Konojedy - zámek (Konojed - Schloss) - Dějiny

Přispěl: Miloš Miličevič

Ves Konojedy je prvně připomínána v zakládací listině litoměřické kapituly z let 1056-58. První zmínka o konojedské tvrzi je až z roku 1451, kdy ji dcera Kuneše z Konojed, Běta, prodala spolu se vsí a dvorem svému manželu Ctiboru z Tloskova. V polovině 16. století dal patrně Albrecht z Pojetic přestavět tvrz na malý renesanční zámek. Pojetickým byl majetek zkonfiskován po roce 1620 a v roce 1623 ho koupil tehdejší zemský hejtman v Kladsku, Adam Gotfrýd Berka z Dubé za 53 783 kop míšeňských grošů. Po něm přešly Konojedy na Kolovraty, za Zdeňka z Kolovrat zde byla provedena protireformace. Díky zadlužení byly však Konojedy roku 1650 prodány J.A. Šporkovi, jehož syn František Antonín ho v roce 1679 vystřídal. Právě tehdy začala zajímavá část dějin Konojed. F. A. Špork na Konojedech nebydlel a rozhodl se zřídit roku 1699 ze zdejšího zámku špitál pro 45 chudých. V zámku byla umístěna i lékárna. Hrabě Špork vedl díky svému myšlení často spory s jezuity. Když tyto sváry vrcholily, odvezl ze svého sídla v Lysé nad Labem část své knihovny a některé protijezuitské tisky a uložil je právě v Konojedech. V roce 1729 provedla zvláštní komise za vojenské asistence v Lysé n.L a v Konojedech prohlídku a zabavila všechny Šporkovy knihy a tisky. Hrabě Špork, který je známý především výstavbou barokního areálu v Kuksu, zemřel roku 1738.
Bývalý konojedský zámek, který stával před kostelem, sloužil jako špitál až do konce 18. století, kdy byl v souvislosti s přestavbou býv. servitského kláštera na zámek zbořen. Nic se z něj nedochovalo. Tím skončily dějiny „starého“ zámku.
Dějiny „nového“ zámku se začínají psát po sňatku dcery F.A. Šporka Anny Kateřiny s Františkem Karlem Sweertsem, který rozšířil své jméno a znak o jméno a znak Šporků. Byl velký milovník věd a umění a příznivec konojedského panství. Roku 1746 zde založil jako poděkování za uzdravení jediného syna servitský klášter pro 26 mnichů. Nová budova byla postavena v místech dřívějších hospodářských budov. První servitští mniši přišli do Konojed r. 1747, bydleli zatím ve dvoře. Nejdříve se začal stavět kostel (1752) a později klášter (1758). Celá stavba byla vysvěcena r. 1762. Pozdně barokní kostel byl vystavěn patrně O. Krebsem, snad dle návrhu W.M. Löhrera. Vnitřní zařízení je velice honosné, hlavní oltář je mramorový (materiál má snad italský původ), v okolí kostela se nachází mnoho soch. Klášter je patrová stavba o čtyřech křídlech kolem čtvercového dvora.
Klášter však existoval v Konojedech jen do roku 1786, kdy byl Josefem II. zrušen. Vnitřní zařízení přešlo do litoměřické biskupské rezidence a budovu koupil syn zakladatele Jan Kristián Sweerts-Špork za 60 000 zlatých a přeměnil ji na zámek (proto je zde taky uváděn objekt co by zámek). Kostel se stal farním. Během let 1802 až 1819 se zde vystřídali tři majitelé a roku 1819 kupuje zámek ve veřejné dražbě bývalý úštěcký lékárník Ignác Miller za 178 000 zlatých a věnuje ho jeho dceři. Po její smrti r. 1882 držel panství Josef Mayer, od něhož kupují zámek Delhaesové, jež ho vlastní až do roku 1945.

Zdroje:
Kol. autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl, Severní Čechy. Praha, 1984.
Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech II. Praha, 1987.


Vloženo: 8.6.2008