Köstelwald (Kotlina) - V kostce

Beigetragen: Zdeněk Pechar

Kotlina
První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1453. Je zde uváděna pod názvem Kőselwald (Kessel - kotlina, Wald - les). Tento název se již téměř neměnil, úřední německý tvar byl Kőstelwald. Český název Kotlina začal být používán až od začátku 50. let 20. století. Jejími prvními obyvateli byli dřevaři, těžící dřevo pro okolní doly. Horníci k nim přibyli až o něco později. V dalších staletích pak Kotlina sdílela všechny osudy s obcí Měděnec.
Po vykácení lesa, obklopujícího Kotlinu, se osada ocitla v nechráněné krajině, podnebí zde bylo proto velice drsné. Po úpadku dolování byli obyvatelé Kotliny nuceni si najít jiný způsob obživy. Pracovali v lese, na místní pile a nebo v okolních továrničkách. Mnoho lidí se živilo i domácí výrobou rukavic, perličkových a flitrových kabelek, síťovaných tašek, čepic a paličkovaných krajek.
V roce 1790 byla v Kotlině otevřena škola. Kolem poloviny 19. století měla Kotlina 60 domů a žilo zde přibližně 450 obyvatel, kromě školy zde byl ještě mlýn a hostinec. V roce 1876 byla postavena nová škola.
V roce 1850 se Kotlina stala samostatnou obcí. K ní patřila osada Venkov. Roku 1868 jsou již obě vesnice uváděny jako osady Měděnce, o 11 let později se Kotlina stala opět obcí s osadou Venkov. V roce 1949 byli obě přičleněny k obci Dolina a při územní reorganizaci v roce 1960 i s ní k obci Přísečnice. Po zániku Přísečnice byl v roce 1974 celý katastr včetně osad připojen k nově utvořené obci Kryštofovy Hamry. Odtud pak byla Kotlina k 1. 1. 1979 opět převedena k Měděnci. Od roku 1850 tak stihla 6krát vystřídat okresní příslušnost: 2krát patřila do okresu Přísečnice, 2krát do okresu Kadaň, 1krát do okresu Vejprty a nakonec do okresu Chomutov.
Dolní část vesnice zanikla kvůli ochrannému pásmu vodního díla Přísečnice. V horní části zůstala kaple sv. Anny a pár domů. Kotlina se stala hlavně rekreační oblastí, k roku 1991 je zde uváděno 42 rekreačních objektů.
(výtah z kronik)

Eingegeben: 5.12.2007