Kopec (Kopetzen) - Hrad a zámek Kopec

Přispěl: Pavel Frýda

Někdejší hrad a zámek Kopec se nachází na skalnatém ostrohu nad říčkou Úhlavkou asi 1 km severovýchodně od obce Prostiboř. Archeologický průzkum prokázal, že lokalita byla osídlena již od 13.století. Hrad zde postavil jistý Habart ze Svržna a Tasnovic na počátku 14.století. V r.1372 se hrad dostal do držení kladrubského kláštera, který jej užíval k ochraně svých statků a snad i k uchovávání klášterních pokladů v neklidných dobách. V r.1403 byl hrad neúspěšně obléhán královským vojskem, příčina však není známa. V r. 1421 hrad dobyli husité, před r.1427 jej na husitech dobyl Jindřich z Elsterberku. Později se v držení střídají páni z Vrtby, Volfingárové, Širtynkárové a od r.1845 náležel Löwensteinům z Boru a to až do r.1945.
Původní středověký hrad se skládal z válcovité věže a obvodových hradeb. Nejstarší obvodové zdivo dosud obsahuje několik gotických oken a portálů. V hradu se nachází trámový strop, který má být nejstarší známou dochovanou dřevěnou konstrukcí v Čechách. Dendrologickým rozborem bylo zjištěno, že duby na tuto stavbu byly káceny již v r.1307. V současné době je tato mimořádná památka v ohrožení a probíhají pokusy o její záchranu. Barokními úpravami byl členitý objekt výškově sjednocen a opatřen jednotným krovem a střechou. Za klasicistní přestavby v r.1799 byla zbořena věž stojící na nádvoří a byla přistavěna vnitřní cihlová pavlač. Zámek byl obydlen do r.1950, ještě v r.1969, kdy autor článku navštívil místo se skautským oddílem, měl zámek docela slušně zachovalou šindelovou střechu a držely stropy se štukovou výzdobou. Tehdy se uvažovalo o svěření zámku do rukou skautů, kteří by za přispění státních dotací zámkek opravili a užívali jako střediska, podobně se stalo se zámkem v Roztokách u Prahy. Nic však nebylo realizováno, pro značnou odlehlost místa a brzkou likvidaci skautingu. V průběhu dalších desetiletí se stavba stávala zříceninou a byla hojně využívána trampy. I autor s kamarády nejednou využil přístřeší této romantické zříceniny, zejména jsme za deštivého počasí oceňovali klenbu průjezdu. V tomto období jsme mohli pozorovat zde sídlící pár výrů velkých a jejich mláďat, někdejší skauti i výři vzájemně tolerovali svoje výří i lidská práva. Jiné zajímavé setkání v místě bylo s mužem, který jako dítě na zámku po r.1945 bydlel, popisoval způsob vytápění místností kachlovými kamny a zařízení zámku.
Do zámku se vstupuje po kamenném mostě na jehož začátku stávaly sochy sv.Petra a sv.Jana Nepomuckého. Sochu sv.Petra (bez hlavy) vyzvedl z příkopu majitel nedaleké chalupy a instaloval jí na zahradě. Hlava však nebyla přes veškerou snahu nalezena. Hospodářské objekty situované před mostem byly zbořeny koncem 70.let, zůstala naštěstí alespoň kamenná barokní kašna a nedaleká mohutná stodola se znakem Volfingárů z r.1816.
Zámek je dnes v majetku soukromého právnického subjektu a dostává nový krov a střešní krytinu. Lze si jen přát, aby rekonstrukce byla dokončena a co nejvíce z původní podoby objektu bylo zachováno.

Zdroje: Z.Procházka, Historicko-turistický průvodce Stříbrsko a Borsko č.4
infopanel ČSTV v místě
web.stránky prostibor.cz, hrady.cz




Vloženo: 13.10.2007