PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Karvinná (Karwin) - HISTORIE MĚSTA KARVINNÁ

Přispěl: Michal Fáber

Karvinná patřila od nepaměti až do počátku 19. století k vyloženě
zemědělským osadám. Jak lze odvodit z názvu obce, k osadám s převážně pasteveckou
půdou. Název obce lze odvodit od staroslovanského karw – býk (karwa – kráva) + - ina
(koncovka, označující místo k něčemu) v tomto případě tedy Karvinná – místo k pasení krav.
Nejstarší pramenné zmínky o městě se týkají pozdější osady města, Solci, kde se už
od 13. století těžila ze solných pramenů sůl, a to prostým vyvařováním. Polští benediktýni,
kolonizující zprvu Orlovsko a později jeho nejbližší okolí chopili se jako hospodáři vedle
zemědělství i této solné koncese, kterou si dali patentovat v listině z r. 1268. Zde se poprvé
dočteme o osadě Solci (Sal). Je to nejstarší zmínka o území nynějšího města Karviné, proto
v r. 2008 slavilo město 740 let svého trvání.

Od poloviny 15. století jsou držiteli obce Kitlicové, kteří se záhy začali psát
Karvinští z Karviny. Asi v 90. letech 16. století kupují ves Larischové ze Lhoty. S jejich
jménem jsou spjaty další dějiny obce a její rozkvět až do r. 1945, tedy celých 350 let.
Larischové byli majiteli nejen Karvinné, ale několika dalších vsí a statků v okolí. Zastávali
významná postavení a funkce nejen u těšínského dvora, ale i ve Vídni.
V roce 1730 byl rodný majetek Larischů prohlášen za svobodné a samostatné panství
stavovské. To mělo velký vliv na rozkvět obce. Tím, že se karvinské panství dostalo pod
pravomoc knížecí, podléhalo bezprostředně moci českého krále. Majitelé
karvinského panství byli majoritními pány. Karvinná se stala jako vrchnostenské sídlo
důležitým střediskem celé oblasti.

První zmínky o dolování uhlí jsou z r. 1776. Pokyn k dolování dal Erdmann
Florian Larisch. Dolování se však neujalo. Ani znovuzapočatý pokus v r. 1785 nepokračoval.
Teprve od r. 1794 se doluje na území Karvinné uhlí nepřetržitě. Jednak narůstají konzumenti,
jednak je příliš lákavý příklad z Ostravy. Ne náhodou investují do těžby nejbohatší
a nejmocnější z obce Larischové. Jejich zisky ovšem záhy investice převyšují. S těžbou se
pokračuje otevíráním dalších šachet a šachtiček, jejichž počet roste do desítek. Do dolování
začal investovat Těšínský dvůr. Zhruba v polovině 19. století začínají vznikat šachty
dnešní velikosti: jámy Hlubina, Jindřich, Františka, Jan a Karel z iniciativy a kapitálu rodu
Larisch-Mönnichů a Gabriela, Hohennegger a z počátku 20. století Austria jako zboží zprvu
Těšínské komory, později Báňské a hutní společnosti.

Růst obyvatelstva – Až do konce 17. století nevystupuje Karvinná v dějinách oblasti nijak
výrazně. Teprve majoritní právo obce ji povyšuje nad okolí obce; teprve dolování uhlí však
mění její tvářnost, a to nejen po stránce hospodářské, ale i politické. Migrace obyvatelstva je
kuriozitou karvinských dějin. Do otevřených šachet přicházejí pracovní síly z blízkého
i dalekého okolí. Migrační vlna byla nejsilnější z Haliče, což způsobilo úplný převrat nejen
v kvantitativním stavu obyvatelstva, ale i v národnostním složení. Z obce, která měla
počátkem 19. století necelých 1000 obyvatel se stává před první světovou válkou takřka
dvacetitisícové město. Počet obyvatelstva se tak zdvacetinásobil, přičemž asi 80 %
obyvatelstva tvořili občané polské národnosti.
Poněvadž v obci byli vedle Čechů i Němci, nastaly záhy národnostní třenice,
provázející dějiny obce až do r. 1945 a snad místy i později.

Karvinná byla v roce 1909 povýšena na městečko (městys),
v jehož znaku bylo boží oko, zkřížená hornická kladívka a zemědělské nářadí s letopočtem
1909. V r. 1924 byla pak povýšena na město s tímž znakem.

V letech 1938 až 1939 bylo celé Těšínsko včetně území města odstoupeno polskému státu a od r. 1939 začleněno do Velkoněmecké říše. Od dubna 1944 byly obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město sloučeny v celek pojmenovaný KARWIN - FREISTADT. Po osvobození 1945 byla znovu územní samostatnost někdejších obcí obnovena.

Po r. 1945, kdy byly důlní závody znárodněny, nastává nový život ve městě,
což ovšem přivodilo prakticky jeho likvidaci. Nesmírný rozmach dolování v nových,
znárodněných velkodolech 1. máje (bývalé doly Báňské a hutní společnosti) a Čs. armády
(bývalé doly Larisch-Mönnichovy) způsobil prudkou devastaci města. Půdní poklesy šly
mnohde do desítek metrů. Tak zmizely celé městské části (Solca), významné památky (zámek
v Solci, nový kostel …) i havířská kolonie. Město se vylidňuje a narůstá opětovně význam
Fryštátu, který je přirozeným centrem nové Karviné, poněvadž jej obklopují nová sídliště.
Původní město Karvinná je nyní součástí města Karviné s 63.500 obyvateli jako městská čtvrť, zvaná Karviná 2 –
Doly. Rozkládá se v nadmořské výšce 235 m středního katastru, a to o rozloze 1552 ha
(v r. 1946, tj. dva roky před sloučením s novou Karvinou) s 20 000 obyvateli.

Vloženo: 6.9.2008



Komentáře a upřesňující informace


záplavy v Karviné [Jana Budzinská 3.8.2009 11:47] | Reagovat
Kdy bylo zaplaveno hlavní nádraží v Karviné a bývalá základ.škola Na Bělidle v Karviné.Děkuji
Na Bělidle [Anučka z Lipin 6.3.2010 16:52] | Reagovat
Dobrý den paní Budzinská (P. Budzinski byl ředitelem školy v Darkově ?), prosím, netušíte, kudy vedlo staré koryto Olzy kolem Bělidla? Později se na něm "loďkovalo". V Karviné nebydlím od roku 1974, díky za vynálze internetu. Zdraví rodačka.
Re: Na Bělidle [Astheart 10.11.2017 10:36] | Reagovat
Staré koryto Olzy, nyní slepé rameno, je vzadu za Bělidlem v parku B. Němcové, usídlily se na něm labutě a divoké kachny. Lodičky jsou tam pořád. Místo je udržováno, je tam nová půjčovna loděk, bufet, soc. zařízení a asfaltové hřiště pro míčové sporty. Pořádají se tam kulturní představení, každoročně hudební festival "Na Lodičkách".
Historie Karviné [Petr Řezák 1.11.2016 19:03] | Reagovat
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli existují dobové fotografie Království loutek a popřípadě blízkého cukrářství i veškeré informace. Děkuji, Řezák
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 30 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist