Pibrans - Synagoge (Příbram - synagoga) - Synagoga v Příbrami a zdejí idovská obec
Beigetragen:
Pavel Frýdaidovské osídlení v Příbrami existovalo ji ve středověku od 13.století, idé jsou doloeni ve městě před r.1238. Jednalo se o jedno z nejstarích idovských osídlení v Čechách. V r.1571 je v městských dokladech zmínka o idovské ulici, její poloha je vak dnes neznámá. V roce 1568 vak byli idé z města vypovězeni, podobně se stalo ve vech tzv.horních městech. Dobové dokumenty se zmiňují, e před vypovězením ili idé ve městě "ve značném počtu". Po občanském zrovnoprávnění se idé opět ve městě usazovali, první idovská rodina se přistěhovala do Příbrami v r.1853. Stěhování do větích měst bylo tehdy obecným jevem, nebylo specifikem jen idovských obyvatel. V r.1880 bydlelo ve městě 332 idovských obyvatel, v r.1900 pak 415 osob (to bylo zřejmě nejvíce) a v r.1930 se k judaizmu hlásilo 235 (2,24%) zdejích občanů, z nich 8 osob se hlásilo přímo k idovské národnosti. Československá republika byla jedním z mála států tehdejí Evropy, kde se občané mohli svobodně přihlásit k této národnosti (v Čechách a na Moravě se tehdy ze 117 551 osob hlásících se k idovskému vyznání přihlásilo k národnosti české, resp.československé 46,42%, k německé 31,00%, k idovské 20,27%, ostatní k národnosti jiné). Uznání idovské národnosti byla i pragmatickým opatřením politiky čs.státu, odvádělo hlasy jiným meninám, zejména německé a maďarské. idé v Příbrami ili bohatým spolkovým ivotem, kromě tradičního pohřebního spolku Chevra Kadia zde působil i dámský dobročinný spolek, humanitární podpůrný spolek a sdruení idovské mládee, před I.světovou válkou v Příbrami existoval i koer hostinec. Za německé nacistické okupace bylo ve vyhlazovacích táborech zahubeno 171 idovských občanů Příbrami, jen výčet celých rodin by byl příli dlouhý, mezi nimi bylo také 18 dětí do 15 let, nejmladím byl Pavel Schling, kdy byl usmrcem v osvětimské plynové komoře byly mu 4 roky....
Synagoga stávala na rohu dnení Pivovarské a Hailovy ulice. idovská náboenská obec zde zakoupila budovu hostince "U věnce" a v r.1873 zde byla zahájena stavba synagogy zdejím stavebním mistrem Smetanou podle projektu Ing.J.V.Staňka v tehdy módním maurském slohu. V r.1875 byla synagoga předána k uívání veřejnosti a byla do ní slavnostně vnesena tóra. Jeden svitek zdejí tóry je dodnes uchováván v synagoze ve Woodliff Lake ve státě New Jersey, USA. Nacisté toti shromádili bohosluebné předměty i tóry v Praze, natěstí je nestačilI zničit a po válce komunistické úřady vdy lačné deviz přijaly soukromou nabídku ze zahraničí k odkupu tór. Svitky byly v 60.letech odvezeny na Západ a byly přidělovány různým idovským náboenským obcím po celém světě. Posledním rabínem zde byl PhDr.Emil Friedmann, který zahynul v r.1943 v Osvětimi, spolu s ním nepřeilo řádění hnědého zla dalích 543 souvěrců z Příbrami i okolí. V průběhu války byla synagoga uívána jako skladitě, od r.1946 do r.1957 zde byly umístěny sbírky příbramského muzea. Budova byla stále majetkem idovské náboenské obce, ale pro malý počet členů stále existujícího synagogálního sboru byla v roce 1966 věnována darem městu. Tehdejí národní výbor dar blahosklonně přijal, aby téměř vzápětí v r.1969 synagogu nechal zbořit. Dnes není místo zastavěno a uívá se jako pěí zóna a tritě (pozem.parcela č.64 o rozloze 433 m2, kat.území Příbram, majetek města Příbram).
Poloha středověkého idovského pohřebitě není známa, zanikl beze stop. Novodobý hřbitov idovské obce leí cca 100 m jihozápadně od křiovatky Evropské ulice a silnice vedoucí na Občov. Byl zaloen v r.1879 na ploe 3131 m2 (pozem.parcela č.3869/1, kat.území Příbram, v majetku Federace id.obcí ČR) a je na něm okolo 150 větinou honosných moderních náhrobků, zrekonstruovaná obřadní síň a památníček 543 obětem německého nacizmu, byl zde odhalen v r.1954. Poslední pohřeb se zde konal v r.1958. Hřbitov je vzorně opraven a udrován.
Zdroje: B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
web.stránky idovské muzeum
K.Čapková, Čei, Němci, idé? Národní identita idů v Čechách
Eingegeben: 18.10.2007