Luck-Synagoge (Luka-synagoga) - Synagoga a idovské osídlení v obci Luka
Beigetragen:
Pavel Frýdaidé jsou v obci Luka písemně doloeni od 16.století, podle pověsti vak má být zdejí přítomnost idovského obyvatelstva jetě starí. Od poloviny 17.století do počátku 18.století se pohyboval počet místních idovských rodin okolo 9, v r.1793 zde ilo 17 rodin, nejvíce obyvatel idovského vyznání měla Luka v r.1870 a to 171 osob. Později u se po občanském zrovnoprávnění idů projevuje jejich odchod do větích měst, v r.1900 měla Luka u jen 86 idovských obyvatel a v r.1930 se zde jetě hlásilo k judaizmu 21 občanů. V 18. a 19.století zde fungovala jeiva (vyí učilitě, kde se áci připravovali i na dráhu rabína) u ní měl působit reb*Meir Ullmann, kterého zdrojová publikace uvádí jako velkého učence, ani by zmínila dobu jeho působení, nebo dobu fungování zdejí jeivy.
Soustředění idovských domů bývalo ve východní části obce, při silnici vedoucí od mostu přes Pstruí potok, v době nejpočetnějí přítomnosti idů zde stálo 30 jejich domů a domků, větina z nich je vak dnes zbořena. Hned za mostem vpravo dosud stojí dům idovského řezníka (ocheta) i s dochovalým nápisem-Julius Klauber Fleischhauer und Selcher (řezník a uzenář). Synagoga s obením domem idovské obce stávala také v tomto ghettu a její umístění bývalo za mostem a zatáčkou vpravo. Stáří původní stavby není známo, klasicistní budova známá z fotografie byla postavena a po r.1842, kdy v ghettu vyhořelo mnoho domů včetně synagogy, popelem lehl i cenný archiv idovské náboenské obce. Tragickou tečku za staletou přítomností idů i zdejí synagogy učinila německá nacistická okupace, v r.1938 (pravděpodobně v souvislosti s tzv.křiálovou nocí 9.-10.11.) byla synagoga vypálena běsnící nacistickou spodinou. Zdrojová publikace uvádí současné zničení i obecního domu idovské obce (hebr.bejt ha-am), nicméně místní pamětník uvedl autoru, e tato budova byla jetě po válce dochována a slouila státnímu statku jako kanceláře a skladitě. V průběhu německé okupace měly být i nějak provizorně zastřeeny trosky synagogy pro provoz truhlárny. Obecní dům idovské obce byl Němci uíván jako obecní úřad a četnická stanice. Nicméně společnou "péčí" hnědé i rudé totality se z objektu staly ruiny a ve bylo zbořeno po r.1960. Dodnes lze v místě spatřit hromadu destrukce (pozemk.parcela č.75 na kat.území Luka u Veruiček o rozloze 797 m2 vedená jako zbořenitě v majetku obce Veruičky).
Hřbitov idovské náboenské obce býval asi 1 km západně od obce. Poutník jej najde snadno, půjde-li po silnici do sousedního Záhoří a v místech nejvyího stoupání silnice uvidí ji vpravo poměrně dobře dochovalé zdi pohřebitě. Uvnitř vak následuje pro zájemce o tyto památky jen zklamání, nebo zde není vidět ádný náhrobek, hřbitov byl programově likvidován nacisty a po válce bylo dílo zkázy zavreno. Kromě zdi jsou zde dochovány jen pilíře hlavního vstupu a branky u torza márnice. Areál o rozloze 2226 m2 (pozemk.parcela č.549 na kat.území Luka u Veruiček, vedený jako hřbitov v majetku obce Veruičky) je neudrovaný a zcela zarostlý plevely i náletovými křovinami. Snad v období vegetačního klidu by se zde mohly nějaké leící náhrobky spatřit. V marné snaze najít nějakou stélu autor prolézal křoviny, přičem v trní ztratil nutnou kipu (natěstí se jednalo o "provozní", nikoliv "vycházkovou" rekvizitu). Tradiční donesené kamínky byly autorem poházeny naslepo do prostoru pohřebitě, snad dopadly na některé hroby... Smutně se odchází z místa, které bylo svědkem pokleslého chování lidí k tak pietnímu místu, jakým je pohřebitě jiných lidí.
*rebereb, zkráceně rebe, reb-zdvořilostní titul, asi jako váený pán, má vak irí význam, jmenovaný byl veobecně váený pro své znalosti a zkuenosti, té oznaení učitele v jeivě
Zdroje: B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
Geschichte der Juden in Luck und Luditz (z publikace H.Gold, Die Juden und Judengemeinden..etc.), bez uvedení autora
Eingegeben: 7.7.2008