Důlní závod Rolava (Betrieb Sauersack) - Důlní závod Betrieb Sauersack
Přispěl:
Milan Gruber BouškaDůlní závod Betrieb Sauersack začal být budován nedaleko obce Jelení od r. 1940. Závod měl navázat na důl Segen Gottes a pokračovat směrem na západ, přičemž se opíral o výsledky průzkumu z let 1910-13.
Vlastní těžební a zpracovatelský provoz v závodě probíhal od února 1940 do května 1945.
Továrna - technologie zpracování rudy
Úpravna pracovala na gravitačním principu v tomto postupu:
podavač - drcení v kulových mlýnech - třídění v nátřasných stolech - rozdružování na splavech - zahušťování kalů - usazování rudního výnosu v sazečkách - dočišťování meziproduktů v sazečkách a hřeblovém třídiči - odvádění a usazování písku do usazovací nádrže - dočišťování a zahušťování kalů - filtrace a vysoušení kalů - expedice.
Součástí úpravny byl i krytý bazén pro zahušťování kalů, patrný dodnes.
Strojní část byla dokončena v září 1942, provoz byl zahájen počátkem roku 1943. Zptracovatelský závod se rozkládal na ploše 200x300m. Mezi další objekty patřily kromě úpravny a těžní věže též trafostanice, kompresorovny, elektro a zámečnocké dílny, truhlárna, kovárna, úpravna vody, sklady, krejčovská a obuvnická dílna, šatny, správní budova, garáže, vážicí stanice, konírna a vrátnice. Později i laboratoř (1943). Na povrchové mapě objektů z r. 1940 je již většina objektů zakreslena, což ve své době znamenalo nasazení veškerých pracovních sil z celého okolí. Severně od objektu byly zbudovny odkalovací rybníky, které jsou patrné dodnes. Pitná voda se čerpala ze zvláštní nádrže v rašeliništích.
Zajatecký tábor
Současně s výstavbou továrny začal v jejím bezprostředním okolí vyrůstat rovněž zajatecký tábor. Zpočátku zbudované ubykace sloužily jako kanceláře a ubytovny pro pracující dělníky, postupem času začaly být zaplňovány válečnými zajatci. A to odděleně ve dvou částech - zvlášť pro Francouzdské a zvlášť pro ruské zajtce. Podle literatury bylo v táboře v r. 1941 nuceně nasazeno přes 300 zajatců.
Ukončení činnosti
Ke konci války se přes Sauersack přesouvala demarkační linie. Továrna byla nejprve zajištěna američany, posléze rusy. Podle svěděctví jednoho z dělníků došlo při přechodu fronty nejprve k hromadnému útěku dozorců a posléze i zajatců. Náhlému a neplánovanému ukončení činnosti továrny nasvědčují i dosud plné násypky.
Po válce přešel důl do majetku RD Příbram. Krátce poté dochází k četným propadům v dědičce sv. Jiří a s nimi spojenými problémy s odčerpáváním důlní vody. Rozfáraná část ložiska tak zůstala nedotěžena. V r. 1965 probíhá na Rolavě vrtný průzkum, který objevuje dosud neznámá ložiska.
Zpracováno dle pramenů "Krušnohorského podzemí"(http://podzemi.myotis.info/podzemi.htm)
Vloženo: 2.12.2007