Žlutice-synagoga (Luditz-Synagoge) - Synagoga ve Žluticích a zdejší židovská náboženská obec

Přispěl: Pavel Frýda

O synagoze a žlutické židovské náboženské obci je známo jen poměrně málo, neboť dostupná česká odborná literatura se o místě nezmiňuje. Amatérský badatel je tak odkázán na strohý německý text ve stěžejní publikaci Hugo Golda, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangheit und Gegenwart.
První zmínka o přítomnosti Židů v městečku je privilegium vydané Jindřichem IV. z Plavna z r.1540. Zde se uvádí, že Židé ve městě nebudou trpěni a dosud zde přebývající jej musí opustit, tedy zde Židé zřejmě již dříve žili. Vypovězení Židů však netrvalo až do občanského zrovnoprávnění, neboť další údaj uvádí 17 židovských familiantů*, bohužel však neupřesňuje dobu. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou uváděna původní a nová příjmení, musí se jednat o dokument z období těsně po r.1787, kdy Židé museli přijmout stálá německá příjmení. Jména žlutických familiantů jsou uváděna všechna: Salamon Moises, Joseph Antschel, Isak Moises, Isak Lipmann, Wolf Jakob, Jeremias Lipmann, Isak Wollner, Joseph Löbl, Joseph Herschl, Moyses Löwi, Wolf Joachim, Moises Schauer, Nathan Stein, Jonas Engel, Jeremias Löwy, Michl Jeremias a Kohrhorn Löwy.
Novodobá židovská náboženská obec byla ve Žluticích ustanovena v r.1875, kdy měla 89 členů. V jejím čele stál jako představený Abraham Bäumel, jako učitel náboženství byl ustanoven Moritz Hoffer. V té době zde Židé měli modlitebnu** o jejíž lokalizaci však nejsme informováni. Žlutická synagoga byla vystavěna v r.1883 a podle tehdejších zvyklostí u ní byla též učebna a byty pro rabína a učitele. Jako rabín u synagogy působil dřívější učitel Moritz Hoffer a to až do r.1926, kdy úřad převzal rabín Bernhard Engl. V r.1934 rabinát ještě pečoval o duše 79 židovských věřících, z nichž bylo 21 přespolních. Hřbitov si zdejší židovská náboženská obec nezřídila, své zemřelé pochovávala na pohřebištích v Nečtinech (dochovány skromné zbytky, včetně jednoho náhrobku "žlutického") a v Chyších (nedochováno nic). V čele židovské náboženské obce stáli postupně jako představení Leopold Hoffer a Richard Bäumel, její zánik přišel s německou nacistickou okupací. Památník Yad Vashem (Pomník a jméno) uvádí některá jména obětí holocaustu ze Žlutic: celé rodiny Bäumelova, Böhmova, jednotlivci pak Filip Engelsmann a Menachem Golob. O synagoze nejsou zprávy, pravděpodobně byl hnědou lůzou devastován interiér, tehdy obvyklá a oblíbená činnost henleinovských ordnerů. V průběhu socializmu byla budova přestavěna na byty a tomuto účelu slouží dodnes, v horních patrech mají být ještě znatelné zbytky ozdobné synagogální výmalby. Dům dnes nese čp.38 a nachází se v ulici 28.října (stavební parcela č.152 o rozloze 355 m2, katastr.území Žlutice, v majetku soukromé osoby). Dnešní poutník kráčející okolo a neznající bohatou historii domu si dnes fádní budovy sotva povšimne.

* familiant-úředně povolený otec rodiny, od r.1727 až do poloviny 19.století platil tzv.familiantský zákon, restriktivní opatření, kdy se mohl oženit jen nejstarší syn a to po složení ukoušky z čtení, psaní, náboženství a němčiny apod., počet familiantů byl pevně stanoven na 8600 v Čechách a 5400 na Moravě, jejich počet byl rozšiřován jen vyjímečně, těmito opatřeními byla "přebytečná" židovská populace nucena k emigraci. Familiantský zákon byl zrušen v r.1849, různé protižidovské zákony a předpisy platily až do r.1859, ale v praxi se již nedodržovaly.

** modlitebna-synagogou se rozumí stavba, jejíž hlavní modlitební sál je dominující prostor celé budovy. U synagog býval také zpravidla zřízen úřad rabína, rabinát. Chudší a méně početné židovské náboženské obce, které si nemohly dovolit vydržovat rabína, si zřizovaly pouze modlitebny. Modlitebnou se rozumí místnost pro bohoslužby v domě, který je primárně určen k jiným účelům, např. k bydlení, obchodu apod.

Zdroj: H.Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangheit und Gegenwart
str.388-390, Geschichte der Juden in Luck und Luditz







Vloženo: 22.11.2008