Pelhøimov - Synagoge (Pelhøimov - synagoga) - Synagoga a Židé v Pelhøimovì

Beigetragen: Pavel Frýda

První písemné zmínky o Židech sídlících v Pelhøimovì pocházejí z 16.století, ale v r.1628 byli Židé z Pelhøimova vypovìzeni. Vìtšinou se však usazovali v okolních lokalitách jako v Nové Cerekvi, Hoøepníku a Pavlovì. Èetná diskriminaèní opatøení, kterými Židé trpìli po dlouhá staletí byla podstatnì zmírnìna v josefínské dobì, ale zcela byla odstranìna až obèanským zrovnoprávnìním po r.1848, kdy se mohli volnì stìhovat mimo ghetta. Pelhøimovským obyvatelùm židovské víry nejprve sloužila modlitebna v sále bývalého hostince èp.63 v dnešní Palackého ulici, jejich poèet rychle stoupal a proto byla zvažována stavba vlastní synagogy. Potøebné prostøedky v objemu 15 tisíc zlatých byly nashromáždìny ze sbírek, úspor a nadace židovské náboženské obce, kterou založil Josef Herrman, ten vìnoval i pozemek pro stavbu synagogy. Stavba nové synagogy v neogotickém slohu vyrostla v letech 1890-91 v dnešní Rùžové ulici podle plánù vídeòského architekta Maxe Fleischera (projektoval napø. i plzeòskou Velkou synagogu), stavbu provedli místní stavební podnikatelé Josef Šlechta a Václav Pøenosil. Trojlodní stavba byla orientována k východu, mìla pøedsazené prùèelí, trojúhelníkový štít se ètyømi vìžièkami a desaterem na vrcholu štítu. Fasádu tvoøily neomítnuté cihly, sokl byl z lomového kamene, krytinou støechy byla bøidlice. Stavba mìla dva vchody, zvláštní pro muže a pro ženy, uvnitø byla rovnìž zachována tradièní ženská galerie, ezrat našim (hebrejsky dosl.ženský dvùr).
Bohoslužby se však konaly v této vyjímeèné a pohledné stavbì pouhých 50 let a v prùbìhu II.svìtové války drtivá vìtšina židovských spoluobèanù zahynula v nacistických vyhlazovacích táborech*. Synagogy byla nìmeckými okupaèními orgány užívána jako skladištì a po válce za komunistù se na stavu nic nezmìnilo. Budova byla zboøena v r.1967 a na jejím místì je dnes obchodní dùm Perla.
První zmínka o židovském høbitovì je z r.1703, ten byl umístìn nad Obcí. Pozdìji zdejší židovská náboženská obec ukládala své zemøelé na høbitovì nad Pavlovem a v Horní Cerekvi.

* Jeden z pelhøimovských rodákù židovského pùvodu voj.Otto Fried (nar.19.9.1908), pøíslušník 1.ès.samostatné obrnìné brigády ve Velké Británii padl pøi útoku na nìmecké pozice pøi obléhání Dunkerque den 5.11.1944.

Zdroj: web.stránky pelhrimov.info



Eingegeben: 22.2.2008