PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Zámek Ledebour (Schloss Ledebour) - Ledebour

Přispěl: Milan Gruber Bouška

Byl majetkem hraběte Adolfa Ledeboura (zakladatele vsi Adolfova v Krušných horách a zámečku při nakléřovské silnici, z toho zbyla do našich dnů jen kaple).
Tehdejší majitel panství Všebořice a Březnice (Kr. Březno), hrabě Adolf Ledebour se rovněž zapojil do dolování. Kolem Všebořic byly doly Albín, Ferdinand, Jan Nepomuk, Antonín, František, Klemens, Terezie, Engelbert… Pro špatnou kvalitu uhlí (kapucínek) bylo postupně od těžby upuštěno a těžní jámy zanikly. S jejich pozůstatky se běžně zaměstnanci pozdějšího dolu Gustav II (Ant. Zápotocký) setkávali při těžbě.

Majitel Všebořic August Ledebour – Wicheln si poblíž vsi, při silnici na Nakléřov, nechal ve čtyřicátých letech 19. století postavit poblíž starší myslivny lovecký zámek. Jednalo se o soubor tří patrových budov krytých střechami s množstvím vikýřů, doplněný v polovině téhož věku novogotickou kaplí. Hlavní zámecká budova měla po posledních úpravách podobu obdélného stavení, jehož jižní fasádu členilo v přízemí sedm os se středním vstupem, kdežto v patře byla mezi dvěma krajními okny umístěna trojosá prosklená pavlač. Budovu kryla valbová střecha s mnoha malými vikýři. Po úpravách areálu ze závěru 19. století bylo jižní průčelí zvýrazněno velkým vikýřem s jedním oknem zakončeným obloukem, po jehož bocích se nacházely dva menší vikýře opatřené rovněž okénky. O vnitřní dispozici zámku nevíme bohužel nic.

Západně od zámku sloužícího rovněž jako myslivna stávaly další dva objekty, využívané zřejmě pro zajištění provozu zámku a myslivny. Celý areál v podobě před úpravami zachytila katastrální mapa obce Knínice, na níž jsou patrné všechny tři budovy a zcela vlevo kaple.

Zmíněným úpravám ze závěru 19. věku podlehly především vedlejší budovy. Samotný zámek byl spojen krytou chodbou v úrovni patra se sousedním objektem, rozlehlé patrové stavbě o devíti okenních osách kryté sedlovou střechou. Rovněž o její vnitřní dispozici nemáme žádné konkrétní zprávy, ostatně obdobně jako o třetí patrové budově, jejíž jižní průčelí zvýrazňoval rizalit. Telnický lovecký zámek patřil Ledebourům až do čtyřicátých let našeho století. Majitelé ho využívali především ke krátkodobým pobytům. Po roce 1945 byl převeden do správy státu. Novým uživatelům však sloužil jen krátce. Záhy přestal být využíván, zpustl a jeho zanedbaná stavba podlehla v sedmdesátých letech demolici.
Telnický lovecký zámek byl dokladem jednoduchého panského sídla vystavěného pro sezónní pobyty vrchnosti. Sice se jednalo o drobnou stavbu místního významu, leč velice zajímavé bylo architektonické řešení jižního průčelí s velkou střední pavlačí. Jelikož pak demolici objektu nepředcházel podrobný průzkum, jeho stavební vývoj zřejmě zůstane nepoznán. Ústecko bylo demolicí telnického loveckého zámku ochuzeno o stavbu, nemající v regionu obdobu. - Hrady, zámky a tvrze na Ústecku - PhDr. Jiří Úlovec (Město Ústí n. L. 2002).

Vloženo: 26.1.2008



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 48 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist