Znaim-Synagoge (Znojmo-synagoga) - Stručně k historii idovského osídlení ve Znojmě a ke zdejí synagoze.
Beigetragen:
Pavel Frýdaidé ili ve Znojmě snad ji od poloviny 13.století, jejich přítomnost je doloena vak a k r.1363, kdy se uvádí jejich ghetto, v dobových pramenech zvané platea judeorum, nebo také vicus judeorum. Toto uzavřené ghetto bylo označeno provazy, dráty i řetězy, zejména bylo uzavřeno v nočních hodinách a v době významných křesanských svátků. Dnes se toto místo nazývá Veselá ulice, podle pověsti z doby po r.1454, kdy byli idé z města vypovězeni a křesanské obyvatelstvo nad touto událostí projevovalo radost a veselilo se. Jiná pověst vypráví, e po oputění ulice idy zde byly zřízeny nevěstince a hampejzy, tudí zde bývalo veselo....Ve Veselé ulici čp.134/3 se ve sklepeních nachází unikátně zachovalá mikve (rituální lázeň), bohuel tato památka není veřejnosti přístupná. Středověká synagoga v někdejím ghettu i hřbitov idovské obce zanikly později beze stop, pouze v ulici Na Valech čp. 1559/13 jsou na domě zazděny náhrobky ze 14.století. Dům je městským majetkem, tudí zájemce můe vstoupit na pozemek a tuto zajímavou památku si můe prohlédnout, dalí z takových náhrobků má být zazděn na domě Na Valech čp.1557/9, ale tam není veřejnosti přístup umoněn. Jiné starobylé náhrobky ze středověkého idovského hřbitova jsou uchovány v Jihomoravském muzeu. Po vypovězení z města se idé směli od r.1629 zůčastňovat jen místních trhů.
Zákaz pobytu idů ve Znojmě platil a do občanského zrovnoprávnění po r.1848 (různá protiidovská nařízení a předpisy platily "de iure" a do r.1859, ale v praxi "de facto" se ji nedodrovala). Prvních 19 osob idovské víry se do města přistěhovalo v onom zmíněném revolučním roce 1848. Jako ve vech větích městech jejich počet postupně stoupal v r.1880 to ji bylo 498 obyvatel idovského vyznání, maximum byl zaznamenán v r.1921, kdy se k judaizmu přihlásilo 749 občanů (3% obyvatelstva města) a jetě v r.1930 zde ilo 675 idovských občanů (2%). Od r.1876 zde existovala idovská náboenská obec a působily zde idovské spolky-tradiční pohřební spolek Chevra Kadia (hebr.dosl. svaté bratrstvo), vzdělávací Talmud Thora Verein (dosl.výuka tóry), idovská mláde sportovala ve spolku Makkabi*, existoval i skautský oddíl zvaný jako Blau-Wess.
Novodobou synagogu si zdejí idovská obec vystavěla nákladem 65.000 zlatých, honosná a nádherná stavba byla provedena v tehdy módním maurském slohu** podle návrhu architekta Ludwiga Schöna, byla slavnostně zasvěcena dne 2.9.1888 (tj.26.elul 5648, tři dny před svátkem Ro haana-idovský Nový rok). Synagoga stávala na dnením náměstí Svobody, tehdy nazývané Diviovo náměstí (Divischplatz). K bohoslubám slouila a do r.1938. Její konec je smutný a podobný jako mnoha dalích těchto svatyní v čerstvě odtreném českém pohraničí-v průběhu tzv.křiálové noci v listopadu 1938 jí vydrancovala a vypálila místní nacistická chátra. Trosky budovy byly zbořeny v r.1940 a jetě po válce byly odstraněny její poslední zbytky. Místo není dnes nijak připomenuto, stojí zde nová budova Finančního úřadu a Úřadu práce.
Novodobý hřbitov si znojemská idovská náboenská obec zřídila v r.1868 asi 2 km severně od centra města. Jeho zbytky lze dnes nalézt u dnení Únanovské ulice, stav hřbitova je neutěený, není zde prováděna ádná údrba ani opravy. Hřbitov je velký-má plochu 5115 m2, pozemková parcela č.4463, katastrální území Znojmo-město, vedená jako hřbitov, v majetku Federace idovských obcí ČR. Tristní stav podtrhují trosky obřadní síně vystavěné v letech 1903-04 podle návrhu známého architekta Wilhelma Stiassnyho (autor synagog v Teplicích, Čáslavi, Jablonci n.N., praské Jubilejní a Vinohradské), síň byl v r.1938 vypálena nacisty. Dále byl hřbitov váně naruen začínající likvidací v 80tých letech, která natěstí nebyla dokončena. Prohlédnout si zde lze dnes 19 stojících stél ve starí části pohřebitě a v nové části 15 náhrobků, moná jsou dalí leící náhrobky pod divoce rostoucím a nesečeným porostem. Jediný opravený objekt je památník na středověký hřbitov z r.1869 stojící asi uprostřed plochy, po jeho stranách jsou zazděny dnes ji nečitelné starobylé stély.
*Makkabi-název spolku upomíná na vůdce povstání idů proti syrskému útlaku Judu, zvaného Makkabi (tj.doslova hebr.Palice, ale překládá se jako Kladivo), který v r.164 př.obč.l. dobyl Jeruzalém, přičem byl očitěn a znovuzasvěcen Chrám. Události se vzpomíná o svátku chanuka (např.letos připadá na 22.-29.12.2008) a také ji připomíná píseň Mi J´mallel, její hebrejský text říká: "Kdo vypoví hrdinství Izraele, kdo je spočítá? V kadém pokolení idovského národa se narodí stejní hrdinové jako za časů makabejských. A v naich dnech se celý Izrael spojí a bude zachráněn."
V předválečném období bývaly pořádány i makkabiády, soutěe idovských sportovců. U idovských tělocvičných spolků se můeme setkat jetě s názvem Hagibor, tj.hebr.Statečný.
**maurský sloh-v 19.století oblíbený a módní stavební styl zejména u novostaveb synagog. Měl za cíl odliit tyto stavby od křesanských kostelů a zdůraznit orientální původ idovstva.
Zdroje: J.Fiedler, idovské památky Čech a Moravy
J.Klenovský, idovské památky Moravy a Slezska
H.Einhorn-B.Wachstein, Geschichte der Juden in Znaim
web.znojmocity.cz
Eingegeben: 18.3.2008