Maltheuern (Záluží) - Setkání Zálužáků konají se železnou pravidelností

Beigetragen: Václav Novotný

V sobotu 22. září 2007 proběhlo již 24. setkání bývalých obyvatel zrušené obce Záluží. Do litvínovské Citadely přišlo téměř 200 účastníků. Mělo velmi přátelský ráz. Setkání zahájil velitel štábu obětavých pořadatelů, pan Vladimír Beránek. Ve štábu dále pomáhají setkání připravovat Marcela Filipová, Zdena Geblerová, Jaroslava Kuníková, Ilona Marková, Elizabeth Miškolciová, Věra Strolená, Václav Vácha.

Nejstaršími účastníky byli paní Karolína Drážníková (92) a ještě starší pan Rudolf Hrdlička (93), narozený 8. 2. 1914, tedy ještě před vypuknutím 1. světové války.

V roce 1938 měla obec Záluží (též Záluží v Krušných horách; Maltheuer) 3 867 obyvatel, z toho bylo 2 984 občanů české a 840 německé národnosti. V obci stálo 286 domů a katastr obce měl 474 ha. Likvidace obce probíhala v několika etapách. V roce 1939, kdy se na východní části obce začal stavět chemický podnik na výrobu benzinu z uhlí, dále důsledkem náletů na konci války a v 70. letech minulého století, kdy se na místě zbývající části obce postavil provoz Petrochemie.

K setkání pořadatelé připravili výstavku historických fotografií.

Na bohatý kulturní život zaniklé obce jsme již vzpomněli v roce 2005 v Radnici, když uveřejnili snímek divadelních ochotníků Thalie ze Záluží. Dnes publikujeme historický snímek, který dokládá, jak byla vychovávána hudební mládež, nejen ze Záluží, ale i z okolních obcí. Historický snímek zachycuje Hudební školu v Záluží asi v roce 1932 až 1933 při pravidelné Hudební produkci Jaroslava Vokáče a dalšího učitele hudby Josefa Daneše. Konal se v květnu, hrálo se v Dělnickém domě. Na repertoáru byl Dvořák, Suk a hlavně Smetana. Oba jmenovaní učitelé, kteří stojí ve 3. řadě jako 6. a 7. zleva, nevychovávali hudební mládež v kamenné škole, ale uplatnili svou učitelskou licenci po bytech. Jaroslava Vokáč učil hře na housle a Josef Daneš učil hře na klavír. Z adeptů jmenujme houslistu Miloslava Hrabáka (stojí 2. zleva), který se kol. r. 1936 stal vedoucím tanečního orchestru mladých. Hráli dokonce za války, kdy se nesmělo hrát k tanci, ale jen k poslechu. Z výnosu vstupného však podporovali rodiny zavřených spoluobčanů. Vlastenecké služby prokázal i učitel Jaroslav Vokáč. V době po záboru Sudet, od října 1938, řadě občanů vyřizoval tzv. opci. Podle ní se české obyvatelstvo mohlo přihlásit podle svých českých předků k české státní příslušnosti. Na vyřízení byl krátký termín do konce března 1939 a k tomu bylo nutné vystát frontu na nejbližším zastupitelství protektorátu Čech a Moravy, které bylo až v Drážďanech. Stal se proto německým úřadům podezřelým a raději odešel do protektorátu, do Záluží se již nevrátil.


Soubor hudební školy v Záluží asi v roce 1932 až 1933

Žákům hudební školy vypomáhali dospělí muzikanti, např. vpravo stojí s kontrabasem Karel Šťovíček; jméno prozrazuje strýce našeho současného starosty. První zleva stojí Stanislav Hromádko, jehož syn, Ing. Jiří Hromádko (1926) z Litvínova, nám poskytl snímek.

Eingegeben: 16.12.2007