Stienowitz-Synagoge (Štěnovice-synagoga) - Synagoga ve Štěnovicích a zdejší židovské osídlení

Beigetragen: Pavel Frýda

Ve Štěnovicích je přítomnost Židů doložena od 16.století, ale velice pravděpodobně zde sídlili již ve 2.polovině 15.století a snad i dříve. Židé zde žili pod ochranou štěnovického panstva, neboť přinášeli nemalé zisky. Zdejší Židé se zabývali nejvíce palírenstvím, podomním obchodem (tzv.hauzírováním*), zprostředkovávali prodej plodin a zvířat, z řemesel pak byli řezníky a sklenáři. Nejstarší soustředění židovských domů a domků bylo v dnešní lokalitě Na Šancích, kde dnešní čp.101-110 (tehdy měly židovské domy podle nařízení čísla římská I.-X.) stála již v 17. a 18.století. V obci však nikdy nevzniklo zcela uzavřené ghetto. V r.1809 je zde doloženo 9 židovských rodin, nejvíce židovských obyvatel měly Štěnovice v r.1848 a to přesně 100 osob, po občanském zrovnoprávnění už jen počty Židů klesaly v důsledku stěhování do větších měst, kde před polovinou 19.století bydlet většinou nesměli. V r.1900 zde žilo už jen 48 osob židovského vyznání a v r.1930 se k judaizmu přihlásilo pouze 11 občanů. Obětí německé nacistické rasové perzekuce je ve Štěnovicích evidováno 9 osob-Treichlingerovi (4 osoby), Roubičkovi (2), Wollnerovi (2) a Barbora Rechtová. Nejmladší z obětí byla Hana Treichlingerová, zahynula ve věku 10 let ve vyhlazovacím táboře Zamość....
O zdejší synagoze se dostupná odborná literatura vyjadřuje velice skoupě, omezuje se jen na konstatování, že byla neznámého stáří a zbořena byla po r.1950. S jistotou lze říci, že existovala v r.1838, neboť je zachycena na prvních katastrálních mapách tzv.Císařských otiscích. Synagoga stávala vedle domu čp.107 v ulici Na Potocích, plot pozemku tohoto domu kopíruje obrysy někdejší synagogy (stav.parcela č.120 o výměře 104 m2, kat.území Štěnovice, v majetku soukromých osob). Sám dům čp.107 je dochovaným obydlím rabína a školy (cheder). Cheder zde působil od 2.poloviny 18.století do r.1905, pak už židovské děti chodily jen do běžné místní české školy.
Dalším pozůstatkem přítomnosti Židů je pěkně rekonstruovaný hřbitov (opravy proběhly okolo r.2000), který leží ve svahu v severovýchodní části obce. Návštěvník jej nejlépe nalezne půjde-li ulicí K Pile a za bývalým hřbitovním domkem (márnicí) najde vchodovou branku. Je třeba jít kousek po soukromém pozemku, ale majitel, užívající dnes hřbitovní domek jako truhlárnu, návštěvníka ochotně vpustí. Nápis na brance uvádí založení hřbitova v r.1884, ale tato datace je zjevně nesprávná, hřbitov byl založen již koncem 18.století. Na Císařských otiscích z r.1838 je již znázorněn. Dnes se na ploše 1015 m2 (pozem.parcela č.210, kat.území Štěnovice, v majetku Federace žid.obcí ČR) dochovalo okolo 150 často pozoruhodných náhrobků, upomínajících na zdejší židovské rodiny Weissů, Tanzerů, Ecksteinů, Schantzerů, Becků, Schwarzů, Weilů, Ledererů a Bandlerů. Nejstarší z náhrobků je z r.1831. Opravena je i ohradní zeď a pohřebiště je hezky udržováno péčí a nákladem obce Štěnovice.

*hauzírování-dnes si jen těžko můžeme představit obtížný život hauzírníků, kteří chodili po svém přesně vymezeném rajonu obcí a městeček s rancem zboží všeho druhu. Jen málokterý míval vůz s koníkem. Nedůvěřiví a nevlídní venkované často neměli daleko pro urážky a nadávky, venkovská mládež pak i pro hození kamenem, což platilo zejména pro období různého antisemitského štvaní, jako byla např. tzv.hilsneriáda. Hauzírník by možná rád vykonával i jiné povolání, ale v době před občanským zrovnoprávněním směl vykonávat jen obchod. Je s podivem, že tito muži uměli uživit své většinou početné rodiny a ještě i nějaké krejcary ušetřit. Nejspíš zde je základ židovských aneknot, často povedených, o šetřlivosti a lakotě Židů. Pro hauzírníky byla sobotní bohoslužba v synagoze jiný svět-jsou zde se souvěrci v míru, bezpečí, jako rovný s rovným, bez urážek a nadávek, kde mu i ostatní popřejí upřímné "git šábes"....

Zdroje: J.Rašek, Historie Židů ve Štěnovicích
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech



Eingegeben: 26.2.2008