Fukov (Fugau) - Návštěva
Přispěl: Žaneta LisáFukovský výběžek mě vždycky lákal. Je zajímavý, nesporně především pro svou historii, která k němu v závěru nebyla zrovna milá. Pro návštěvníka který sem zamíří je tohle místo bezesporu zajímavé. I když nemohu mluvit za všechny, které sem kroky vedou. Když jsem tu byla poprvé já, kráčela jsem po cestě s respektem a téměř posvátnou úctou. Kráčela jsem po cestě, která toho už tolik zažila, po cestě, která byla pro zdejší obyvatele jedinou spojkou se zemí, ke které se hlásily, s Čechami. Jezdili tu autobusy, osobní automobily ale rovněž také vozy tažené koňmi či dobytkem. Teď už se tu motor auta či klusot koní ozve zřídkakdy. A já místo zajímavých budov jak to tak většinou při návštěvě města bývá vyhlížela rozvaliny, pohledem prohledávala každý příkop a křoví. Na druhou stranu musím říct, že turistům nejspíš toto místo vůbec nic neříká, takže jen s pozastavením u dřevěného kříže stojícího na místě kostela svatého Václava, křepčí dále, nahánějící do nohou další kilometry. To spíš pamětníci si sem zajedou, u křížku zapálí svíčku a zavzpomínají na dětství, ale těch pochopitelně rok od roku ubývá. A pak jsou tu samozřejmě také lidé zabývající se historií, osudy našich předků či pouhopouze mají rádi místa, která vyprávějí. A takovým právě Fukov je, každá cihla, každý pozůstatek po obydlích či lidské činnosti říká, jak to bylo, jak to zde vypadalo, jak by to zde vypadat ještě stále mohlo. Ale chce to pozorný zrak, který prohlédne keře, vysokou trávu či pouze poodkryje listí aby si povšiml sutin, které tu leží již léta. Nevím proč, ačkoliv kořeny na Šluknovsku nemám, téměř nic mě k němu neváže, právě Fukov mě oslovil. Nutí mě abych o něm přemýšlela, abych tuhle vzpomínku na malé městečko nenechala uhasnout. Jakoby nechtěl upadnout v zapomnění. Jak by asi Fukov vypadal dnes, obležen stánkaři a obchodníky, kteří pohraniční města využívají pro naplnění svých peněženek, plný hospod a tak dále, asi není nutné abych zde popisovala jak obvykle naše pohraničí vypadá, každý si to umí představit dobře. Fukov tu už ale není a tak máme každý možnost si o něm udělat svůj obrázek. I když to ve své době bylo pěkné malé městečko až na samé výspě české země, obklopeno hezkou přírodou, maloměsto se svým vlastním kostelem který tak majestátně nesl jméno patrona české země, ono to tam asi nebylo snadné žit. Už jen ta představa života obklopeného cizí zemí, Německem. Ano vztahy s Němci byly různé a lecos napovídá, že ve Fukovu dobré, protože většina obyvatelstva byli právě Němci. Ale přeci jen to navozuje jakousi stísněnost, nějaký tlak tam jistě cítit byl, obzvlášť po druhé světové válce, v posledních letech existence Fukova. To je téměř jasné. I když ono po válce už víceméně nebylo koho, kdo by ten tlak pociťoval, Němci byli odsunuti a češi ostatně potom také. Takže pokud bych mohla něco k cestě do Fukova doporučit, bylo by to rozhodně nezapomenout doma fantazii, protože ta Vám z těch pár cihel co je tu k vidění vykouzlí něco jedinečného, na co je potom hezké vzpomínat a znovu prožívat. Fukov je ve své podstatě takový velký hřbitov a pokud jste jako já, což znamená že hřbitovy pro jejich nezaměnitelné kouzlo vyhledáváte, budete vyhledávat i Fukov, bývalé městečko ve vztyčeném prstu naší zemičky. Vloženo: 11.7.2008
Komentáře a upřesňující informace Fukov mýma očima [Martin 6.2.2009 18:49] | ReagovatFukov jsem navštívil před více než 20 lety coby student
nedaleké lesárny ve Šluknově.To místo má v sobě jakousi
zvláštní atmosféru.Po přečtení článku pí.Žanety Lisé se mi
vybavily pocity,které jsem tam tehdy prožíval.Byly shodné
s pocity pani Žanety.Zvláštní místo,rád bych se tam ještě někdy podíval. MARTIN Re: Fukov mýma očima [Martin 1.3.2014 18:39] | ReagovatZvláštní je to, že ač jsem ve Fukově byl jenom jednou, něco z něho zůstalo ve mě, prostě mě to tam táhne. Když dá Bůh, lesárna letos slaví 60 let a já bych se tam rád podíval. Nebyl jsem tam 27 let. Fukov určitě nevynechám. Obec, která není na mapě [Jarmila Nováková 19.10.2009 11:42] | ReagovatVážená Žaneto!
Zdravím Vás a těší mě, že chováte úctu k místu, kde žili lidé stejní jako my. Já jsem se dozvěděla o Fukově více od pana emeritního učitele Karla Hrbáčka z Velkého Šenova a krom toho naproti Hrbáčkovým bydlí stará paní jméno mi vypadlo, začíná na H..(Heidrichová?) a ta žila ve Fukově. Doporučovala bych vám, tyto lidi navštívit dříve než zemřou. Jejich informace jsou cenné.
Žijte ve zdraví míru a pokoji.
Jarmila Nováková - náhodná turistka Šluknovského výběžku. FUKOV-místo na pamatování [Antonín TOBIŠKA 20.10.2009 23:59] | ReagovatReaguji na krásný a lidský příspěvek paní Žanety Lisé a odpovědi jak hajného Martina,tak p.Jarmily Novákové a jsem Vám vděčný za to,že i Vám se tento kousek našeho krásného ,ale smutného kraje zapsal tak do paměti.Jsem rodák z Rumburka,odjakživa pro všechny mé spolužáky,mimo tento výběžek známý student ze Sudet,nebo%t mnozí z Moravy a ze Slovenska neměli ani potuchy,odkaď vlastně pocházím.Musím otvřeně přiznat,žeFukov jsem si pořádně "prohlédl" až po roce 1990,kdy mě sem "zavály" služební povinnosti celníka,když jsme tipovali v rámci nové náplně i nové služby tzv.Celní stráže stanoviště pro případné místa kontrol.(Jak marné a chválabohu zbytečné konání ,...)O Fukov jsem se prakticky potom i více zajímal a jen jsem žasnul,co se stalo se živou vesnicí v letech míru...Dnesmkdy je volná celá státní hranice si můžeme dopřát chodit po historických cestách a doufat,že se osud k tomuto kraji neobrátí již než z té dobré a lidské stránky,Mnoizí z nás po letech poznávali co jsme všechno nevěděli,protože jsme nějak nevnímali,že by to vše mohlo být i jinak.Přeji všem turistům,aby i trento maličký kousek naší vlasti zařadili do svých tras,neboť ze Šluknova to pěšky daleko není a udělali si tak i výlet do sousedního Sohlandu.Je tu opravdu krásně. Fukov [Marie 19.10.2010 22:37] | ReagovatAni nevím jak se to stalo, že se jako šluknovská rodačka dozvídám o místě s názvem Fukov, které jsem znala, že tam někdy stála nějaká obec. I když dnes už 30 let žiji v Ústí nad Labem. Po shlédnutí vašich fotografií mě popadla mánie z mládí - zachránit alespoň ty zbytky, případně tam nově postavit zdravé bydlení v tehdejším stylu. Něco jako je dnes blízká vesnice Rožany. Což je ovšem možné jen tam, kde je perspektiva pro mladé lidi kulturního a sportovního vyžití vedle jistoty zaměstnání. Škoda - být rozmařilým nudícím se boháčem a mladým k tomu, byla by to pro mne zábava - obnovit místa, která v okolí Šluknova považuji stále za svůj domov, proto jsou pro mne působivé byť i jen vaše fotografie těch míst. Určitě se tam ještě než budu úplně stará zajedu alespoň podívat. Šluknovsko je velmi krásné a tím dává sílu lidem unavených velkým městem. Obávám se, že ho postupně čeká odliv mladých lidí a staří jeho chátrání nezastaví. Fukov.......ale přece jen [Mariee 19.10.2010 22:56] | Reagovat.........mnoho jsem si toho dnes ještě alespoň na internetu nevyhledala, je již příliš pozdě, ale přemýšlím, proč tehdy nestačilo Němce odsunout? Proč se museli odstěhovat i čeští lidé z vesnice, která podle toho, co zbylo, byla lépe zaopatřena pro život lidí než dnešní ves Rožany? Proč se zbouralo něco, co nebylo zchátralé, ale sloužilo? Mělo to vlastně všechno, co město Šluknov - kostel, hřbitov, zámek, vodárnu, kašnu, silnici (i tu železnici?).........někdo to naráz zbořil jako úkázku "poválečných Lidic"? A pomalu se rozvzpomínám, že už asi vím, kudy se ze Šluknova do těch míst jde - chodívali jsme tam s rodiči lesem občas na procházku - mám odtud nějakou rodinnou fotku, ale z okolí na ní není mnoho vidět, ani ten rybník, co si pamatuji................proč člověk, když na stáří zmoudří, nedostane ještě jeden život, aby udělal, co ještě neudělal a udělat měl........... Re: Fukov.......ale přece jen [Žaneta L 12.11.2010 10:54] | ReagovatFukov se původně bourat snad ani neměl podle toho, co jsem se dočetla, jelikož se toto území mělo s Německem vyměnit za území u Studánky (VDF). Ale potom, co z toho sešlo, vesnice už stejně byla vysídlená a v souvislosti se zabezpečováním hranic docházelo v bourání chátrajících staveb. Jak jsem se dočetla - shromažďovali se v nich nežádoucí živly a navíc bránily Pohraniční stráži v jednodušší kontrolu pohraničí. Takže vzhledem k tomu, že ve vesnici už stejně nikdo nebyl a chátrala, došlo k demolici. Přeci jen on byl po válce velký nepoměr v tom, kolik opuštěných stavení zbylo a kolik bylo novousedlíků z vnitrozemí, zkrátka jich nebylo dost.
Komentáře a upřesňující informace
|