Kupferberg - Gasthaus Kupferhübl (Měděnec - hostinec Kupferhübl) - Mědník

Beigetragen: Zbyněk Kopenec

Nad Měděncem se tyčí do výšky 910 metrů nad mořem vrch Mědník. V jeho okolí jej "převyšuje" Velký Špičák u Kovářské (965 m. n. m.), nedaleko od něj se nachází ještě vyšší Klínovec (1 244 m. n. m.) a z vrcholu Mědníku nelze přehlédnout ani charakteristickou siluetu mohutné Jelení hory nad Přísečnickou přehradou (994 m. n. m.).
I přesto řadí Mědník jeho nadmořská výška přesahující devět set metrů k nejvyšším krušnohorským vrcholům. Výjimečné, ba až magické místo mezi nimi mu propůjčuje jeho poloha nad údolím Ohře na samém okraji náhorní horské planiny. Z Mědníku k řece u Perštejnského nádraží je to vzdušnou čarou necelých šest kilometrů a cesta přes Údolíčko a Kamenné neměří o mnoho déle.
Krušné hory se směrem k Německu poněkud snižují, takže Mědník leží na hranici rozvodí. Malodolský potok, který turisté míjejí při cestě z Údolíčka do Měděnce, stéká do Ohře, zatímco voda v jednom z přítoků Přísečnice tekoucí kolem železniční zastávky pod Mědníkem odtéká do Saska.
Z vrcholu Mědníku se výletníci nejčastěji dívají právě na jih, na oherské údolí a protější Doupovské hory. Skrytý půvab a přitažlivost má ale i pohled severním směrem, na místa mezi Horní Halží, Kovářskou, Černým Potokem a Přísečnickou přehradou. Do kusu zamlklé a svébytně působivé země, která se tu pod Mědníkem rozprostírá, je více než do jakéhokoli jiného místa Krušných hor vepsána historie zdejšího dolování.
Tuto minulost nelze postřehnout obyčejným pohledem. Je skryta hluboko v paměti krajiny a téměř neviditelná. Vizuálně ji připomínají stavby opuštěné těžební věže dvou dolů (u Kovářské a bývalého dolu "Václav Řezáč" v těsném sousedství Mědníku). Nelze je ale označit jinak, než jako chudou vzpomínku neodpovídající významu těžebních tradic tohoto prostoru.
První sledovatelné po dobývaní zdejší železné rudy sahají až na samý počátek našeho letopočtu. Ze skarnových ložisek v okolí Měděnce pochází kus železné rudy (hematizovaného magnetitu) objevený při archeologickém průzkumu lokality Kadaň - Jezerka v letech 1968 až 1970. Významnou kapitolou nejen regionálních ale i českých dějin jsou rudné a stříbrné doly seskupené okolo Přísečnice, na kterou dnes upomíná už jen vodní hladina přehradní nádrže.
Vydatnost zdejších rudných nalezišť nebyla příliš veliká a tak žádná z mnoha desítek důlních šachet neměla dlouhého trvání a horníci ji po kratší či delší době opustili, aby zkusili své štěstí na jiném místě. Délkou dobývacích prací a množstvím vytěžené rudy předčil všechny ostatní horní díla v širokém okolí snad jen důl "Dorota" u Mezilesí, který byl v činnosti od první poloviny sedmnáctého století (ne-li ještě dříve) až do poloviny devatenáctého století. Stopy po kutání lze nalézt i na úbočí samotného Mědníku, kde se nachází štola Marie Pomocná, v níž se v sedmnáctém a osmnáctém století dobýval magnetit
V písemných pramenech se jméno tohoto místa (v podobě "Kuppersperg") objevuje poprvé v roce 1449, a to v zápise desk dvorských. Jak dokládá další zápis z roku 1466, jehož latinská podoba v překladu zní "hora, řečená Kupperspeg", neoznačoval tento název žádné osídlení, ale samotný vrch Mědník.
Pro osadu a budoucí městečko pod Mědníkem, které vzniklo v první polovině šestnáctého století, se nejprve používalo pojmenování "Marie Kupperberk" nebo jen "Marieperg" (1545), upomínající na svatou patronku a ochránkyni, které byl zasvěcen i měděnecký kostel a kterou najdeme i na městském znaku Měděnce. Mariino jméno přestalo být s Měděncem spojováno v první polovině devatenáctého století a od té doby mu zůstalo již jen jeho německé označení "Kupferberg".
Zajímavou, ale zatím neobjasněnou otázkou zůstává vznik českého názvu Měděněc. Jména většiny lokalit v jeho okolí byla v naprosté většině případů německého původu (snad jen s výjimkou Přísečnice, Volyně, Rájova a Černýše, která jsou slovanská) a až do roku 1945 neměla český ekvivalent. Měděnec je pozoruhodný právě tím, že se jeho české jméno objevuje zčistajasna v místopise Království českého už v roce 1854, kdy se v Krušných horách česky vůbec nemluvilo. Je tedy pravděpodobné, že název "Měděnec" byl vytvořen uměle v Praze autory zmíněného místopisu (tuto možnost by ale bylo třeba ještě podrobněji prozkoumat a ověřit) a od něj bylo odvozeno i pojmenování Mědníku (německy "Kupferhübel").
Když v poslední čtvrtině devatenáctého století začali obyvatelé měst trávit stále více svého volného času v přírodě a zakládali první výletní a turistické spolky, nemohl Mědník zůstat stranou jejich pozornosti. Kvůli rozdílu v nadmořské výšce Mědníku a Měděnce (jeho poloha dosahuje výšky asi 845 metrů nad mořem) přirovnávali Mědník k sedmdesátimetrové kamenné rozhledně.
Kromě výhledu na Krušné hory a Poohří, který se nabízel z jeho vrcholu, je sem lákala i barokní kaplička zasvěcená -- jak jinak -- Neposkvrněnému početí Panny Marie, kterou nechal v roce 1674 postavit František Julius, vévoda ze Sachsen-Lauenburgu a majitel panství Ostrov nad Ohří, k němuž tehdy patřil i Měděnec.
Jako častému cíli turistických výletů i organizovaných spolkových výprav chybělo Mědníku k dokonalosti jen jediné: výletní restaurace nabízející i ubytování. Ve stylu švýcarské horské boudy byla postavena pod jeho vrcholem na jižním svahu v roce 1873. Od 31. července 1910 ještě turistickou atraktivitu Mědníku zvýšilo zpřístupnění bývalé důlní štoly Marie Pomocné.
Hostinec několikrát změnil majitele a v dubnu 1922 jej společně koupily Krušnohorské spolky z Chomutova, Kadaně, Klášterce nad Ohří, Měděnce, Přísečnice, Perštejna a Kovářské. Místo pod mariánskou kapličkou se ale ukázalo být jakoby začarované a nevhodné pro stavby tohoto druhu. Dne 26. dubna 1924 v jedenáct hodin večer hostinec lehl popelem, a když byl na jeho místě 25. července 1925 otevřen nový hotel, vyhořel po deseti letech také. Ke třetímu pokusu o výstavbu hostince zde zatím nedošlo

převzato z týdeníku Nástup č.9 a 10/2008
autor : Petr Rak

Eingegeben: 21.3.2008