Pilsen-Deutsche Theater (Plzeň-Malé divadlo) - Budova plzeňského Německého (Malého) divadla
Beigetragen: Pavel FrýdaPo dobu 108 let tvořila kopule bývalého Německého (později Malého) divadla poměrně výraznou dominantu Plzně, zejména z jiního pohledu, od Hlavního nádraí. V době občanského uvolnění a růstu českého národního uvědomnění po polovině 19.století i v Plzni získala v zastupitelstvu navrch česká strana. Převaující četí zastupitelé akceptovali v r.1868 návrh pronajmout městské divadlo výhradně české společnosti. Jablkem sváru bylo někdejí divadlo na rohu dnení Riegrovy ulice a sadů Pětatřicátníků (dnes zde stojí právnická fakulta ZČU). Budova z r.1831 byla vystavěna velmi úsporně a v mnohých ohledech nevyhovovala divadelnímu provozu. Zbourána byla v r.1903. Uraená německá kulturní "lobby" vedená nýřanským uhlobaronem JUDr.Franzem Pankrazem začala podnikat kroky k výstavbě nového divadla určeného výhradně pro německy mluvícícho diváka. Na celém projektu je obdivuhodná zejména rychlost jeho realizace. ádost o povolení stavby byla podána 13.7.1868 a budova byla slavnostně otevřena ji 21.10.1869, kdy v ní zazněly tóny Rossiniho opery Vilém Tell. Divadlo projektoval Josef Niklas, který se nechal inspirovat známou renesanční veronskou bazilikou Andrea Palladia, stavbu provedl plzeňský stavební podnikatel Martin Stelzer. Němci získali tedy divadlo v mnohých ohledech lepí neli bylo původní městské. Četí divadelníci čekali na důstojný stánek svého umění a do r.1902, kdy bylo slavnostně otevřeno Velké divadlo představením Smetanovy Libue. V tomté roce 1869 Němci koupili sousední nároní dům ve kterém sídlily německé kulturní spolky, budova byla zvána Německý dům, nebo také Kasino. Také pro německy mluvící věřící byl vyhrazen kostel sv.Anny v dnení Bezručově ulici, kde se slouily me výhradně německy, u plzeňské Velké synagogy působili dva rabíni, jeden kázal v četině a druhý německy. Po r.1945 byla ulice přejmenována na ulici Gorkého (k původnímu názvu se vrátila po r.1990) a budova byla nazývána jako Malé divadlo. Po otevření nedalekého moderního Komorního divadla (4.12.1965) bylo Malé divadlo málo vyuíváno, do r.1966 se zde hrála dětská představení, co pamatuje i autor příspěvku. Objekty divadla, Německého domu i některé dalí budovy byly zbořeny v r.1977. Po mnoho let předtím byly domy "oalovány" bedněním, aby padající omítky i zdivo nikoho nezranily (viz foto dodané kolegou Pecharem). V takovém stavu byla ostatně v této době polovina Plzně. Na uvolněném místě byla postavena budova banky, dnes zde sídlí KB. Eingegeben: 27.1.2008
Kommentar und weitere Informationen Německé divadlo v Plzni [Marta Nejedla 24.1.2011 18:35] | ReagierenV prvním patře budovy se nacházel velký sál se zrcadlem přes celou čelní stěnu, s tyčemi na cvičení podél tří dalí zdí. Zeď do Gorkého ulice byla rozdělena dvěma vysokými okny, v rohu stálo pianino, na které nás doprovázela starí dáma při cvičných hodinách baletu.V sále byla dvě WC, před sálem byla atna na převlečení. Mnoho let jsme sem chodily se sestrou na baletní výuku, a asi do roku 1974.
Kommentar und weitere Informationen
|