Jelm (Melm) - Jelm

Přispěl: Jiří Novotný

Vesnice JELM (Melm)

JMÉNO VESNICE:
Podle sbírky pojmenování polností od Remigia Vollmanna se označují kypré a písčité půdy slovem Malm, Malben, Melm, Mulm a Mull. V urbáři z roku 1445 je vesnice označena jako "Gelm" (čti Jelm), 1639 "Melm", v daňovém svitku v roce 1653 "Melb" s 10 usedlými, v generální vizitaci 1681 a 1721 "Melmb" - "Gelma".

STARÁ JELMSKÁ RYCHTA :
Podle daňového registru z roku 1483 patřil Jelm k rychtě "Planá", která byla pro svou velikost později rozdělena. Musíme rozlišovat rychtu městečka Horní Planá a rychtu vesnice Horní Planá, Jelm se stal vedle Horní Plané nejdůležitéjším místem.
V roce 1704 se objevuje samostatná rychta Jelm, která měla vlastní pozemkovou knihu a patřily k ní všechny vesnice pozdější obce Hodňov, byly to vesnice Stará Huť, Maňávka, Hodňov, Jelm, Otice, Žlábek, obec Pernek s vesnicemi Maňava, Skelná Huť, Pernek, Pihlov, Prámské Dvory, Hory, Další a Bližší Lhota a ) stejně tak obec Hůrka s vesnicemi Jenišov, Karlovy Dvory a Hůrka.

Obyvatelstvo :

POČET DOMŮ A OBYVATEL:
Rok: -- Počet domů: -- Počet obyvatel:
1900 -- 16 -- 146

OBYVATELÉ V ROCE 1945 :
Číslo domu: -- Jméno majitele: -- Jméno domu:
1. -- Scheterbauer Johann a Anna -- Machtl
2.-- Janda Vinzenz a Maria -- Flödl
3.-- Kapellner Johann a Emi1ie -- Edelmann
4. -- Richtfeld Josef a Emilie -- Wirt
5.-- Wallner Franz a Anna -- Tini
6.-- Haas Johann a Anna -- Fink
7.-- Mündl Theodor a Rosa -- Leanl
8. -- Janda Josef a sourozenci -- Amesch
10.-- Spitzenberger Paul
11.-- Fuchs Wenzl
12. -- Paleczek Josef a Anna -- Blaschker
13.-- Jungwirth Lina -- Deml
15.-- Leser Engelbert
16. -- Lang Franz -- Rudolfen

Sýrová neděle v Jelmu :
Ve vsi Jelmu se udržel starý německý zvyk, že vesnické představenství šlo na přelomu roku bez jakýchkoliv voleb o dům dál. Představený vesnice měl za povinnost vést účty vesnice a zastupovat vesnici při různých příležitostech. Předání účtů končícího a uvedení nového představeného vesnice do úřadu bylo prováděno první neděli po sv. Třech králích, o tak zvané "sýrové neděli", kterou byla vesnice Široko daleko proslavená.
Po tomto úředním jednání byla manželka nového vesnického představeného povinna přítomné muže pohostit. Přinesla na stůl bílý chléb, mísy se sýrem a příbory a vyzvala shromážděné sedláky, aby si posloužili. Také každá selka z vesnice musela poslat do tohoto domu velký kus bílého chleba , talíř sýra a litr piva. Když muži pojedli, popili a dosti si popovídali, odešli večer domů a uvolnili místo mládeži k tanci.
Mládež si objednala 6 čvrtin hl piva a domácí pani jim dala dvě velké veky chleba a dvě mísy sýra. Tancovalo se zde a zpívalo až do časného rána příštího dne. Příští den drželi malý svátek, protože byli od tance unaveni.
Zdá se, že tato sýrová neděle byla v dřívějších stoletích obvyklá v četných jihoněmeckých krajích. Zachovaly se o tom zprávy z 15. století. V Tirolích byli o sýrové neděli voleni pastýři a na stůl musely být přineseny také koláče. Jednání probíhalo jako při obecním shromáždění, protože pastýři bývali dříve důležité osoby na vesnici. V Innsbrucku, Botzen a jiných místech se konaly trhy na sýr, na nichž bylo možno sýr nakoupit pro nastávající postní období. Máme zde důkaz, že se zde u nás zachovaly staré německé zvyky déle než v jiných krajích.

Jako zdroj: Historie obce Hodňov autor p.Stanislav Jagr 1997

Vloženo: 25.12.2007