Arletzgrün (Arnoldov) - Krátce z historie

Beigetragen: Michal Urban

Obec Arnoldov, ležící nedaleko Jáchymova na příkrém jižním srázu Krušných hor v údolí Vrbového potoka v nadmořské výšce cca 600-700 m, patřila k početným vesnicím, které vznikaly při zemědělské kolonizaci svahů Krušných hor ve 13. a 14. století. Svědčí o tom její někdejší název Arletzgrün (lidově Arltsgrün) s koncovkou –grün, která je původně typická pro oblast Chebska, Smrčin a část Duryňska (Franky), odkud ji osadníci přenášeli do nově zakládaných sídlišť. Grün v tomto případě znamená nové pole, tedy pole vzniklé na pasece (Reuth) po vymýcení lesa. Slova Grün a Reuth se v místních názvech často střídají, v češtině jsou jim ekvivalentní názvy obcí jako Novina, resp. Žďár. Na jižním krušnohorském svahu těchto lokalit byly desítky, jen v blízkém okolí Jáchymova (původně Konradsgrün) to byl kromě Arnoldova například Maroltov (Marletzgrün), Hanušov (Honnersgrün), Vykmanov (Weidmesgrün), Vrch (Hüttmesgrün), Květnová (Permesgrün), Osvinov (Gesmesgrün), Popov (Pfaffengrün), Oldřiš (Ullersgrün), Merklín (Merklesgrün) a mnohé další. Vznik těchto osad obvykle navazoval na původní slovanské osídlení v nížině a předcházel hornické kolonizaci v 15. a 16. století. Název Arletzgrün je odvozován od jména Arlet, variety osobního jména Arnold, a znamená tedy Arnoldova novina či paseka (Profous, Místní jména v Čechách).
Obec je zmiňována již k roku 1409, v 16. století se psala Arleczgruen, Arleczgrin či Artzleczgryn, Albinus ve své Míšeňské kronice (1590) zmiňuje také tvar Arlsgrün v souvislosti s tím, že nedaleko obce za Šibeničním vrchem měl být při kosení obilí údajně přesknut plátek zlata.
Z další historie obce, k níž patřily ve směru na Jáchymov i samoty Unter-Hagenau či Unter-Hohenau (Dolní Hohenava) a Ziegenberg, toho není mnoho známo. Šlo vždy jen malou vísku s katastrem o rozloze 2,68 km2, která měla v polovině 19. století jen 16 domů a necelých 90 obyvatel (Sommer. Palacký) a ani později se nijak nerozvinula (na počátku 30. let měla 23 domů a 123 obyvatel). Kromě zemědělství se její obyvatelé živili také domácím paličkováním krajek a jako horníci v jáchymovských stříbrných dolech. V místě byla výstavná škola (uvádí ji Kotyška k roku 1890) a hostinec.
Arnoldov (tento název byl zaveden od roku 1948) byl původně součástí ostrovského panství, po reformě státní správy v roce 1850 byl zařazen do jáchymovského okresu, pod nějž územně-právně spadal celé století, než se v roce 1950 stal osadou obce Dolní Žďár a v r. 1961 částí města Ostrov. V té době již však historie obce definitivně končila, protože Arnoldov, který dostal první ránu už poválečným vysídlením německých obyvatel, musel stejně jako sousední Hanušov či Plavno ustoupit zájmům Jáchymovských dolů, které v okolí intenzivně těžily uranové rudy.


Eingegeben: 29.6.2008