Teplitz - Synagoge (Teplice - synagoga) - idé v Teplicích a synagoga
Beigetragen:
Pavel Frýdaidovské osídlení je doloeno v místě ji od počátku 15.století (první zmínka je k r.1414). Teplice byly ve středověku v majetku enského benediktinského klátera a na rozdíl od měst královských zde idé nali poměrně bezpečné útočitě, museli vak ít ve vyhrazeném ghettu, nesměli se bez svolení vrchnosti stěhovat, usadit se, prodat či koupit dům apod. V polovině 17.století ilo ve městě 231 idů, v r.1724 je uváděno 60 rodin a v polovině 19. století čítala idovská komunita 550 osob. Po občanském zrovnoprávnění idovského obyvatelstva jejich počet ve městě jen stoupal, 1890-1865 osob, 1900-2497 osob a v r.1930 to bylo 3213 občanů hlásících se k idovskému vyznání*. Po záboru českého pohraničí Německem zůstalo ve městě asi 250 idovských obyvatel, kteří pro stáří, nemoc, nebo z jiných důvodů nemohli uprchnout. Po II.svět.válce byla zdejí idovská náboenská obec obnovena a existuje dodnes.
Ghetto stávalo jihovýchodně od hlavního náměstí od 16.století, v polovině 19.století se uvádí 50 idovských domů ve třech ulicích. Ve městě stála i stará synagoga z 16.století, přeila i nacizmus, ale byla zbořena po II.svět.válce. Nová synagoga stávala mezi ulicemi Chelčického a Hálkovou, a byla postavena v letech 1880-82 teplickým architektem Hermanem Rudolphem a stavitem Davidem Ferberem, základní návrh dodal vídeňský architekt Wilhelm Stiassny (autor synagog i v Čáslavi, Jablonci n.N., Jubilejní i Vinohradské v Praze). Impozantní stavba měla 41 metrů do délky, 21 metrů do ířky a k vrcholu hlavní kopule měřila 42 metrů. Slavnostní vnesení tóry a předání stavby veřejnosti proběhlo v neděli 10.9.1882 (4 dny před svátkem Ro haana, idovský Nový rok) za velkého zájmu idovské i neidovské veřejnosti. Počtem míst byla jistě úctychodná-pojala 1376 věřících a v době výstavby byla největí synagogou v Čechách, nikoliv vak po celou dobu své existence, jak je někdy uváděno. V r.1893 ji předstihla svými 2000 místy Velká synagoga v Plzni (a v r.1898 v Praze na Vinohradech), která je dodnes největí dochovanou synagogou v ČR a druhou v Evropě (po synagoze v Budapeti) a snad i třetí největí na světě (největí synagogou má být jeruzalémská). Monumentální stavba byla provedena v kombinaci novorenesančního a v té době módního maurského stylu. Synagoga byla vyrabována a vypálena místní nacistickou sebrankou v jakési zdejí opoděné obdobě křiálové noci ze 14. na 15.3.1939. Trosky rozlehlé budovy byly likvidovány a do 28.12.1939. Náklady na zboření zdí byly vyčísleny na 28.000,-RM, tato částka německé nacistické úřady zaskočila. Přestoe uloupený idovský majetek částku značně převyoval, tahanice mezi státními a městskými orgány o úhradě těchto nákladů nabyla poměrně tragikomických rozměrů.
Hřbitovy idovské obce: středověký hřbitov existoval od r.1480 v místech dneního divadla, pohřbívalo se zde do r.1669, zanikl beze stop, tři starobylé náhrobky (viz.foto) přeneseny na dalí hřbitov, později zvaný starý. Starý hřbitov býval mezi dneními ulicemi Jungmanovou a Chelčického v blízkosti nové synagogy. Uíván od r.1669 do r.1862, zcela zničen nacisty, nedochovalo se nic, jen několik fotografií. Nový hřbitov, který se nachází za městským hřbitovem a má vchod z Hřbitovní ulice, byl zaloen v r.1862 na veliké ploe-21 322 m2, pohřbívá se zde dodnes, dochováno na 3 500 náhrobků, včetně neobvyklé tumby z r.1936.
* teplickým rodákem idovského původu byl i voj.Jiří Langer (nar.5.4.1921), přísluník 1.čs.samostatné obrněné brigády ve Velké Británii, zemřel 29.10.1944 na následky těkých zranění při útoku na německé pozice, který brigáda podnikla den předtím, při obléhání Dunkerque. Dalími teplickými idovskými rodáky, kteří se zapojili do boje proti nacistům byli voj.Josef Fuhrmann, minometčík u legendární 1.roty npor.Jaroe, padl v boji u Sokolova ve věku 33 let, vyznamenán in memoriam Čs.válečným kříem, dále por.Bedřich Rabbiner (nar.23.8.1920), také jako přísluník 1.čs.polního praporu zasáhl ji do boje u Sokolova jako svobodník, proel mnoha bojovými vystoupeními u 1.čs.armádního sboru v SSSR, nositel čtyř Čs.válečných kříů, po r.1945 přijal jméno Bedřich Rada, zemřel v r.1977.
Zdroje: B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
web.stránky O Teplice
Eingegeben: 19.7.2007