Konojed - Schloss (Konojedy - zámek) - Dějiny
Beigetragen:
Milo MiličevičVes Konojedy je prvně připomínána v zakládací listině litoměřické kapituly z let 1056-58. První zmínka o konojedské tvrzi je a z roku 1451, kdy ji dcera Kunee z Konojed, Běta, prodala spolu se vsí a dvorem svému manelu Ctiboru z Tloskova. V polovině 16. století dal patrně Albrecht z Pojetic přestavět tvrz na malý renesanční zámek. Pojetickým byl majetek zkonfiskován po roce 1620 a v roce 1623 ho koupil tehdejí zemský hejtman v Kladsku, Adam Gotfrýd Berka z Dubé za 53 783 kop míeňských groů. Po něm přely Konojedy na Kolovraty, za Zdeňka z Kolovrat zde byla provedena protireformace. Díky zadluení byly vak Konojedy roku 1650 prodány J.A. porkovi, jeho syn Frantiek Antonín ho v roce 1679 vystřídal. Právě tehdy začala zajímavá část dějin Konojed. F. A. pork na Konojedech nebydlel a rozhodl se zřídit roku 1699 ze zdejího zámku pitál pro 45 chudých. V zámku byla umístěna i lékárna. Hrabě pork vedl díky svému mylení často spory s jezuity. Kdy tyto sváry vrcholily, odvezl ze svého sídla v Lysé nad Labem část své knihovny a některé protijezuitské tisky a uloil je právě v Konojedech. V roce 1729 provedla zvlátní komise za vojenské asistence v Lysé n.L a v Konojedech prohlídku a zabavila vechny porkovy knihy a tisky. Hrabě pork, který je známý předevím výstavbou barokního areálu v Kuksu, zemřel roku 1738.
Bývalý konojedský zámek, který stával před kostelem, slouil jako pitál a do konce 18. století, kdy byl v souvislosti s přestavbou býv. servitského klátera na zámek zbořen. Nic se z něj nedochovalo. Tím skončily dějiny starého zámku.
Dějiny nového zámku se začínají psát po sňatku dcery F.A. porka Anny Kateřiny s Frantikem Karlem Sweertsem, který rozířil své jméno a znak o jméno a znak porků. Byl velký milovník věd a umění a příznivec konojedského panství. Roku 1746 zde zaloil jako poděkování za uzdravení jediného syna servitský kláter pro 26 mnichů. Nová budova byla postavena v místech dřívějích hospodářských budov. První servittí mnii přili do Konojed r. 1747, bydleli zatím ve dvoře. Nejdříve se začal stavět kostel (1752) a později kláter (1758). Celá stavba byla vysvěcena r. 1762. Pozdně barokní kostel byl vystavěn patrně O. Krebsem, snad dle návrhu W.M. Löhrera. Vnitřní zařízení je velice honosné, hlavní oltář je mramorový (materiál má snad italský původ), v okolí kostela se nachází mnoho soch. Kláter je patrová stavba o čtyřech křídlech kolem čtvercového dvora.
Kláter vak existoval v Konojedech jen do roku 1786, kdy byl Josefem II. zruen. Vnitřní zařízení přelo do litoměřické biskupské rezidence a budovu koupil syn zakladatele Jan Kristián Sweerts-pork za 60 000 zlatých a přeměnil ji na zámek (proto je zde taky uváděn objekt co by zámek). Kostel se stal farním. Během let 1802 a 1819 se zde vystřídali tři majitelé a roku 1819 kupuje zámek ve veřejné drabě bývalý útěcký lékárník Ignác Miller za 178 000 zlatých a věnuje ho jeho dceři. Po její smrti r. 1882 drel panství Josef Mayer, od něho kupují zámek Delhaesové, je ho vlastní a do roku 1945.
Zdroje:
Kol. autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl, Severní Čechy. Praha, 1984.
Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech II. Praha, 1987.
Eingegeben: 8.6.2008 
