Bzenec - synagoga (Bisenz - Synagoge) - Židé v Bzenci

Přispěl: Pavel Frýda

V Bzenci snad existovala židovská náboženská obec ve 14.století, ale v písemnostech je doložena až ve 2.polovině 16.století. V r.1585 zde žilo 25 židovských rodin, v r.1604 okolo 400 osob židovského vyznání, na konci 18.století zde mohlo žít 130 familiantů*. V r.1834 zde žilo 772 Židů (27% obyvatelstva) a v r.1857 to bylo maximum-965 osob židovské víry (zdroj bohužel neuvádí počet v % obyvatel města), pak už jen počty klesaly a v posledním údaji r.1930 se k judaizmu hlásilo 138 občanů (3% obyvatel). V průběhu německé nacistické okupace zahynulo ve vyhlazovacích táborech 106 židovských občanů, jen výčet větších rodin by byl příliš velký (bylo jich 27), nejmladším byl 4letý Jiří Redlich...Někteří bzenečtí židovští rodáci bojovali proti Němcům se zbraní v ruce, např. rtm.Jindřich Guttmann, jako příslušník 2.roty se zůčastnil již boje u Sokolova, válku přežil a v r.1947 demobilizoval a odešel do civilu, dále por.Maxmilián Kriegel, zdravotník 1.čs.arm.sboru v SSSR, vyznamenán čs.medailí Za chrabrost, v r.1948 odešel do Izraele. Po II.světové válce zde byl ustanoven synagogální sbor a v r.1956 dokonce otevřena modlitebna, nicméně díky ateistické propagandě a restrikcím vůči věřícím jakéhokoliv náboženství, věřících ubývalo a i zdejší sbor byl nakonec zrušen.
Novodobá synagoga zde byla postavena v r.1863 v tehdy módním neorománsko-byzantském stylu, který měl vyznačovat odlišnost a orientální původ Židů. Opuštěná a zchátralá stavba byla zbořena v r.1960. Poměrně rozsáhlá židovská čtvrť byla zničena požáry i válečnými událostmi , část je dodnes zachována mezi zámkem a náměstím. Hřbitov židovské náboženské obce sousedí s městským hřbitovem, doba jeho založení není známa. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 17.století. Nacházejí se zde poměrně cenné barokní i klasicistní stély. Neorománská obřadní síň byla opravena v r.1985.

* Familiant-úředně povolený otec rodiny, od r.1727 až do poloviny 19.století platil tzv.familiantský zákon, restriktivní opatření, kdy se mohl oženit jen nejstarší syn a to po složení ukoušky z čtení, psaní, náboženství a němčiny apod., počet familiantů byl pevně stanoven na 8600 v Čechách a 5400 na Moravě, jejich počet byl rozšiřován jen vyjímečně, těmito opatřeními byla "přebytečná" židovská populace nucena k emigraci. Familiantský zákon byl zrušen v r.1849, různé protižidovské zákony a předpisy platily až do r.1859, ale v praxi se již nedodržovaly.

Zdroj: J.Fiedler: Židovské památky Čech a Moravy

Vloženo: 12.4.2008