Bezdružice-synagoga (Weseritz-Synagoge) - Pozůstatky židovského osídlení v obci Bezdružice

Přispěl: Pavel Frýda

Přítomnost židovského obyvatelstva je v obci doložena od počátku 18.století, ale je velice pravděpodobně zde Židé žili již dříve. Na konci 18.století je zde doloženo 15 rodin, nejvíce židovských obyvatel měly Bezdružice v r.1880 a to 133 osob (11,8%), pak v důsledku občanského zrovnoprávnění a stěhování do větších měst počty jen klesaly, v r.1900 to bylo 54 a v r.1930 pouze 21 občanů hlásících se k židovskému vyznání. Židovské domy a domky byly soustředěny od počátku 18.století západně od dnešní Plzeňské ulice, zřejmě se tak stalo v důsledku tzv.Translokačního reskriptu (předpis z r.1726, který nařizoval soustředění židovských domů, dále od kostelů, tras křesťanských procesí atp.). V r.1839 zde stávalo 39 domů v majetku Židů. Židovská náboženská obec zde působila od druhé poloviny 18.století kontinuálně až do německé okupace v r.1938.
Bývalá klasicistní synagoga, neboli též templ, je dodnes dochována v přestavbě ve zmíněné Plzeňské ulici, vedle domu čp.117, který svým stavebním stylem i materiálem zjevně pochází ze stejné doby jako synagoga. Rabínský a obecní dům židovské obce měl však čp. 76 a dnes je zbořen. U synagogy je doloženo působení 12 rabínů, posledním byl asi od r.1910 do r.1938 rabín Jakob Folkmann, rodák z Haliče, bydlel v obecním domě s manželkou, dvěma syny a dvěma dcerami. Synagoga měla být postavena v r.1812, ale opět se s největší pravděpodobností soudí, že je starší. Má dochovanou klenbu sálu a arkádovou ženskou galerii, na západní straně byla již odbourána předsíň s kiorem (rituální umývadlo) a pekárnou macesů*. K bohoslužbám sloužila do nacistické okupace v r.1938, kdy byl zřejmě devastován interiér a pak budova sloužila jako skladiště. Je tomu tak doposud, dnes je v majetku soukromé osoby (stav.parcela č.116/1 o rozloze 197 m2, kat.území Bezdružice, stavba vedena jako občanská vybavenost).
Hřbitov bezdružické židovské obce se nachází na sousedním katastru obce Řešín. Leží v lese asi 500 m od řešínské návsi východním směrem. Návštěvník musí projít z návsi cestou mezi domky a za objekty zemědělského závodu, přejít pastvinu (pozor na el.ohradníky!) a pak už pohodlnou lesní cestou po 200 m narazí na zbytky hřbitovní zdi. Hřbitov je zanesen na josefinské vojenské mapě z r.1764, ale v písemnostech doložen až v druhé čtvrtině 19.století, nejstarší čitelné stély pocházejí z 90.let 18.století. Předpoklad, že hřbitov je starší se potvrdil letos 23.3.2007, kdy v Řešíně na soukromém pozemku bylo objeveno 84 náhrobků a jejich fragmentů. Všichni zemřelí na nich zmínění byli z Bezdružic a nejstarší úmrtí je datováno k r.1779. Podle pamětníků v místě nálezu stával kravín z 50.let, který vyhořel okolo r.1970 a již nebyl obnoven. Bolševičtí komisaři, nezadající si v tomto směru s metodami nacistů, tedy prostě nechali na základy chléva použít náhrobky....dalších slov netřeba. Nalezené stély byly opatrně vyzvednuty, zdokumentovány pracovníky Muzea Českého lesa v Tachově a s přispěním obce Bezdružice odvezeny zpět na hřbitov. Prozatímně byly opřeny o zbytky hřbitovní zdi. Na hřbitově (pozem.parcela č.431/1 o rozloze 2333 m2, kat.území Řešín, vedený jako lesní pozemek v majetku Lesů ČR) se nyní nacházejí asi jen 4 macevy, jejichž zasazení je zřejmě původní, větší množství náhrobků leží povalených a zarostlých vegetací. Bohužel další škody napáchala vichřice, do prostoru hřbitova spadly vzrostlé stromy. Přesto se zdá, že této významné památce a především lidskému pohřebišti se blýská na lepší časy.

* maces-(hebr.macot) placky z nekvašeného chlebového těsta, jídlo typické pro židovský svátek Pesach (slavený v březnu, nebo v dubnu, časově blízký velikonocím). Židé tímto svátkem vzpomínají na útěk z egyptského otroctví a podle tradice se na pochodu museli živit těmito plackami.


Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
Z.Procházka, historicko-turistický průvodce č.10 Konstantinovy Lázně, Bezdružice a okolí
V.Chvátal, Nález židovských náhrobků v Řešíně 2007
J.Fiedler-V.Chvátal, Židovské památky Tachovska, Plánska a Bezdružicka
I.a F.Busl, Die Geschichte der jüdischen Gemeinde in Weseritz/Bezdružice













Vloženo: 9.11.2007