Blovice-synagoga (Blowitz-Synagoge) - Synagoga v Blovicích a zdejší židovské obyvatelstvo

Přispěl: Pavel Frýda

První židovské rodiny se začaly usazovat v Blovicích od počátku 16.století, zřejmě v důsledku vypovězení Židů z Plzně v r.1504. Židovská náboženská obec v městečku působila od počátku 17.století kontinuálně až do nacistické okupace. Na konci 18.století zde žilo 22 židovských rodin, asi nejvíce židovských obyvatel měly Blovice k r.1880 a to 158 osob, v r.1900 se k židovské víře hlásilo 75 zdejších obyvatel, ale v r.1934 čítala zdejší židovská náboženská obec jen 25 členů. V r.1747 a znovu v r.1751 nařídil místní šlechtic z Hradiště hrabě Prokop Kolowrat-Krakovský některá restriktivní opatření zamezující početnímu růstu židovstva ve městě, nicméně vztahy mezi zdejšími křesťany a Židy jsou po celou dobu koexistence hodnoceny jako dobré. Konec blovické židovské náboženské obce a zdejšího židovského osídlení však nastal v průběhu nacistické okupace. Ve dnech 15. a 22.1.1942 byla německými úřady nařízena deportace židovských obyvatel. Všech 25 blovických Židů, včetně dětí, bylo shromážděno na náměstí a až po dlouhých hodinách ve 22 st. mrazu byli odvezeni do Plzně, kde za bídných podmínek v sokolovně ve Štruncových sadech čekali několik dní na další transport do Terezína. To vše bylo jen předpeklí jejich martyria ve vyhlazovacích táborech. Nevrátil se nikdo... Zahynuly celé rodiny-Krausova, Löwidtova, Ornsteinova, Radnitzerova, Roubíkova a další jednotlivci. Prakticky všichni blovičtí Židé byli zavražděni ve vyhlazovacích táborech Izbica a Zamość v Polsku, názvy těchto míst ještě dnes budí hrůzu. Nejmladší z obětí byla Anička Ornsteinová, které ještě nebylo 15 let.....Dnes jen pamětní deska na radnici se jmény zahynulých židovských občanů upomíná na několik století trvající přítomnost Židů v městečku.
Budova bývalé synagogy po radikální přestavbě dosud stojí v Malé ulici čp.205 (stav.parcela č.146, kat.území Blovice, v majetku soukr.firmy), dnes sídlo soukromé firmy. Místo se dá dobře rozpoznat i na staré fotografii podle zachovalého železného plotu a sloupků, z někdejší synagogy jsou však původní jen zdi a vchodové schodiště. Na stejném místě již okolo r.1683 byla upravena ze soukromého domu židovské rodiny Krausů dřevěná synagoga krytá šindelem. Sloužila svému účelu až do r.1903, kdy byla pro velkou zchátralost stržena. Nová zděná synagoga byla zasvěcena již v r.1904, kdy do ní slavnostně vnesl tóru benešovský rabín Dr.Kraus. Stalo se tak za účasti významných osob tehdejší politiky, místního poslance říšského sněmu a starosty Josefa Karlíka, radních města, katolického duchovenstva a za značné účasti široké veřejnosti. Vnitřní zařízení bylo velmi starobylé a pocházelo z původní synagogy. U zdejší synagogy je doloženo působení tří rabínů, prvním byl tehdy věhlasný učenec Šalamoun Schwarzkopf (1829-71), dalším byl Lazar Adler (1872-1910), posledním byl Jonáš Traub (1910-24), poté se zde bohoslužby konaly jen vyjímečně, neboť zdejší početně slabá náboženská obec stěží zajišťovala i o největších svátcích tzv.ninjan, hebr.dosl.počet, což je přítomnost alespoň 10 mužů starších věku bar micva tj.13 let. V poválečném období sloužila synagoga jako městská knihovna a kanceláře, po pozdější zásadní přestavbě jako byty, kanceláře a garáže. Náhodný kolemjdoucí, neznaje zajímavou historii místa, si dnes sotva povšimne této fádní budovy.
Hřbitov židovské náboženské obce se nachází cca 1 km východně od náměstí, pod hrází rybníka zvaného Tampák. Návštěvník jej nejlépe najde půjde-li z ulice Bělohrobského lávkou přes řeku Úslavu, pak stezkou po pravém břehu a proti proudu potoka Cecimy. Pohřebiště bylo založeno v r.1683, zvětšeno bylo v r.1762, kdy blovičtí Židé přikoupili za 30 tehdejších zlatých 30 loket půdy, ovšem bez svolení vrchnosti a museli pak zaplatit 100 zlatých pokuty, židovští účastníci obchodu byli vsazeni na 3 dny do šatlavy. Do pozemkových knih byl hřbitov zapsán až v r.1829, zaujímá rozlohu 1433 m2 (pozem.parcela 1373 v kat.území Blovice v majetku Federace žid.obcí ČR), je situováno částečně ve svahu. Z ohradní zdi zbývají jen výrazné vyvýšené zbytky, místo kde stávala márnice je téměř neznatelné. Na hřbitově je dochována řada pozoruhodných náhrobků, lze zde najít i hrob významného představeného blovické židovské náboženské obce Bedřicha Weisskopfa. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v r.1938, kdy zde byl uložen řezník Bernard Kraus. Po r.1990 zde byl instalován malý památník obětem holocaustu. Pohřebiště je dnes péčí města Blovice vzorně upraveno a udržováno.

Zdroje: J.Weisskopf, Dějiny Židů v Blovicích
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
kolektiv autorů, Blovice 1284-1984
kolektiv autorů, Blovice-Církevní a židovské památky
web holocaust.cz








Vloženo: 29.12.2007