Ostrava hlavní synanoga (Mährisch-Ostrau Haupttempel.) - Židé v Moravské Ostravě

Přispěl: Pavel Frýda

První židovské rodiny se začaly v Moravské Ostravě usazovat až v r.1508, ale poměrně brzy poté byli Židé v r.1531 z města vypovězeni. Od r.1792 směli ve městě židovští obchodníci jen přenocovat. Zákaz pobytu však nebyl uplatňován postupem času příliš důsledně, první židovská rodina ve městě bydlela od r.1792, v r.1800 zde žily 4 rodiny a první malou modlitebnu si zdejší Židé zřídili v r.1832. Velký příliv židovského obyvatelstva nastal po občanském zrovnoprávnění Židů po r.1848, různé protižidovské předpisy platily sice až do r.1859, ale v praxi se nedodržovaly. V r.1880 měla Moravská Ostrava 1077 židovských obyvatel (7%), v r.1900 pak téměř 5000 osob (cca 16%) a v r.1930 se zde 7189 občanů hlásilo k judaizmu (4%). Mnoho rodin odešlo před nacistickým nebezpečím do zahraničí a do vyhlazovacích táborů německé okupační úřady nařídily deportovat okolo 4860 osob, po osvobození se do města vrátilo jen přibližně 250 přeživších. Muži židovského původu z Ostravka byli již v říjnu 1939 deportováni do tábora v polském Nisku (celkem 1223 osob), při pracích v lesích poblíž sovětské hranice jich mnoho uprchlo na sovětské území. Po tristních zkušenostech v sovětských lágrech byli později amnestováni a mnozí posílili čs.vojenskou jednotku v Buzuluku. Jen v bitvě u Sokolova 8.3.1943 padlo 18 židovských vojáků z Ostravska. Další bojovali v čs.jednotkách ve Velké Británii.*
Židovská náboženská obec byla v Moravské Ostravě ustanovena v r.1875, existovala až do nacistické okupace, v r.1945 byla obnovena a existuje dodnes. V Moravské Ostravě byl založen v r.1899 židovský sportovní klub Makkabi**, byl prvním svého druhu na pozdějším čs.území, v r.1929 se ve městě konala II.čs.makkabiáda (soutěže židovských sportovců) za účasti 2000 závodníků.
Moravská Ostrava byla v předválečném období centrem sionistického hnutí, probíhaly zde praktické i teoretické kurzy pro vystěhovalce do Palestiny. Význam vystěhovalectví vzrůstal s přicházejícím nebezpečím nacizmu.
V Moravské Ostravě stávala Hlavní synagoga, byla předána slavnostně do užívání veřejnosti na Roš Hašana 1879 (židovský Nový rok slavený na přelomu září a října, např.letos připadá na 30.9.-1.10.2008). Budova stávala v dnešní Zeyerově ulici (dříve Pittelova) na místě dnešního OD Laso. Byla vypálena nacisty v noci z 12. na 13.6.1939 a trosky stavby byly odstraněny v zimě v r.1940. I později v r.1926 vybudovaná Ortodoxní synagoga byla v r.1939 vypálena nacisty a později zbořena. Dům, kde stávala tzv.ortodoxní chasidská modlitebna byl zničen v důsledku pozdějších válečných událostí.

*V bitvě u Sokolova bylo ze 102 padlých čs.vojáků celkem 40 jmen židovských, z oblasti působení ŽNO v Moravské Ostravě padlo v tomto boji 18 zdejších mužů židovského vyznání a 5 prokazatelně upadlo do německého zajetí, jejich osud byl obzvláště nezáviděníhodný. Vojáci židovského původu obdrželi za boj u Sokolova celkem 25 vysokých sovětských řádů a řadu dalších čs.vyznamenání a medailí. Ve Velké Británii padl ostravský židovský rodák čet.(Sgt) Jan Hornung (24 let), navigátor 311.bomb.perutě. Dne 13.7.1944 jejich Liberator havaroval při návratu z protiponorkové patroly a všech 9 členů osádky zahynulo. Při obléhání Dunkerque padli v bojových akcích Čs.obrněné brigády další dva ostravští židovští rodáci vojíni Max Apfelbaum (padl 4.10.1944 ve věku 27let) a Alfréd Ebel (padl 28.10.1944, 18 let).

**Makkabi-název spolku upomíná na vůdce povstání Židů proti syrskému útlaku Judu, zvaného Makkabi (tj.hebr.dosl. Palice, ale překládá se jako Kladivo), který v r.164 př.obč.l. dobyl Jeruzalém, přičemž byl očištěn a znovuzasvěcen Chrám. Události se vzpomíná o svátku chanuka (např.letos připadá na 22.-29.12.2008) a také ji připomíná píseň Mi J´mallel, jejíž hebrejský text říká: "Kdo vypoví hrdinství Izraele, kdo je spočítá? V každém pokolení židovského národa se narodí stejní hrdinové jako za časů makabejských. A v našich dnech se celý Izrael spojí a bude zachráněn."
U židovských tělocvičných spolků se můžeme setkat ještě s názvem Hagibor, tj.hebr.Statečný.


Zdroje: J.Fiedler, Židovské památky Čech a Moravy
E.Kulka, Židé v československé Svobodově armádě
E.Kulka, Židé v československém vojsku na Západě










Vloženo: 16.9.2008