Duppau (Doupov) - I toto už je historie - po roce 1945

Beigetragen: Zdeněk Pechar

Obec Doupov s katastrálním územím patřila v roce 1945 do okresu Kadaň. V I. dílu
Seznamu obcí v zemích českých podle správního rozdělení ze dne 1. 2. 1949 je dle soupisu
obyvatelstva ze dne 22. 5. 1947 uvedeno 525 obyvatel a rozloha katastru 709 ha.
Budovatelská zpráva MNV ze dne 16. 3. 1949 mapuje první dva poválečné roky
v Doupově. Dle ní byl prvním správním komisařem a zároveň prvním Čechem v Doupově
po II. světové válce František Peterka, který byl dne 20. 5. 1945 do Doupova vyslán blíže
nespecifikovanou „národní radou“. Během měsíce přišlo do Doupova prvních 15 osídlenců.
V srpnu 1945 byl Okresní správní komisí Kadaň delegován do Doupova Václav Šatra jako
předseda místní správní komise. Ten zahájil první schůzi MSK Doupov dne 2. 8. 1945,
na které byli zvoleni členové MSK bytový referent Ladislav Panoška, pokladník Jaroslav
Svoboda, zásobovací referent Václav Kraus. Na této schůzi slíbili věrně a čestně pracovat
v duchu programu vlády. Hlavní činností MSK bylo zajištění osidlování města a odsun
Němců. V roce 1946 byl úřad MSK zároveň správcem všech obcí na Doupovsku,
zaměstnával 8 zaměstnanců, z toho bylo 6 úředníků.
Po volbách do Ústavodárného Národního shromáždění, konaných dne 26. 5. 1946,
byl na místo dosavadní MSK Doupov ustaven MNV Doupov. Ustavující schůze MNV
Doupov, které předsedal Václav Šatra, se konala dne 9. 7. 1946. Byly na ní zvoleny komise
a předsedové komisí národního výboru v tomto složení: samosprávní komise s předsedou
Františkem Lípou, zemědělská komise s předsedou R. Štědrým, živnostensko-průmyslová
komise s předsedou L. Houškou, osvětově školská komise s předsedkyní Svobodovou,
finanční komise s předsedou K. Valentou, osídlovací komise s předsedou K. Jestřábkem,
dopravní komise s předsedou I. Hospodářem, vyživovací komise s předsedou J. Hrbkem,
sociální komise s předsedou I. Viklerem, zdravotní komise s předsedou A. Koukalem.
Dne 18. 9. 1946 byla provedena reorganizace MNV a do jeho čela byl zvolen
František Lípa. Nový MNV měl 24 členů. Na schůzích Městského výboru KSČ Doupov
ve dnech 10. a 13. 12. 1948 byli odvoláni členové MNV a navrženo nové složení MNV.
Návrh byl na všeplenární schůzi KSČ dne 17. 12. 1948 schválen a s účinností od 1. 1. 1949
se stal předsedou MNV Emanuel Helebrant. Nově zvolený MNV měl 11 členů. V roce 1950
se ve funkci předsedy MNV vystřídalo několik osob, od roku 1951 do května 1953 byl zvolen
předsedou MNV Stanislav Švec. Po jeho rezignaci přijal funkci Oldřich Folta a v ní setrval
až do ukončení činnosti MNV.
Jedinou politickou stranou v Doupově v roce 1945 byla KSČ, jejíž předsedou byl
Leopold Petroušek, velitel stanice SNB. Na konci roku 1945 se v Doupově začala utvářet
nová strana Československé sociální demokracie, která dne 9. 1. 1946 oficiálně požádala
o paritní zastoupení v MSK. Jejím předsedou byl řídící učitel Karel Valenta. Před volbami
v roce 1946 byla vytvořena místní organizace Československé strany národně socialistické.
Osídlení Doupovska bylo z hlavní části provedeno během roku 1946. V poměrně
chudém zemědělském kraji probíhalo osídlování velmi pomalu. Předávaly se jednotlivé
usedlosti a přebíral dobytek. Postupně se přecházelo ke kolektivnímu obdělávání zemědělské
půdy, jelikož lidí bylo zatím málo. Bylo založeno JZD, významnějším zemědělským
podnikem v oblasti Doupovska bylo Horské pastvinářské družstvo Doupov. Obec Doupov
vlastnila 47 ha 17 a orné půdy, zemědělci 194 ha 11 a orné půdy.
Ke dni 26. 9. 1947 měl Doupov 593 obyvatel, z toho bylo 38 živnostníků
a obchodníků a 27 zemědělců.
Přes obtížné osídlování Doupovska byl odsun Němců prováděn dle plánu a byl
ukončen na podzim roku 1946. Zbývající německé obyvatelstvo bylo předáno do Sběrného
střediska Kadan a do Internačního střediska Prosečnice v okrese Praha.
MNV Doupov byl matričním úřadem. Od 1. 1. 1950 zahrnoval jeho matriční obvod
15 obcí. Matrikářem v roce 1950 byl František Hladký, v roce 1951 Stanislav Bartoš,
po něm až do roku 1953 Karel Jestřábek.
Opět byla obnovena Obecná škola Doupov, Měšťanská škola Doupov, která byla
otevřena dne 2. 4. 1946, Lidová škola zemědělská Doupov. Dne 5. 2. 1946 byl v Doupově
zřízen útulek ochrany matek a dětí. V Doupově byla Újezdní školní rada Doupov pro školy
v okolí.
Kulturní život v Doupově zajišťoval divadelní spolek Recidak, založený při MO KSČ.
Obecní knihovna byla zřízena dne 14. 6. 1946.
Svou činnost obnovil i Sbor dobrovolných hasičů Doupov, který patřil pod Okresní
hasičskou jednotu Kadaň. Později po reorganizaci hasičstva v roce 1950 byl sbor
přejmenován na Místní jednotu Československého svazu hasičstva Doupov.
V Doupově byla také posádka Československé armády. Normální vojenský útvar byl
do Doupova vyslání dne 3. 7. 1945 v síle 1 praporu. Ubytování vojáků bylo zřízeno
v několika domech a v bývalém areálu Vyššího gymnázia Doupov.
K pobytu vojsk Rudé armády lze uvést, že její pluk byl ubytován v nedaleké Jeseni
(Doupovské Jeseni) v polesí Bukovina a dne 12. 12. 1945 při jeho odchodu byla uspořádána
slavnost na rozloučenou.
Na schůzi rady ONV Kadaň dne 14. 2. 1947 bylo usneseno, že v Doupově bude
ustaven obvodní tajemník, který bude spravovat dalších 13 neosídlených obcí. O které obce
se jedná, není v usnesení uvedeno. Tento způsob správy neosídlených obcí se však
neosvědčil.
Nový způsob správy málo osídlených a vysídlených obcí byl dán vyhláškou Zemského
národního výboru Praha o zatímním spojení obcí v pohraničním území, která byla zveřejněna
v Úředním listu republiky Československé ze dne 11. 6. 1947, díl II., číslo 135. Ve smyslu
výnosu Ministerstva vnitra Praha čj. B-8121-23/8-46-II/4 ze dne 26. 11. 1946 bylo provedeno
Okresním národním výborem Kadaň zatímní spojení obcí pod jednu správu podle analogie
§ 94 českého obecního zřízení č. 7 zemského zákona ze dne 16. 4. 1864. Nad vysídlenými
obcemi, které byly dosud spravovány místními správními komisemi Dobřenec s osadami
Konice a Emanuelův Dvůr, Heřmanov, Jeseň, Jírov, Petrov, Prachomety, Tocov, Tunkov
s osadou Telcov a Víska v oblasti Doupovska, byl Okresním národním výborem Kadaň
(výměr čj. 3099/47 ze dne 21. 3. 1947) jako orgán pověřený správou určen Místní národní
výbor Doupov, který převzal správy těchto obcí ke dni 31. 3. 1947. Zatímní spojení těchto
obcí bylo zveřejněno v Úředním listu republiky Československé, díl II. ze dne 11. 6. 1947,
číslo 135, str. 2077, vyhláška Zemského národního výboru Praha. Nově vzniklá správa je
uváděna jako Správa vysídlených obcí Tocov, Tunkov, Telcov, Prachomety, Jírov, Jeseň,
Konice, Dobřenec, Heřmanov, Víska při MNV Doupov, okres Kadaň.
Ve výměru ONV Kadaň ze dne 21. 3. 1947 je spojení obcí zdůvodněno tím,
že po odsunu německého obyvatelstva jsou tyto obce velmi řídce osídleny a žijí v nich
většinou zaměstnanci pastevního družstva, kteří nemají na Doupovsku trvalé bydliště.
Ve výměru ONV Kadaň bylo dále zdůrazněno, že jakmile bude v těchto obcích dostatek
obyvatelstva slovanského původu, budou učiněna v příslušné obci vhodná opatření
k obnovení samostatné správy s platností od 31. 3. 1947. V tomto smyslu byly informovány
místní národní výbory a místní správní komise v Mětikalově, Obrovicích, Olešce, Řednici,
Sedleci, Trmové, Turči, Zakšově, Žďáru, Žebletíně a Okounově s tím, že správu zatímně
spojených obcí přejímá MNV Doupov.
Počty obyvatel v některých obcí z ledna 1947:
Dobřenec - 74 obyvatel, z toho 6 Čechů, 11 Bulharů, 56 Slováků, 1 Ukrajinec
Heřmanov - 10 obyvatel, z toho 2 Slováci, 8 Bulharů
Jeseň - 34 obyvatel slovanské národnosti
Jírov - 8 obyvatel, z toho 5 Slováků, 1 Bulhar, 2 Němci
Petrov - 42 obyvatel, z toho 4 Češi, 21 reemigrantů z Maďarska, 17 Němců
Prachomety - 39 obyvatel, z toho 2 Češi, 3 Bulhaři, 2 Slováci, 15 slovenských
Rómů, 17 Němců
Telcov - 14 obyvatel, z toho 1 Čech, 13 Němců
Tocov - 85 obyvatel, z toho 8 Čechů, 2 Slováci, 13 německých antifašistů,
9 Němců, 53 reemigrantů z Maďarska
Tunkov - 15 Němců
Víska - 21 obyvatel, z toho 4 Češi, 17 Slováků
V I. dílu Seznamu obcí v zemích českých podle správního rozdělení ze dne 1. 2. 1949
je dle soupisu obyvatelstva ze dne 22. 5. 1947 uvedeno v obcích:
Dobřenec - 98 obyvatel a rozloha katastru 1.176 ha
Heřmanov - 11 obyvatel a rozloha katastru 232 ha
Jeseň - 33 obyvatel a rozloha katastru 807 ha
Jírov - 7 obyvatel a rozloha katastru 675 ha
Petrov - 19 obyvatel a rozloha katastru 661 ha
Prachomety - 28 obyvatel a rozloha katastru 242 ha
Tocov - 79 obyvatel a rozloha katastru 1.022 ha
Tunkov - 28 obyvatel a rozloha katastru 617 ha
Víska - 41 obyvatel a rozloha katastru 715 ha
I přes toto malé osídlení byly v některých obcích v roce 1945 jmenovány místní
správní komise a místní správní komisaři. V roce 1945 byl v Jeseni (Doupovské Jeseni)
předsedou MSK Bedřich Kopp, v Dobřenci napřed Andrej Šandor a po něm Jan Prášil,
v Tocově František Šmejkal, v Prachometech Karel Litera, ve Vísce napřed Antonín
Plachetka a po něm Rudolf Kraus, v Tunkově Josef Horníček.
Z tohoto přehledu je zřejmé, jak nutné bylo vytvoření společné správy těchto
nedostatečně osídlených obcí.
Dne 12. 7. 1949 se zástupci zaměstnanců Československých státních statků Doupov
z obcí Dobřenec, Konice, Doupovská Jeseň, Jírov, Prachomety, Víska, Heřmanov, Tocov,
Tunkov, Telčov a Petrov rozhodli vytvořit vlastní národní výbor. Návrh na utvoření byl podán
ke schválení Okresnímu akčnímu výboru Národní fronty Kadaň a Okresnímu národnímu
výboru Kadaň. Byl schválen Radou Okresního národního výboru Kadaň dne 26. 8. 1949
jejím rozhodnutím o zřízení Obvodního národního výboru vysídlených obcí Doupov.
Dne 29. 8. 1949 byli jmenováni funkcionáři Obvodního národního výboru vysídlených obcí
Doupov - předsedou p. František Jansa, členy Stanislav Kalina, Ladislav Wurm, Jan Urban,
Josef Hajný, Jiřina Derflerová, Miloslav Apjar, Václav Macal, Josef Janček, a náhradníky Jan
Maričák, Michal Kovač, Josef Růžička, Juraj Lališ, František Vida, Stanislav Vorlík. Název
obvodního národního výboru byl uváděn ve dvou verzích - jako obvodní národní výbor
sdružených obcí a jako obvodní národní výbor vysídlených obcí.
Tento obvodní národní výbor vysídlených obcí byl potvrzen na plenárním zasedání
tohoto výboru dne 29. 9. 1949. Z jeho činnosti jsou dochovány pouze 2 zápisy ze schůzí,
a to z plenárního zasedání konaného dne 29. 9. 1949, na kterém byl zvolen předsedou
František Jansa a další členové výboru, a ze dne 30. 10. 1949, na níž byl potvrzen do funkce
tajemníka výboru František Hladký.
Ustavující schůze reorganizovaného Obvodního národního výboru vysídleních obcí
Doupov, na kterém byli zvoleni František Jansa, František Mrvík, Josef Hajný, Vojtěch
Tureček, Jan Hofman, Jaroslav Kuril, Juraj Pavlis, Marie Kubajková, Julie Horvátová, Václav
Pajma, Antonín Šíma, Jaroslav Sojka, František Vida, Václav Turek, Jan Hrabovský,
se konala dne 18. 7. 1950.
Avšak již tři měsíce po reorganizaci se Obvodní národní výbor vysídlených obcí
Doupov dne 14. 10. 1950 usnesl na svém rozpuštění a navrhl sloučení s Místní národním
výborem Doupov v jeden národní výbor s tím, že i po reorganizaci představuje obvodní
národní výbor vysídlených obcí pouze formální instituci, a to pro naprostý nezájmem
zvolených členů. Okresní národní výbor Kadaň návrh na sloučení s MNV Doupov předložil
dne 27. 12. 1950 ke schválení Krajskému národnímu výboru Karlovy Vary, který jej na své
schůzi rady dne 16. 1. 1951 schválil. Rada Okresního národního výboru Kadaň na své schůzi
dne 5. 2. 1951 zrušila své rozhodnutí ze dne 26. 8. 1949 o zřízení Obvodního národního
výboru vysídlených obcí Doupov a sloučila tak oba národní výbory v jeden pod názvem
Místní národní výbor Doupov.
Předání veškeré agendy Obvodního národního výboru vysídlených obcí Doupov bylo
provedeno dne 3. 1. 1951.
Od 1. 1. 1953 byly k obci Doupov integrovány obce Dobřenec, Heřmanov, Jeseň
(Doupovská Jeseň), Jírov, Mětikalov, Petrov, Prachomety, Tocov, Tunkov s osadou Telcov,
Tureč a Víska. Likvidace dosavadních správ obcí a jejich sloučení se uskutečnilo na základě
návrhu a zprávy ONV Kadaň, souhlasu ministerstva vnitra, výnosu ministerstva vnitra
ze dne 5. 11. 1951 č. 891, Sbírky oběžníků pro KNV č. 69 a pokynu KNV Karlovy Vary
ze dne 29. 10. 1952. Okresní národní výbor Kadaň byl k provedení územních změn
vyzván Krajským národním výborem Karlovy Vary pod čj. I/1-045.1-1/12-1952-Va.
ze dne 2. 12. 1952. Úřední oznámení v Úředních listech republiky Československé nebylo
dohledáno.
Na mimořádné schůzi pléna MNV Doupov, rozšířené o předsedy všech složek národní
fronty v Doupově, která se konala dne 4. 2. 1953, oznámil předseda ONV Kadaň Sadílek,
že na Doupovsku má být zřízen vojenský újezd a během roku 1953 bude nutné,
aby se doupovské obyvatelstvo přestěhovalo. Dále seznámil přítomné se vším, co souvisí
s přemístěním místního obyvatelstva do jiných obcí v okrese Kadaň nebo v rámci kraje
Karlovy Vary. Všichni přítomní uznali nutnost zřízení vojenského újezdu.
Na základě návrhu správce vojenského újezdu Hradiště byl s účinností od 15. 6. 1953
zakázán vstup do vojenského prostoru pro civilní obyvatelstvo. MNV Doupov byl o tomto
zákazu vyrozuměn ONV Kadaň přípisem zn. 166-taj.-1953-I. ze dne 11. 6. 1953.
Dne 24. 8. 1953 jednali zástupci Krajského národního výboru Karlovy Vary, Vojenské správy
Podbořany, Okresního národního výboru Kadaň a Místního národního výboru Doupov
o úpravě hranice Vojenského újezdu Hradiště v katastru přičleněné obce Dobřenec. Přípisem
Okresního národního výboru Kadaň pod značkou 00158-taj-1953/III/35 bylo dne 1. 9. 1953
oznámeno provádění likvidace obcí a místních národních výborů.
Obec Doupov byla vysídlena ve III. etapě, osady Heřmanov, Petrov, Tocov, Tunkov
a Víska v I. etapě, osady Jeseň (Doupovská Jeseň), Jírov, Mětikalov, Prachomety a Tureč
ve II. etapě a jejich katastrální území byla v roce 1953 připojena k Vojenskému újezdu
Hradiště. Osada Dobřenec nebyla zařazena do vysídlení obcí.
(Citace ze studijních materialu SOA K.Vary- archivní fond Doupova)

Eingegeben: 20.11.2008