PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Šluknov: Rudolf Weber dědicové (Sluckenau: Rudolf Weber´s Erben) - Továrna :

Přispěl: Milan Gruber Bouška

Historie :
Podle dochovaných pramenů je doloženo, že počátek výroby jednoduchých česaných bavlněných přízí ve Šluknově spadá do období roku 1898, kdy ve firmě W. Weber majitelů Roberta a Rudolfa Webera byla dokončena výstavba hlavní budovy přádelny včetně obslužných staveb. V roce 1900 byla výroba přízí rozšířena o příze skané v nově postaveném objektu skárny v obci Království. Do roku 1945 pracovala firma pod obchodním názvem Rudolf Weber´s Erben, bavlněná přádelna a skárna. Ze stálého rozšiřování výrobních ploch, nákupu pozemků a výstavby bytů lze vyvozovat, že se ve firmě obchodně dařilo. Vedle hlavní výrobní budovy přádelny I. z roku 1898, byla v roce 1912 uvedena do provozu budova přádelny II. a v roce 1928 byla dokončena nová výrobní budova přádelny III.. V průběhu 2. světové války se firma začlenila do hitlerovské válečné mašinerie a zaměstnávala zavlečené ženy a muže z Ukrajiny a Polska. V květnu 1945 byla firma konfiskována a ještě pod starým obchodním názvem "Rudolf Weber dědicové", pod národní správou, pracovala do roku 1946, kdy byla celá firma zařazena do prvního poválečného textilního národního podniku "Sdružené bavlnářské závody" v Praze. Při reorganizaci v roce 1948 se stal závod národním podnikem COTONA. Do roku 1952 byl závod ještě přejmenován na n.p. SEBA a na n.p. FLANELA. Od 1. 1. 1953 byl závod přejmenován na n.p. VELVETA s podnikovým ředitelstvím ve Šluknově. Při delimitaci ve druhém pololetí 1958 byla přádelna a skárna začleněna do n.p. BENAR Benešov nad Ploučnicí, jako závod 13 Šluknov. Pod tímto názvem, později státní podnik BENAR, pracoval závod ve Šluknově až do 31. 12. 1993.
Období realného socializmu :
Vzhledem k tomu, že se závod nachází na severu šluknovského výběžku, v těsné blízkosti státní hranice, na průmyslem přesyceném území, nemá žádné zázemí v dojížděcích zaměstnancích, pracovali v závodě vždy pracovníci z náborů. V poválečných letech to byly hlavně děvčata ze západních Čech, v padesátých a šedesátých letech pak děvčata z jižních Čech a Litoměřicka, dále v sedmdesátých letech několik desítek děvčat z Polska. V jednom období pracovalo v závodě až padesát řádových sester a děvčata z dětských domovů. Závod doplňoval stav i řadou romských pracovníků. V 80. letech tvořili až 20 procent zaměstnanců a je nutno říci, že většina z nich pracovala velmi dobře. Vznikla tak určitá paraela k válečným letům akorád že mašínerie byla řízena socialistickou ideologií a RadouVzájemnéHospodářskéPomoci. Zkrácením technologie předení, snížením počtu strojů a obsluhováním větších úseků se postupně snížil stav na 398 pracovníků v roce 1986.
Privatizace :
Protože se přímý prodej po mnoha odkladech nakonec neuskutečnil, vyhlásil majoritní akcionář, FNM ČR v září 1997 veřejnou soutěž na prodej 95 % akcií obálkovou metodou. Tuto soutěž vyhrála firma POLYCOTTON s. r . o. Liberec, která k 31. 7. 1998 splatila FNM ČR navrhovanou částku a stala se tak majoritním akcionářem Bekon a. s. Šluknov s podílem 95 % akcií. Po roce 2000 postupně nelegálně rozebrána.
Dnešní stav : ruiny.


Vloženo: 22.2.2008



Komentáře a upřesňující informace


R. Weber in Schluckenau 1943-1945 [Richard 28.5.2012 08:39] | Reagovat
I am seeking for polish "Zwangarbeiter" 1943-1945 in R. Weber Maschinenfabrik, Schluckenau
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 38 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist