Sangerberg (Prameny) - doplnění historie
Beigetragen:
Zdeněk PecharŘíčka Roda dělila obec Sangerberg na dvě samostatné části. Kláterní na pravém břehu tzv. Opatská a na levém břehu panská , patřící pod panství Bečov. Na obou stranách byla intenzivní těba cínu a stříbra. Majitelem Bečovského panství byl v té době rod Hrabiiců z Oseka a to Bore z Oseka (1226-1277). Byl také komorníkem krále Václava I. Za panování Přemysla Otakara II, který povolal na pomoc odborníky z německa při zakládání měst začalo docházet k poněmčení českých rodů a Hrabiicové se píí z Rýzmberka. ( Dalimil o té době poznamenal: Běda krále lechetného, e nechová jazyka přirozeného.) Dalími majiteli za kterých pokračovala těba, byl vladycký rod Pluhů z Rabtejna. Roku 1380 obdrel Sangerberg lutické městské právo. Těba pokračovala jetě v 16. století. V 17. století u těba pomalu končila. Dalí majitel baron von Juncker-Bigatto zde okolo r. 1818 zkouel těit eleznou rudu. V 18.století se obec začala měnit , obchodovalo se zde s chmelem a prasaty. Městečko se rozrostlo o Nový Sangerberg na Větrném vrchu. Po zruení poddanství se začalo v 19.století rozrůstat . Byla postavena pota a radnice (1870), zaloeny lázně. Léčivé prameny Giselin, Rudolfův, Vincentův byli zachyceny a postaven lázeňský dům. Dne 30.4.1873 byl Sanenberg císařským rozhodnutím povýen na město. V té době se u panská část dělila na tři část, Velký Sanenberg, Nový Sanenberg a Lázně Sanenberg. Byli zde dva velké hotely a řada hostinců. Období růstu skončilo po 2. světové válce začleněním do VVP. Zbořeno bylo na 265 domů, kostel(z r.1357) a dvanáct kaplí. Zůstala jen socha sv. Jana Nepomuckého z r.1883.
/Výtah z archivů/
Eingegeben: 28.11.2008 
