Mährisch Budwitz-Synagoge (Moravské Budějovice-synagoga) - Židovské obyvatelstvo Moravských Budějovic a zdejší synagoga

Beigetragen: Pavel Frýda

Židé v Moravských Budějovicích prokazatelně žili od 2.poloviny 14.století, konkrétně je první zmínka uváděna k r.1386, ale je pravděpodobné, že zde žili židovští obchodníci již dříve. V letech 1528-62 jsou v gruntovní knize vedena jména 21 Židů, nejspíše se jednalo o celé rodiny, od r.1554 je uváděn i rabín. Většina židovských domů stála v ulici za Dolní branou. Židé však byli z města vypovězeni v r. 1564, měšťané raději za "výsadu" netrpět Židy platili vrchnosti 50 zlatých ročně. Až do občanského zrovnoprávnění pak ve městě mohli žít pouze po přechodnou dobu jen jednotlivci. Po r.1848, kdy veškeré zábrany omezující volný pohyb (nejen židovských) obyvatel padly, se postupně počet Židů ve městě zvyšoval. Nejrůznější protižidovské předpisy sice platily až do r.1859, ale v praxi se již nedodržovaly. Nejvíce židovských obyvatel zde žilo v letech 1880-90, pramen jejich počet nijak neupřesňuje, jednalo se však jistě o více jak stovku osob. V r.1921 žilo v Moravských Budějovicích 97 židovských občanů. V r.1938 k původním 49 osobám židovského původu přibylo 41 uprchlíků ze zabraných pohraničních oblastí. Tragédie místních Židů vyvrcholila 18.5.1942, kdy zločinná německá okupační správa z města deportovala do Terezína všech 87 osob židovského původu (3 osoby mezitím zemřely), nejstarší deportované ženě bylo 83 let a nejmladšímu chlapci pouhé 3 roky. Neskonalé hrůzy vyhlazovacích táborů přežili pouzí dva lidé, z nichž jediný se do města vrátil. Logicky žádal úřady o navrácení arizovaného majetku, svého i zahynulých příbuzných. Dostal zpět sáňky a staré boty, z ostatního majetku nebylo údajně nalezeno ničeho.....
V Moravských Budějovicích působily i židovské spolky, jak tradiční pohřební Chevra Kadiša, tak dobročinný ženský spolek Izraelitischer Frauenhilfsverein, který inicioval výstavbu synagogy. Stavba svatyně byla zahájena v březnu 1910 v lokalitě zvané Na blatných, při pražské silnici. Provedení bylo svěřeno zdejší firmě stavitele Josefa Nejeze, která klasicistní budovu vystavěla v neobyčejně krátké době-v průběhu roku 1910. Již dne 17.9.1910 byla předána do užívání židovské náboženské obce. U synagogy* působila i náboženská škola, jejíž učitel bydlel v nízkém domku vedle synagogy. V r.1940 byla synagoga německými okupačními úřady vyklizena a během války byla využívána jako prozatímní nemocnice. Budova byla zbořena při výstavbě autobusového nádraží v r.1977, na jejím místě v dnešní Pražské ul. čp.116 stojí odbavovací hala a kanceláře dopravní společnosti. Minulost místa i tragédii židovských spoluobčanů upomíná malá, ale vkusná pamětní deska, dílo sochaře Nikose Armutidise, které bylo slavnostně odhaleno 14.9.2006.
Hřbitov si zdejší židovská náboženská obec zřídila asi 2km jihozápadně od města, dnes se sice jedná o Husovu ulici, ale pohřebiště leží poměrně daleko za městem, vlevo za železniční tratí u silnice na Vranín (pozem.parcela č.2195/3, katastr.území Mor.Budějovice, vedená jako hřbitov, v majetku Židovské obce Brno). Založen byl v r.1908, na ploše 1422 m2 se dochovalo 43 náhrobků z doby od založení hřbitova do r.1942. Veškeré náhrobky jsou psány česky a stojí ve dvou řadách, jejich orientace je jak východní i západní. Obřadní síň je opravována a hrobnický domek čp.795 stále slouží k bydlení.

*nejcennější předmět z moravskobudějovické synagogy svitek tóry má dnes v držení Liberal Jewish Synagogue, St.John Wood ve Velké Británii a užívá jej stále k bohoslužbám. České a moravské tóry byly odprodány v r.1964 čs.státem do zahraničí, kupec je pak po restaurování přidělil různým židovským kongregacím v Británii a USA.

Zdroje: web.stránky Zmizelí sousedé, Z.Moravcová, Židé v Moravských Budějovicích a okolí
web.stránky J.Fiedler, Židovské komunity v Čechách a na Moravě
J.Klenovským, Židovské památky Moravy a Slezska


Eingegeben: 2.8.2007