Města, obce, osady, samoty a objekty zaniklé nebo částečně zaniklé (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)

Burgholz (Purkarec) - Historie

Beigetragen: Jan Novák

Purkarec bývala úhledná jihočeská vesnice, která se rozkládala na obou březích řeky Vltavy. U bývalého Čalounů mlýna je nadm.výška 365 m, ale okolní kopce mají již výšku kolem 400 m n.m. První zmínka osídlení katastru a nejbližšího okolí (Jeznice, Chlumec, Hradecká či Zahrádecká vrata ve Staré oboře, hradiště Baba aj.) pochází ze střední doby bronzové – (polovina 2.tisíciletí před n.l.) V samotném purkareckém katastru byly nalezeny četné mohyly z doby haltštatské. Další jsou v katastru Jeznice nad Rachačkami a mnohé jsou v katastru chlumeckém.
Doba vzniku Purkarce není přesně známa. První historické zprávy se datují z roku 1352 a to již obec byla konstituována – založena. Lze se však domnívat, že obec vznikla v průběhu kolonizace – osídlování prováděné na hlubockém panství.
Počátky obce Purkarce jsou však zpestřeny řadou pověstí, jejichž tvůrcem byl místní farář Fr.Kalina v 1. polovině XIX.století. „Vylepšil“ historii o neexistující templářský klášter, ze kterého měla vést podzemní chodba do kostela. Jeho výmyslem byla i obec Bílkov. Mezi pověsti patřilo i tvrzení, že Purkarec je samostatným statkem, který drželi rytíři Janátové. V purkarecké historii je neujasněná zpráva o tom, že Karel IV. chtěl zde vybudovat důležitou lokalitu – hrad a následně městečko Karlův Hrádek. Nejstarší zmínka o hradu pochází z roku 1375. Z hradu vybudovaném 2 km jižně od Purkarce nad řekou Vltavou se zachovala jen zřícenina (známé výletní místo). Podle pozdějších historických průzkumů se však ukázalo, že se jedná o jakýsi letohrádek či lovecký hrad.
Farností Purkarec patřil ještě v roce 1352 do Zahájí, ale v roce 1368 se již uvádí purkarecký klerik a farnost v Purkarci byla zřízena v roce 1364. Farní kostel byl zasvěcen sv. Jiří a byl vystaven v 60. letech XIV. století v gotickém slohu. Jeho pozůstatky (křížová klenba a jižní boční portál s ostěním) jsou patrné dodnes i přes pozdější barokní přestavbu. Nejstarší zvon – větší sv. Jiří pocházel z roku 1637. V lednu 1922 pukl a za německé okupace byl odvezen do Německa. Menší zvon - panny Marie je z roku 1777. V roce 1879 byl kostel vybaven novými varhanami. V roce 1889 byl pořízen nový obraz sv. Jiří.
Nejvýznamnějším pramenem pro starší dějiny obce je „Urbář hlubockého panství“ z let 1490, ve kterém je Purkarec uveden jako městečko. Urbář je významným dokladem celé řady údajů o pozemcích, poplatcích, výnosech apd. Purkarec patřil po celou feudální dobu k hlubockému panství a tvořil významné středisko schwarzenberského revíru.Hlavní obživou obyvatel Purkarce v celé jeho historií bylo zemědělství, práce v lesích a plavení dříví po Vltavě. Těžené dříví z lesů se již ve XIV. a XV století dopravovalo po významné dopravní tepně-řece Vltavě do Prahy a dále do Německa. V Purkarci žili i jedinci, kteří měli svobodné postavení, mezi ně patřili mlynáři. K roku 1490 se v Purkarci připomínají 2 mlýny na levém břehu řeky a 1 mlýn na Malé straně tzv.pustý. Vedle mlynářů není v urbáři zaznamenána jiná živnost. Specifickým zdrojem obživy byl lov ve Vltavě. Ve XIV.a.XV. století byl v Purkarci svobodnický dvůr. Purkarecký svobodník byl mimo jiné úředník, byl též lovčím, vlastnil mlýn, lán pole v Jeznici a Buzkově. Okolní lesy a vody patřily převážně majiteli panství, který měl k jeho ochraně personál – lovčí a jemu podřízené hajné. V Purkarci v roce 1490 se uvádí lovčí Petr. Urbář hlubockého panství uvádí i důležitou činnost - vybírání mýtného na Vltavě a samotného správce jezu jezného, který vybíral poplatky z vorů a purkarečtí konšelé je dvakrát ročně – na sv.Jiří a sv. Havla odváděli na Hlubokou.
Purkarec jako samosprávní obec existovala po celá staletí. Pobělohorské období bylo i předělem v obecní samosprávě. Purkarec zpočátku byl uváděn stále jako městečko až do roku 1706. Od té doby se Purkarec označoval důsledně jako ves. Ztráta označení městečka neznamenala změnu ve zprávě. I nadále ves spravoval rychtář a konšelé. Purkarecká rychta se připomíná k roku 1672 a patřily k ní až do roku 1848 Jeznice, Buzkov a Jaroslavice. Hlubocké panství mělo k roku 1685 16 rycht. Jako rychtář se připomíná v roce 1695 Jan Janát, v roce 1703 Jakub Chrástka a v roce 1729 Matěj Janát. Průměrný počet obyvatel do roku 1946 byl 500-750 osob. Nejvíce obyvatel, 750, žilo v Purkarci v roce 1880 v 64 domech. Značný úbytek nastal po II. světové válce, kdy mnozí obyvatelé odešli v rámci osídlování do pohraničí..Po prvním poválečném sčítání obyvatel v roce 1950 žilo v Purkarci 385 osob ve 115 domech. Od roku 1989 je obec součástí města Hluboká nad Vltavou.
Purkarec celá století byl nejen významným schwarzenberským střediskem, ale byl i významným střediskem voroplavby, kultury a společenského života plaveckého obvodu Hluboká, Poněšice a Jaroslavice.
Purkarec přežil různé dějinné události, mor, 30. letou válku, obě světové války, 50.-70. létá socialismu, ale nejhorším údělem pro Purkarec bylo Usnesení vlády ČSSR č. 221/78 ze dne 7.září 1978 a usnesení vlády ČSR č.300/78 ze dne 18.října 1978, kterým bylo ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR uloženo zabezpečit technologickou vodu pro plánovanou jadernou elektrárnu jižní Čechy - Temelín.
Zdroj: www.vltavin.cz

Eingegeben: 3.12.2007