Kroměříž-synagoga (Kremsier-Synagoge) - Kroměřížská synagoga a zdejší židovské obyvatelstvo

Přispěl: Pavel Frýda

Židé žili v Kroměříži již od počátku 14.století, neboť první písemná zpráva se datuje r.1322 a od první čtvrtiny 15.století ve městě zřejmě existovala židovská obec i první synagoga. V průběhu třicetileté války v r.1643 byli zdejší Židé drancujícím švédským vojskem vyvražděni (zahynul i rabín Mordechaj ben Moše) a ti co přežili z města uprchli. Další pogromy (pogrom-davové antisemitské akce, spojené s rabováním, násilnostmi i vražděním, slovo je ne nadarmo ruského původu) zažila Kroměříž v letech 1742 a 1774. V r.1829 žilo ve městě 546 Židů, v r.1880 to bylo 783 osob židovského vyznání. To bylo asi nejvíce, později už počty jen klesaly, v r.1900 zde žilo 611 osob (4% obyvatelstva) židovské víry a v r.1930 se k judaizmu hlásilo 382 zdejších občanů (2% všech obyvatel).
Soustředění židovských domů bývalo v dnešní Moravcově a Tylově ulici. Jednalo se o kompaktní uzavřené ghetto, v r.1680 byla dokonce vybudována separační zeď, jejíž zbytek je v Tylově ulici zachován. V ghettu stálo okolo 36 domů (dochováno je jich 31) a obecní dům židovské obce (hebr.bejt ha-am) tzv.Židovská radnice, která dosud stojí v Moravcově ulici čp.259. V ghettu stávala i stará synagoga postavená v letech 1689-94 podle plánů stavitele G.P.Tencally, byla zbořena v r.1921.
Ve městě jsou doloženy postupně tři synagogy, poslední třetí byla vybudována na Komenského náměstí v letech 1909-10 podle projektu významného vídeňského architekta Jakoba Gartnera, autora synagog v Olomouci, Opavě, Holešově, ale i Debrecíně a Vídni. Členitá, monumentální a pohledná stavba orientálně-byzantského stylu byla zbořena na příkaz německých okupačních úřadů v r.1942. Dnes na jejím místě stojí Dům kultury, minulost místa připomíná malý památník, jehož autorem je známý sochař Olbram Zoubek. U všech synagog, které postupně ve městě stály, jsou doložena jména téměř 40 rabínů, posledním od r.1934 byl Joachim Astel (předtím působil v Tachově), který i se svými souvěrci zahynul v r.1942 v Osvětimi. V průběhu německé nacistické okupace zahynulo z města 259 občanů židovského původu, byly vyvražděny celé rodiny-Astelova, Beerova, Brandova, Egerova, Färberova, Fischerova, Fischlova, Freundova, Friedova, Goldbergerova, Hausmannova, Herzova, Hirschova, Hoffmannova, Höllanderova, Köglerova, Lampelova, Löffova, Mandlova, Presserova, Reichova, Stiassnyho, Weinbergerova, Zirkusova a mnoho jednotlivců. Nejmladší obětí byl Tomášek Presser, jen o měsíc přežil svoje 4 narozeniny, když byl zavražděn v Malém Trostinci (na území Běloruska). Dnes tyto oběti upomíná památník v místech posledního židovského hřbitova ve Velehradské ulici. Po skončení války byla kroměřížská židovská náboženská obec obnovena, později byla změněna na synagogální sbor tj.menší uskupení věřících, bez synagogy a rabínského úřadu, kteří pro bohoslužby využívají pouze modlitebny. I ten však po r.1980 zanikl pro nízký počet členů.

Zdroj: J.Fiedler, Židovské památky Čech a Moravy
J.Klenovský, Židovské památky Moravy a Slezska




Vloženo: 7.1.2008