Mutěnín-synagoga (Muttersdorf-Synagoge) - Mutěnínská synagoga a zdejší židovské osídlení

Přispěl: Pavel Frýda

Židovské osídlení v Mutěníně se datuje od počátku 17.století, jako první Židy uvádí farní záznamy v r.1635 rodinu Abrahama Ditla, který bydlel v domě později označeném jako čp.85 a kde se pak říkalo "Abraham-Chaluppen" (dům již nestojí). Do poloviny 18.století v obci žilo 6 židovských rodin, v r.1747 pak 14 rodin se 49 osobami. Zdrojová poblikace uvádí k r.1788 jmenovitě tyto Židy jako plátce vrchnostenské daně (Schutzgeld): Samuel Jacob z čp.69* (platil 13 zlatých), Isak Antschl z čp.68* (8 zl.), Husl Bermund z čp.67 (3 zl.), Abraham Löbl také z čp.67 (8 zl.), Michl Selig z čp.105 (8 zl.), Ezechiel Löwe z čp.107* (12 zl.), Simon Moyses z čp.104 (8 zl. a 30 kr.), Israel Samuel z čp.96* (8 zl.) a Jakob Isak z čp.66* (6 zl.), další rodiny byly zřejmě tak nemajetné, že platily daň pouze symbolickou, nebo žádnou. V r.1837 zde žilo 110 osob židovské víry a to bylo zřejmě nejvíce. Po občanském zrovnoprávnění vlivem migrace do větších měst počty Židů v menších lokalitách jen klesaly a Mutěnín nebyl žádnou výjimkou. V r.1880 zde úřady evidovaly 65 židovských obyvatel, v r.1900 pak 43 Židů a poslední údaj z r.1930 uvádí 21 občanů hlásících se k judaizmu. Ve 30tých letech k mutěnínské židovské náboženské obci patřil nejen Mutěnín se 6 židovskými rodinami s 23 osobami, ale i Bělá n.Radbuzou (3 rodiny, 11 osob), Ostrov (1 rodina, 3 osoby), dnes zaniklá obec Mostek (1 rodina, 10 osob) a Hostouň (1 rodina, 3 osoby), celkem tedy 12 rodin s 50 věřícími.
Soustředění židovských domů a domků bývalo v příčné uličce vedoucí na jih od náměstíčka (zvána Gasse) a na počátku 19.století jej tvořilo 13 domů (v průměru tedy 8-9 osob v domě), dodnes se jich dochovalo v různých přestavbách 5. Nejstarší synagoga bývala dřevěná, byla postavena v r.1662. Stávala na konci zmíněné židovské uličky, na její západní straně. Pro velkou zchátralost byla stržena v r.1860 a na jejím místě byla podle projektu stavitele Georga Halla postavena nová zděná klasicistní svatyně, měla poměrně prosté, bílé a nijak zdobené stěny. Na střeše byla umístěna korouhvička s Davidovou hvězdou. Uvnitř bývala stavba 12 m dlouhá, 10 m široká, výška klenby bývala 8 m, mívala i vytápěnou zimní modlitebnu. V přesíni stávala železná pec pro pečení macesů**. Stavba měla 8 oken a po 2 kulatých na východ i západ. Poslední větší opravou synagoga prošla v r.1923. Pohledná synagoga byla zbořena nacistickou násilnickou chátrou v r.1938, kdy přesně se tak stalo není známo. Místo není dodnes zastavěno (pozem.parcela č.145/2, kat.území Mutěnín, v majetku soukromé osoby). Podle památníku Yad Vashem pocházelo z Mutěnína 9 obětí holocaustu, ale pouze jedna rodina v místě zůstala i v průběhu německé okupace. Jednalo se o obchodníka Izidora Becka (56 let), jeho manželku Marii (45) a dceru Hanny (17), všichni zahynuli v nacistických vyhlazovacích táborech, kde a kdy přesně však není známo..... V průběhu II. světové války byl devastován i hřbitov. U synagogy je doloženo působení 8 rabínů, posledním rabínem a zároveň i učitelem byl od r.1905 Ignaz Fischer z Votic, do kterého roku zde působil zdroj neuvádí. Od r.1829 do r.1870 byla zřízena u synagogy škola (hebr.cheder, v jazyce jidiš šúl), později židovské děti chodily do běžné národní školy.
Starobylý hřbitov mutěnínské židovské náboženské obce založený v r.1642 se nalézá vzdušnou čarou asi 800 m jihovýchodně od středu obce v lesíku na Ovčím vrchu (kóta 527). Návštěvník jej nejlépe nalezne odbočí-li na začátku obce ze silnice od Poběžovic u zbytků vepřína do kopce cestou vyjetou traktory, projde tzv.višňovkou (jsou zde zplanělé ovocné stromy), za ní se bude držet cestou stále doprava, přejde návrší loukou a v lesíku před sebou již hřbitov nalezne. Spolehne-li se turista na zaměření tištěných i internetových map, prolézá téměř neprostupný lesní porost za užívání nekřesťanských i nejudaistických výrazů. Odměnou za přestálá utrpení je však milovníku těchto památek prohlídka krásně zrekonstruovaného hřbitova a nádherné pohledy do okolní krajiny. Dosud poměrně dobře zachovalá zeď ohraničuje prostor o rozloze 1151 m2 (poz.parcela č.1377, kat.území Mutěnín, v majetku Federace žid.obcí ČR). Ještě zdrojová publikace Rozkošná-Jakubec, Židovské památky Čech z r.2004 uvádí plochu bez náhrobků a asi stovku stél složenou u vchodu. Dnes je hřbitov nádherně a citlivě zrekonstruován. Přestože umístění náhrobků nemůže být původní, tak nynější úprava pohřebiště působí velice uspořádaným a originálním dojmem, je zachována tradiční východní orientace náhrobků. Rekonstrukci provedla fi.Matana a.s. v letech 2006-07.

* označené domy po různých přestavbách dosud stojí

** maces-(hebr.macot) placky z nekvašeného chlebového těsta, jídlo typické pro židovský svátek Pesach (slavený v březnu, nebo v dubnu, časově blízký velikonocím). Židé tímto svátkem vzpomínají na útěk z egyptského otroctví a podle tradice se na pochodu museli živit těmito plackami.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
J.Micko, Geschichte der Juden in Muttersdorf













Vloženo: 18.5.2008