PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Brtníky-kostel sv. Martina (Ziedler-Kirche hl. Martin) - Kostel sv. Martina v Brtníkách

Přispěl: Jan Novák

Kostel sv. Martina v Brtníkách

Jana Břečková

Brtníky leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce 8 kilometrů západně od města Rumburk směrem na Mikulášovice v nadmořské výšce 387 m n. m. Obec s několika sty obyvatel se mohla chlubit výstavbou barokního kostela sv. Martina, stavbou křížové cesty s barokní kaplí Nejsvětější Trojice 1) z roku 1768 a zřízením klasicistního loveckého zámečku Šternberk. Ten nechal v lese 2 km jižně od vsi roku 17712) postavit hrabě Franz Wilhelm ze Salm - Reifferscheidtu. S největší pravděpodobností byl jeho stavitelem Anton Schmiedt z Prahy. 3) O dvě století později (1971) byl schválen směrný územní plán krajinného celku Brtníky - Doubice, který povolil v bezprostřední blízkosti zámečku výstavbu rekreačního střediska. Předimenzování okolí nevhodnou zástavbou, nezájem a bezohlednost tehdejšího režimu přispěla k havarijnímu stavu stavby. Zámeček byl v konečné fázi napaden dřevokaznou houbou a hmyzem a roku 1993 demolován.
Dominantou obce a okolí byl kostel sv. Martina. První zmínky o místním kostele pochází již ze 13. století. Kostel byl nedílnou součástí společenského života obce, byl kultovním centrem celého okolí a zpravidla první významnou stavbou ve vsi odrážející její růst a význam. O růstu obce svědčí žádost místních obyvatel z roku 1700 o rozšíření kostela, jehož kapacita již nebyla dostačující. Hrabě Franz Wilhelm ze Salm - Reifferscheidtu zadal zpracování projektu regionálně působícímu staviteli Zachariasovi Hoffmannovi z Lipové, který roku 1708 nakreslil plány na výstavbu kostela sv. Martina. O rok později byla stavba schválena litoměřickým biskupem a ještě téhož roku byl položen základní kámen. Kostel byl vystavěn v letech 1709 - 1716, přičemž věž byla dokončena roku 1717.
Hoffmann vytvořil jednolodní obdélný kostel ukončený polokruhovým presbytářem. Strop v lodi přecházel v závěru v konchu s lunetami, podvěží a sakristie byly sklenuty křížově. Po stranách presbytáře postavil obdélnou sakristli, kde v patře usadil oratoře. Kolem presbytáře vedla v přízemí skrytá chodba s obdélnou předsíní v závěru kostela. V západním průčelí kostela se tyčila hranolová věž s cibulovou bání, která ve třetím patře přecházela v polygon.
Ještě v 18. století dostala věž novou střechu (1769) a k dalším úpravám došlo po požáru v roce 1774. Roku 1859 byla rozšířena hřbitovní brána u kostela, kam byly umístěny sochy sv. Martina a sv. Floriána. Kostel byl vybaven zařízením z konce 18. století, které bylo doplňováno do počátku 19. století. Nacházely se zde 4 oltáře,4) kazatelna, varhany a kamenná křtitelnice (vše kolem roku 1800). V soupise od Z. Wirtha z roku 1957 je dále uvedeno sousoší Nejsvětější Trojice z doby kolem roku 1740.5) U kostela byla roku 1850 postavena klasicistní čtvercová kaple. 6)
Dvě světové války pozměnily celospolečenský vývoj země a pohraniční oblasti obzvlášť. Havarijní stav mnoha církevních staveb zapříčinilo několik faktorů - válka, poválečný odsun sudetských Němců, nedosídlení pohraničních obcí, nově osazené obyvatelstvo, které si těžko hledalo cestu k místní tradici, totalitní režim potlačující vliv náboženství a tlak průmyslu v těžebních oblastech (Chomutov, Most, Teplice). 7)
Kostel sv. Martina nebyl výjimkou. Opravy zdevastované stavby byly plánovány a rozpočtovány již od roku 1949, avšak na silně poškozenou střechu nebyly dostatečné finanční prostředky. Přesto byl tento barokní kostel roku 1964 prohlášen za kulturní památku III. kategorie. 8) Minimální dotace na obnovu památky a příjem z pronájmu přilehlé fary dovolovaly pouze nejnutnější zajišťovací práce.9)
Havarijní stav kostela vedl místopředsedu Okresního národního výboru v Děčíně, Antonína Grunda, církevního tajemníka Josefa Pecháně a inspektora kultury Jindřicha Lipeckého k podání žádosti na sejmutí památkové ochrany barokních kostelů III. kategorie - Kerhartice, Brtníky, Markvartice, Valkeřice, Verneřice, Rychnov. Žádost byla na Ministerstvo kultury ČSR odeslána 22.3. 1973.
Ještě než došlo k rozhodnutí o dalším osudu zmíněných památek, bylo navrženo několik alternativ využití. Uvažovalo se o zřízení depozitářů v méně poškozených kostelech, v nichž by byl uložen mobiliář z likvidovaných kostelů z těžebních oblastí. Tento návrh však byl zamítnut pro odlehlost kostelů od oblastí povrchové těžby. Místní národní výbor navrhl zřídit v kostele sv. Martina kulturní zařízení se sálem a dětskou poradnu nebo pohostinství se sálem pro konání různých zábav. Kulturní zařízení - kostel by sloužil jako knihovna s čítárnou, klubovna SSM, zasedací místnosti národního výboru a národní fronty, kino, obřadní síň nebo jako síň tradic. Poslední alternativou bylo využití kostela k tělovýchovným účelům - gymnastický sál, nářaďovna, sociální zařízení. Studie na adaptaci kostela sv. Martina Brtníky byla zpracována roku 1974.
Již koncem listopadu roku 1973 ministerstvo kultury vyhovělo žádosti o upuštění památkové ochrany kostela sv. Barbory - Valkeřice, poutního kostela Nejsvětější Trojice ve Verneřicích, kostela sv. Bartoloměje - Rychnov a kostela sv. Martina - Brtníky.10) Byly stanoveny podmínky, za kterých bylo možno kostely likvidovat a následně byl vyhotoven harmonogram demolic. Kostel sv. Martina měl být snesen do 20. 4. 1974 (prodloužení do 30.4.1975), přičemž věž kostela měla zůstat zachována.
Okresní národní výbor začal jednat - kostel byl zaměřen, byla vyhotovena fotodokumentace havarijního stavu kostela, výtvarně hodnotné prvky (kamenný znak nad jižním portálem) byly přeneseny do Okresního muzea Děčín. Vyjádření k demolici kostela, kterou roku 1974 vydal odbor výstavby a územního plánování, stanovilo, že k odstřelu je potřeba 138,15 kg Perutinu 20, bude provedeno 331 vrtů z vnitřku, přičemž "... věž kos.tela dopadne jako poslední do prostoru chrámové lodě... ". Zpráva z 18.2. 1975 popisuje samotnou demolici: "Nabíjení bylo zahájeno 17.2. 1975 v 11,00 hodin. K samotnému odstřelu kostela sv. Martina došlo 18. 2. v 11,00 hodin a k dostřelu nezřícené zdi s klenutím ve 12,15 hodin. V průběhu přípravy odstřelu se dostavil do Brtníků insp. odb. kultury ONV Děčín s. Lidecký (správně Lipecký, pozn. autora) a doručil dopis ONV odbor kultury z 14/2 1975, který jménem ONV požádal OSP Děčín o zněnu stanoviska a provedeni destrukce včetně věže kostela... ".
Suť byla odklizena a zmizela tak další část památkového fondu obce a regionu. Stejný osud potkalo dalších 9 kostelů v okrese (zlikvidovány v letech 1945 - 1989) nehledě k tomu, že v samotné obci byl demolován lovecký zámeček Šternberk, hřbitovní kaple u kostela, zatímco zastavení křížové cesty na Křížovém vrchu bylo v minulosti "pouze" silně poškozeno. 11)

Literatura a prameny:

Fiedler, J.: Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau, Rumburk 1898. Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech, sv. 1 - 4, Preha 1977 - 1982. Sládek, M.: Likvidace nemovitých kulturních památek v Čechách po roce 1945, in:
Dějiny a současnost, roč. 13, č. 4. (1991), s. 50 - 54.
Sládek, M.: Značně zchátralé a zbořené kostely v Čechách, in: Bibliotheca Straho¬
viensis 2, Praha 1996, s. 201 - 226.
Úlovec, J.: Zaniklé hrady, zám9' a tvrze Čech, Praha 2001, s. 292 - 295.
Wirth, Z.: Umělecké památky Cech, Praha 1957.
Státní okresní archiv Děčín
* Fond Tajemník pro věci církevní (1961 - 1990), k. č. 10 - 22.
* Fond ONV Děčín
* Fond ONV Rumburk
Soukromá sbírka p. Nouza (Brtníky)
Litoměřická biskupská konzistoř
* Agenda právního oddělení
* Oddělení stavebních záležitostí

Poznámky:

1) Stavitelem památky byl Zacharias Hoffmann z Lipové. Poche, E.: Umělecké památky Čech 1, Praha 1977, s. 133.
2) Fiedler, J.: Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau, Rumburg 1898, s. 480, blíže neuvádí zdroj této informace.
3) Praxe byla obvykle taková, že místní rod měl svého "osobního" architekta, který realizoval přestavby a novostavby na jeho panstvích.
4) Hlavní oltář z roku 1817 s obrazem od D. J. Kindermanna z roku 1795, který byl zdoben sochami sv. Petra a Pavla, oltář sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1800 s obrazem signovaným ,J. Bimbaum" z roku 1840, dva boční oltáře z doby kolem roku 1800 s obrazem sv. Anny a Bolestné Panny Marie z 19. století. Poche, E.: UPČ, 1978, s. 133.
5) Wlrth, Z.: Umělecké památky Čech, Praha 1957 s.51.
6) Státní památkový ústav Ústí n. L. (dále jen SPÚ UL), odd. evidence a informací, ústřední seznam kulturních nemovitých památek - pod rejstříkovým číslem - ohradní zeď č. r. 3598/2, kaple č. r. 3598/3. V polovině roku 1975 se začalo uvažovat o demolici kapličky na bývalém hřbitově. Není známo, že by z této památky byla sejmuta památková ochrana. Žádost o sejmutí památkové ochrany byla podle neověřených zpráv zamítnuta. Jisté je, že kaple byla v průběhu roku 1975 snesena.
7) V okrese Chomutov zlikvidováno 29 kostel6, v okrese Most 25 koste16 a kaplí (= větší sakrální stavby dosahující svým p6sobením význam kostela), v okrese Teplice 10 kostel6
8) SPÚ UL, odd. evidence a informací, st. seznam kulturních nemovitých pamá¬tek, evidenční list památkového celku č. r. 3598/1, rozhodnutí o prohlášení ŠKK - ONV Děčín 24. 11. 1964.
9) V roce 1971 byl stržen zřícený krov a střecha, došlo k bourání sakristie, části říms apod.
10) Zároveň byla zamítnuta žádost o upuštění památkové ochrany kostel6 v Markvarticích a Kerharticích.
11) V současné době je křížová cesta obnovena. Zastavení byla sesazena z původních díl6, malby jsou novodobé.

Děčínské vlastivědné zprávy č. 1/2002


Vloženo: 5.2.2008



Komentáře a upřesňující informace


Dolnění [Jan Novák 5.2.2008 21:19] | Reagovat
Ochotou pana Milana Rosenkrance jsem získal kopii článku z Děčínských vlastivědných zpráv 1/2002. Článek je vložen bez úprav tak jak byl zveřejněn ve materiálu Oblastního muzea v Děčíně.
Šternberk [Vladimír Kraus 11.3.2009 14:03] | Reagovat
Je tam drobná nepřesnost - zámeček Šternberk není v samotné obci, ale asi 2 km jižně od ní v lese.
Re: Šternberk [Jan Novák 11.3.2009 14:09] | Reagovat
No to je pravda, ale jednak jsem převzal celý článek bez úprav a hlavně hned ve třetí větě je to napsané.
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 20 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist