarí z počátku 17.století. Stély jsou provedeny v barokním, renesančním i empírovém stylu. Pohřebitě je průběně rekonstruováno a je mu zjevně věnována základní péče a údrba.
* je známo datum narození, nikoliv místo a čas, kdy uvedená osoba zahynula.
**Synagogou se rozumí stavba, její hlavní modlitební sál je dominující prostor celé budovy. U synagog býval také zpravidla zřízen úřad rabína, rabinát. Chudí a méně početné idovské náboenské obce, které si nemohly dovolit vydrovat rabína, si zřizovaly pouze modlitebny. Modlitebnou se rozumí místnost pro bohosluby v domě, který je primárně určen k jiným účelům, např. k bydlení, obchodu apod.
Zdroje: K.Křenek, Dějiny idů v Libochovicích
B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
J.Fiedler, idovské památky v Čechách a na Moravě
web.stránky Útěcká synagoga
web.stránky Libochovicko
Eingegeben: 2.12.2008