Nechranice (Negranitz) - Nechranice

Přispěl: Zdeněk Pechar

První historicky doložený záznam o Nechranicích pochází z roku 1332. Tehdy ves získal Bedřich z Egerberku jako zástavu od Jana Lucemburského. Nechranice se tak staly součástí Bedřichova lenního statku Pětipsy. Další záznam o vsi pochází z roku 1367, podle něj tehdy Nechranice patřily mezi šosovní dvory Kadaně ( byly podrobeny městské dani). Název vsi je českého původu - jeho základ je ve jméně Nechrata, znamenal tedy ves lidí Nechratových, Nechraniců. Používali se také názvy Nechrenicze, Nechrsenycze, Nechranycz, Nachranicz, Negraniczy či Nechřenice .
Na konci 14. století se ves dostala do vlastnictví grünhainského kláštera . V roce 1429 je obsadili husité. Po roce1479 se vrátili zpět do vlastnictví kláštera. V následujícím období se však zprávy o Nechranicích vytrácejí, pouze v roce 1554 se objevuje stručná zmínka, podle které ves vlastnil Mikuláš Schirting ze Schirtingu.
Ke konci 16. století již Nechranice patřily Lobkovicům. Roku 1588 získal obec, Jiří Popel z Lobkovic. Když mu pak byl kvůli známému konfliktu s císařem zabaven majetek, staly se Nechranice součástí majetku Linharta Štampacha ze Štampachu, majitele panství Ahníkov. Poté se ves dostala do rukou Jana Jindřicha, Linhartova syna, aby ji nakonec získal Florián Žďárský ze Žďáru, majitel panství Ahníkov - Prunéřov. Nechranice byly k tomuto panství po čase připojeny a zůstaly u něho až do roku 1850.
V polovině 17. století žilo ve vsi 7 sedláků, kteří měli dohromady 27 potahů, 20 krav, 31 jalovic, 25 ovcí, 62 prasat a 20 koz. Dále zde žil jeden chalupník, který vlastnil jeden potah, krávu, 2 jalovice a 3 prasata. K roku 1794 je v Nechranicích uváděno 15 domů a hospoda. Zdejší obyvatelstvo bylo zaměřené především na zemědělství, pěstovalo se tu hlavně obilí, řepa a brambory, částečně také luštěniny a chmel. Z řemeslníků tu tehdy pracoval jen švec a dva zedníci. Známý byl obcí udržovaný dřevěný most přes řeku (v blízkosti bývalého železničního mostu) - tento most musel být vždy když se daly do pohybu ledové kry, rozebrán aby nebyl zničen.
Dokument z roku 1898 se zmiňuje o pečeti obce, která měla ve štítu dva obilné klasy. Stejný dokument v obci uvádí také vodovod s pitnou vodou, vedoucí do obecního rybníku na návsi (za války upraveného francouzskými zajatci na protipožární nádrž). V této době měly Nechranice obecního sluhu, který obstarával poštovní zásilky. Na konci 19. století ves čítala přibližně 120 obyvatel. Zdejší obyvatelstvo bylo po dlouhou dobu pouze německé národnosti, jedině v roce 1930 je tu uváděno 9 Čechů. Na konci druhé světové války počet místních obyvatel vzrostl o uprchlíky před frontou. K srpnu 1945 tu pak žilo 186 obyvatel, z toho již 44 občanů bylo české národnosti. Po odsunu Němců počet obyvatel v obci značně poklesl - zůstala tu jen jedna německá rodina horníka, v roce 1947 sem však přišlo 7 nových rodin volyňských Čechů.
V roce 1991 bylo v Nechranicích 11 rekreačních objektů a 7 dalších neobydlených domů. K roku 2001 tu bylo již 43 rekreačních objektů. Díky vodní nádrži Nechranice, která představuje skutečný ráj pro milovníky vodních sportů a rybáře, je dnes ves oblíbeným rekreačním místem.
Ze stránek: http://www.obecni-urad.net/source


Vloženo: 26.5.2008