Radowesitz (Radovesice) - Z Muzea v Teplicích

Beigetragen: Milan Gruber Bouška

Obec Radovesice stávala na silnici mezi Kostomlaty pod Milešovkou a Razicemi na Bílinsku. Radovesice byly jakoby køižovatkou cest, vybíhaly odtud cesty do zmínìných Kostomlat, Razic, Døínku, Hetova, Štìpánova, Bíliny a Svìtce.

Obec byla starým vladyctvím, již od roku 1254 se vzpomíná Vít z Radovesic v listinì Pøemysla Otakara II. pro osecký klášter jako svìdek, taktéž je tomu i v roce 1349, kdy jako ruèitel je zmiòován Konrád z Radovesic. K roku 1352 je v obci pøipomínán farní kostel, jehož patrony jsou páni ze Všeboøic. Ti drželi Radovesice jako léno hradù Oseka a Mostu. V polovinì 15. století skoupili Radovesice a pøilehlé dvory páni z Koldic, ty v Koldickém rodì zùstaly i s Bílinou a s ní pak roku 1502 pøešly do vlastnictví rodu Lobkovicù. Radovesice byly pod panstvím Lobkovicù do roku 1848. Pøesto se stalo, že menší èást obce vlastnil klášter ve Svìtci. Karel Chotek sice koupil tuto èást v roce 1620, ale roku 1623 jí musel vrátit, a klášteru se nevrátila jen ta èást, kterou si koupil Jan Charvát z Barnštejna. Podle berní ruly z roku 1654 náleželi Svìteckému klášteru v Radovesicích pouze dva sedláci a jeden chalupník z celkového poètu 32 usedlých. Fara v Radovesicích zanikla v 17. století, roku 1853 byla však znova obnovena, v letech 1866 – 67 byl nejprve vedle starého a pozdìji zboøeného kostela postaven kostel nový. Pseudorománský kostel Všech Svatých stával na stráni nad obcí a kolem nìj byl ovocný sad. V interiéru se zachovalo jednoduché pseudorománské zaøízení, hlavní oltáø byl signován 1877 jako dílo J. Šebora a A. a Fr. Bergmannových z Bíliny. Škola se založila v roce 1875.

V roce 1787 mìla obec 77 popisných èísel, roku 1833 82 domù a 400 obyvatel, roku 1843 83 domù a 462 obyvatel, roku 1885 99 domù a 580 obyvatel, roku 1910 136 domù a 940 obyvatel. Rok 1930 uvádí 1505 obyvatel a období tìsnì po válce 1440 obyvatel, k 16. 5. 1946 bylo vysídleno 400 Nìmcù a pøistìhovalo se 112 Èechù a roku 1947 žilo v Radovesicích 950 obèanù èeské národnosti a 93 nìmecké národnosti.

V roce 1953 bylo v Radovesicích založeno JZD, dokonèen byl poulièní rozhlas, v obci fungovala obøadní síò a otevøelo se nové koupalištì. Život plynul klidnì dál, když se na poèátku 60-tých let zaèalo proslýchat, že obec bude zlikvidována kvùli tìžební èinnosti. Zrušily se akce Z, pøestalo se v místì pohøbívat a v roce 1964 se noèní mùra Radovesických potvrdila. V listopadu 1964 bylo veøejnì oznámeno, že obec bude zrušena a její obyvatelé se pøestìhují do novì vznikajícího panelového sídlištì Za Chlumem v Bílinì. Bìhem nìkolika málo let se uzavøely silnice, zrušila se škola a jižní èást Radovesic se zaèala bourat. Lidé se však nechtìli stìhovat, navíc se výstavba sídlištì protahovala a prakticky se nebylo kam nastìhovat. Snaha o záchranu však již byla marná a rozhodnutím vlády tehdejší Èeskoslovenské socialistické republiky k 15. 2. 1971 pøestaly Radovesice existovat.

Eingegeben: 22.11.2007