Znojmo-synagoga (Znaim-Synagoge) - Stručně k historii židovského osídlení ve Znojmě a ke zdejší synagoze.

Přispěl: Pavel Frýda

Židé žili ve Znojmě snad již od poloviny 13.století, jejich přítomnost je doložena však až k r.1363, kdy se uvádí jejich ghetto, v dobových pramenech zvané platea judeorum, nebo také vicus judeorum. Toto uzavřené ghetto bylo označeno provazy, dráty i řetězy, zejména bylo uzavřeno v nočních hodinách a v době významných křesťanských svátků. Dnes se toto místo nazývá Veselá ulice, podle pověsti z doby po r.1454, kdy byli Židé z města vypovězeni a křesťanské obyvatelstvo nad touto událostí projevovalo radost a veselilo se. Jiná pověst vypráví, že po opuštění ulice Židy zde byly zřízeny nevěstince a hampejzy, tudíž zde bývalo veselo....Ve Veselé ulici čp.134/3 se ve sklepeních nachází unikátně zachovalá mikve (rituální lázeň), bohužel tato památka není veřejnosti přístupná. Středověká synagoga v někdejším ghettu i hřbitov židovské obce zanikly později beze stop, pouze v ulici Na Valech čp. 1559/13 jsou na domě zazděny náhrobky ze 14.století. Dům je městským majetkem, tudíž zájemce může vstoupit na pozemek a tuto zajímavou památku si může prohlédnout, další z takových náhrobků má být zazděn na domě Na Valech čp.1557/9, ale tam není veřejnosti přístup umožněn. Jiné starobylé náhrobky ze středověkého židovského hřbitova jsou uchovány v Jihomoravském muzeu. Po vypovězení z města se Židé směli od r.1629 zůčastňovat jen místních trhů.
Zákaz pobytu Židů ve Znojmě platil až do občanského zrovnoprávnění po r.1848 (různá protižidovská nařízení a předpisy platily "de iure" až do r.1859, ale v praxi "de facto" se již nedodržovala). Prvních 19 osob židovské víry se do města přistěhovalo v onom zmíněném revolučním roce 1848. Jako ve všech větších městech jejich počet postupně stoupal v r.1880 to již bylo 498 obyvatel židovského vyznání, maximum byl zaznamenán v r.1921, kdy se k judaizmu přihlásilo 749 občanů (3% obyvatelstva města) a ještě v r.1930 zde žilo 675 židovských občanů (2%). Od r.1876 zde existovala židovská náboženská obec a působily zde židovské spolky-tradiční pohřební spolek Chevra Kadiša (hebr.dosl. svaté bratrstvo), vzdělávací Talmud Thora Verein (dosl.výuka tóry), židovská mládež sportovala ve spolku Makkabi*, existoval i skautský oddíl zvaný jako Blau-Wess.
Novodobou synagogu si zdejší židovská obec vystavěla nákladem 65.000 zlatých, honosná a nádherná stavba byla provedena v tehdy módním maurském slohu** podle návrhu architekta Ludwiga Schöna, byla slavnostně zasvěcena dne 2.9.1888 (tj.26.elul 5648, tři dny před svátkem Roš hašana-židovský Nový rok). Synagoga stávala na dnešním náměstí Svobody, tehdy nazývané Divišovo náměstí (Divischplatz). K bohoslužbám sloužila až do r.1938. Její konec je smutný a podobný jako mnoha dalších těchto svatyní v čerstvě odtrženém českém pohraničí-v průběhu tzv.křišťálové noci v listopadu 1938 jí vydrancovala a vypálila místní nacistická chátra. Trosky budovy byly zbořeny v r.1940 a ještě po válce byly odstraněny její poslední zbytky. Místo není dnes nijak připomenuto, stojí zde nová budova Finančního úřadu a Úřadu práce.
Novodobý hřbitov si znojemská židovská náboženská obec zřídila v r.1868 asi 2 km severně od centra města. Jeho zbytky lze dnes nalézt u dnešní Únanovské ulice, stav hřbitova je neutěšený, není zde prováděna žádná údržba ani opravy. Hřbitov je velký-má plochu 5115 m2, pozemková parcela č.4463, katastrální území Znojmo-město, vedená jako hřbitov, v majetku Federace židovských obcí ČR. Tristní stav podtrhují trosky obřadní síně vystavěné v letech 1903-04 podle návrhu známého architekta Wilhelma Stiassnyho (autor synagog v Teplicích, Čáslavi, Jablonci n.N., pražské Jubilejní a Vinohradské), síň byl v r.1938 vypálena nacisty. Dále byl hřbitov vážně narušen začínající likvidací v 80tých letech, která naštěstí nebyla dokončena. Prohlédnout si zde lze dnes 19 stojících stél ve starší části pohřebiště a v nové části 15 náhrobků, možná jsou další ležící náhrobky pod divoce rostoucím a nesečeným porostem. Jediný opravený objekt je památník na středověký hřbitov z r.1869 stojící asi uprostřed plochy, po jeho stranách jsou zazděny dnes již nečitelné starobylé stély.

*Makkabi-název spolku upomíná na vůdce povstání Židů proti syrskému útlaku Judu, zvaného Makkabi (tj.doslova hebr.Palice, ale překládá se jako Kladivo), který v r.164 př.obč.l. dobyl Jeruzalém, přičemž byl očištěn a znovuzasvěcen Chrám. Události se vzpomíná o svátku chanuka (např.letos připadá na 22.-29.12.2008) a také ji připomíná píseň Mi J´mallel, jejíž hebrejský text říká: "Kdo vypoví hrdinství Izraele, kdo je spočítá? V každém pokolení židovského národa se narodí stejní hrdinové jako za časů makabejských. A v našich dnech se celý Izrael spojí a bude zachráněn."
V předválečném období bývaly pořádány i makkabiády, soutěže židovských sportovců. U židovských tělocvičných spolků se můžeme setkat ještě s názvem Hagibor, tj.hebr.Statečný.

**maurský sloh-v 19.století oblíbený a módní stavební styl zejména u novostaveb synagog. Měl za cíl odlišit tyto stavby od křesťanských kostelů a zdůraznit orientální původ židovstva.

Zdroje: J.Fiedler, Židovské památky Čech a Moravy
J.Klenovský, Židovské památky Moravy a Slezska
H.Einhorn-B.Wachstein, Geschichte der Juden in Znaim
web.znojmocity.cz





Vloženo: 18.3.2008