PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Příbram - synagoga (Pibrans - Synagoge) - Synagoga v Příbrami a zdejší židovská obec

Přispěl: Pavel Frýda

Židovské osídlení v Příbrami existovalo již ve středověku od 13.století, Židé jsou doloženi ve městě před r.1238. Jednalo se o jedno z nejstarších židovských osídlení v Čechách. V r.1571 je v městských dokladech zmínka o židovské ulici, její poloha je však dnes neznámá. V roce 1568 však byli Židé z města vypovězeni, podobně se stalo ve všech tzv.horních městech. Dobové dokumenty se zmiňují, že před vypovězením žili Židé ve městě "ve značném počtu". Po občanském zrovnoprávnění se Židé opět ve městě usazovali, první židovská rodina se přistěhovala do Příbrami v r.1853. Stěhování do větších měst bylo tehdy obecným jevem, nebylo specifikem jen židovských obyvatel. V r.1880 bydlelo ve městě 332 židovských obyvatel, v r.1900 pak 415 osob (to bylo zřejmě nejvíce) a v r.1930 se k judaizmu hlásilo 235 (2,24%) zdejších občanů, z nichž 8 osob se hlásilo přímo k židovské národnosti. Československá republika byla jedním z mála států tehdejší Evropy, kde se občané mohli svobodně přihlásit k této národnosti (v Čechách a na Moravě se tehdy ze 117 551 osob hlásících se k židovskému vyznání přihlásilo k národnosti české, resp.československé 46,42%, k německé 31,00%, k židovské 20,27%, ostatní k národnosti jiné). Uznání židovské národnosti byla i pragmatickým opatřením politiky čs.státu, odvádělo hlasy jiným menšinám, zejména německé a maďarské. Židé v Příbrami žili bohatým spolkovým životem, kromě tradičního pohřebního spolku Chevra Kadiša zde působil i dámský dobročinný spolek, humanitární podpůrný spolek a sdružení židovské mládeže, před I.světovou válkou v Příbrami existoval i košer hostinec. Za německé nacistické okupace bylo ve vyhlazovacích táborech zahubeno 171 židovských občanů Příbrami, jen výčet celých rodin by byl příliš dlouhý, mezi nimi bylo také 18 dětí do 15 let, nejmladším byl Pavel Schling, když byl usmrcem v osvětimské plynové komoře byly mu 4 roky....
Synagoga stávala na rohu dnešní Pivovarské a Hailovy ulice. Židovská náboženská obec zde zakoupila budovu hostince "U věnce" a v r.1873 zde byla zahájena stavba synagogy zdejším stavebním mistrem Smetanou podle projektu Ing.J.V.Staňka v tehdy módním maurském slohu. V r.1875 byla synagoga předána k užívání veřejnosti a byla do ní slavnostně vnesena tóra. Jeden svitek zdejší tóry je dodnes uchováván v synagoze ve Woodliff Lake ve státě New Jersey, USA. Nacisté totiž shromáždili bohoslužebné předměty i tóry v Praze, naštěstí je nestačilI zničit a po válce komunistické úřady vždy lačné deviz přijaly soukromou nabídku ze zahraničí k odkupu tór. Svitky byly v 60.letech odvezeny na Západ a byly přidělovány různým židovským náboženským obcím po celém světě. Posledním rabínem zde byl PhDr.Emil Friedmann, který zahynul v r.1943 v Osvětimi, spolu s ním nepřežilo řádění hnědého zla dalších 543 souvěrců z Příbrami i okolí. V průběhu války byla synagoga užívána jako skladiště, od r.1946 do r.1957 zde byly umístěny sbírky příbramského muzea. Budova byla stále majetkem židovské náboženské obce, ale pro malý počet členů stále existujícího synagogálního sboru byla v roce 1966 věnována darem městu. Tehdejší národní výbor dar blahosklonně přijal, aby téměř vzápětí v r.1969 synagogu nechal zbořit. Dnes není místo zastavěno a užívá se jako pěší zóna a tržiště (pozem.parcela č.64 o rozloze 433 m2, kat.území Příbram, majetek města Příbram).
Poloha středověkého židovského pohřebiště není známa, zanikl beze stop. Novodobý hřbitov židovské obce leží cca 100 m jihozápadně od křižovatky Evropské ulice a silnice vedoucí na Občov. Byl založen v r.1879 na ploše 3131 m2 (pozem.parcela č.3869/1, kat.území Příbram, v majetku Federace žid.obcí ČR) a je na něm okolo 150 většinou honosných moderních náhrobků, zrekonstruovaná obřadní síň a památníček 543 obětem německého nacizmu, byl zde odhalen v r.1954. Poslední pohřeb se zde konal v r.1958. Hřbitov je vzorně opraven a udržován.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
web.stránky Židovské muzeum
K.Čapková, Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách



Vloženo: 18.10.2007



Komentáře a upřesňující informace


Dotaz. [Martina Kadlecová 23.1.2015 11:17] | Reagovat
Dobrý den. Zajímalo by mě proč byli Židé v roce 1568 vypovězeni z tzv. horních měst.
Děkuji za odpověď a zdravím. M. Kaldecová
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
KOMENTAR NEBYL ULOZEN !!!
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 68 do následujícího políčka:

   


Processing time: 125 msec.
IP address = 3.137.181.75
desktop version