Chiesch-Synagoge (Chye-synagoga) - Stručná historie idovského osídlení v Chyích
Beigetragen:
Pavel Frýdaidovské osídlení v Chyích se datuje od poloviny 16.století, idé zde ili bez přeruení a do německé okupace v r.1938. Na konci 18.století zde bydlelo 17 rodin, nejvíce idovského obyvatelstva měly Chye v r.1870 a to 136 osob, pak se ji projevuje stěhování do větích měst po občanském zrovnoprávnění, v r.1900 zde ilo 55 idů a v r.1930 poslední údaj uvádí pouze 22 občanů hlásících se k idovské víře. idovská náboenská obec je zde doloena od druhé poloviny 17.století, do r.1870 ve městě fungovala idovská kola. V r.1893 vak byla zdejí náboenská obec pro pokles počtu věřících zruena a péči o zbývající idovské due převzal rabinát ve luticích. V r.1938 v městečku ily jetě 4 idovské rodiny. V památníku Yad Vashem (hebr.pomník a jméno) jsou jako oběti holocaustu z Chyí uvedena jména 4 členů rodiny Kohnů a 5 členů rodiny Abelesů.
idovské domy a domky měly dva okruhy soustředění, jeden býval podél severního břehu idovského rybníka, v r.1841 zde stálo 5 domů, dalí v jihozápadní části městečka. Dodnes je prostor spojen s náměstím úzkou uličkou vedle budovy městského úřadu. Zde stávalo takté 5 idovských domů a synagoga, toto ghetto bývalo dosti nadneseně zváno Judenstadt (idovské město). V r.1848 je v Chyích doloeno u 12 idovských domů, do dneních dnů jsou dochovány 3. Obecní dům idovské náboenské obce měl čp.224 a stával poblí synagogy. Torzo synagogy je dochováno v jiní části někdejího idovského města.
Nejstarí synagoga byla dřevěná z 18.století, v r.1848 zde byla vystavěna nově v klasicistním stylu v podobě hranolovité věe. U torza synagogy jsou dochovány tzv.idovské schody, které spojovaly oba idovské sídelní okrsky. Jetě v r.1912 byla stavba částečně zmodernizována, k bohoslubám pak slouila občas a do příchodu nacistů. Za hnědé hrůzovlády synagoga kupodivu nebyla zbořena, ale po válce zůstávala oputěná stavba ponechána chátrání a v r.1972 bylo zbouráno horní patro, kde se nacházel hlavní modlitební sál. V současnosti můe návtěvník spatřit oputěné spodní patro. Torzo synagogy stav.parcela č.270/4 o rozloze 128 m2, kat.území Chye, je v majetku Federace id.obcí ČR.
idovská náboenská obec měla v Chyích dva hřbitovy, starý a nový. Nedochoval se ádný, starý hřbitov snad ze 17.století byl beze stop barbarsky zlikvidován, nejstarí zdejí náhrobek měl být z r.1657. Nový hřbitov z r.1883 potkal tentý osud. Oba hřbitovy byly zničeny v průběhu let 1965-72.
Zdroje: B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
J.Stöckl, Geschichte der Juden in Chiech
infopanel MÚ Chye
Eingegeben: 21.7.2008