Gickelsberg (Výhledy) - Z historie

Beigetragen: Michal Urban

Nad Horním Vítkovem (součástí Chrastavy) se vypíná do nadmořské výšky 569 m výrazný vrch Výhledy (Gickelsberg, původně Gückelsberg od gucken = koukat). Přes tento nejzápadnější vrch Jizerských hor, ležící mimo území chráněné krajinné oblasti, prochází po jeho severozápadním úbočí – 120 m pod nejvyšším bodem – státní hranice s Polskem. Kolem vedla i často využívaná cesta z Čech do Horní Lužice, tedy z Vítkova do Lichtenbergu (dnes Jasna Góra). Tehdy zcela holý hraniční kopec se pro svůj vynikající výhled na hřebeny Lužických hor, Ještědu, Jizerských hor i Žitavskou kotlinu stával místem setkávání českých Němců se saskými. Nápadný vrch neopomenul navštívit ani pozdější císař Josef II., který 17. září 1779 projížděl přes Vítkov do Saska.
Pro triangulační měření v Sasku představovaly Výhledy první vyšší vrch na východ od Žitavy, a tak byl na jeho vrcholu v roce 1864 umístěn triangulační kámen. Mezi českým a saským královstvím zřejmě muselo dojít k dohodě, neboť triangulační kámen stál na českém území. (Ostatně do vypuknutí prusko-rakouské války v roce 1866 bylo Sasko posledním politickým i vojenským partnerem Rakouska, všechny ostatní německé státy se tehdy již podřídily Prusku.) Nad opracovaným žulovým hranolem, opatřeným nápisem Station Gickelsberg König. Sächs. Triangulierung – 1864 (Královská saská triangulace), stála ještě zhruba třímetrová jehlanovitá dřevěná konstrukce.
Na oblíbeném výletním místě postavil první ještě prkennou boudu loutkář Josef Köhler. Tu však zbořili za prusko-rakouské války v roce 1866 pruští vojáci, neboť podezírali majitele, že dává z výrazného vrchu znamení rakouské armádě.
Novou již zděnou stavbu zde vybudoval pekař K. J. Wildner v roce 1872. Turisticky atraktivní výletní restaurace byla postupně stavebně vylepšována, jak měnila majitele. Jedním z hostinských se stal v prvním desetiletí minulého století Anton Rösler, když jeho předchůdce v roce 1897 zasáhl uvnitř chaty blesk. Od počátku 20. století vedla z Výhledů známá turistická cesta Horní Lužicí na kopec Kottmar, kde rovněž stála hospoda a kamenná rozhledna. Horská restaurace byla v provozu až do konce druhé světové války. V roce 1948 ji demolovali českoslovenští pohraničníci. Také triangulační kámen byl vyvrácen a povalen a v následném půl století kopec zcela zarostl náletovými dřeviny. Výhledy pak navštěvovali náhodní turisté a především členové vítkovského mysliveckého sdružení, kteří si u čedičové skály poblíž bývalé restaurace vybudovali dřevěnou loveckou chatu. V roce 2000 však vyhořela.
Liberecký veterinář a od roku 1975 chalupář na Vítkově dr. Dobroslav Štolba o povaleném žulovém kvádru na Výhledech věděl, ale léta ho považoval za součást základů bývalé restaurace. Až 14. října 2001 nalezl kámen kýmsi převrácený, takže se objevil vytesaný německý nápis. Sám začal pátrat po muzeích a v dobových dokumentech, nejvíce mu napomohly staré pohlednice, na nichž je trigonometrický bod dobře patrný.
Z obavy před jeho zničením či odcizením informoval o nálezu kulturně-technické památky pracovníky odboru kultury Okresního úřadu v Liberci a další instituce včetně libereckého Katastrálního úřadu. Právě jeho ředitel Ing. Jan Tajovský vyřešil celou záležitost s velkým pochopením: postaral se o jeho vztyčení 7. listopadu 2003. Nově osazený kámen bude zahrnut do dokumentačních fondů Katastrálního úřadu jako bod podrobného bodového pole, aby sloužil pro orientaci a tvorbě podrobnější mapy.
V současnosti na vrchol Výhledů nevede žádná značená cesta. Dá se však dosáhnout výstupem z Horního Vítkova od zchátralého barokního kostela Navštívení Panny Marie z roku 1671. Naplánována je také odbočka z nedaleké cyklostezky a dokonce jsou snahy vystavět na kdysi atraktivním místě vyhlídkovou věž.

přezato z:
Pavel D. Vinklát: Jizerské hory: Osudy památek - Triangulační kámen na Výhledech, časopis Krkonoše - Jizerské hory, březen 2004

více info také na: http://patron.bdnet.cz/index.php?id=2&idc=23


Eingegeben: 27.6.2008