PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Teplice - synagoga (Teplitz - Synagoge) - Židé v Teplicích a synagoga

Přispěl: Pavel Frýda

Židovské osídlení je doloženo v místě již od počátku 15.století (první zmínka je k r.1414). Teplice byly ve středověku v majetku ženského benediktinského kláštera a na rozdíl od měst královských zde Židé našli poměrně bezpečné útočiště, museli však žít ve vyhrazeném ghettu, nesměli se bez svolení vrchnosti stěhovat, usadit se, prodat či koupit dům apod. V polovině 17.století žilo ve městě 231 Židů, v r.1724 je uváděno 60 rodin a v polovině 19. století čítala židovská komunita 550 osob. Po občanském zrovnoprávnění židovského obyvatelstva jejich počet ve městě jen stoupal, 1890-1865 osob, 1900-2497 osob a v r.1930 to bylo 3213 občanů hlásících se k židovskému vyznání*. Po záboru českého pohraničí Německem zůstalo ve městě asi 250 židovských obyvatel, kteří pro stáří, nemoc, nebo z jiných důvodů nemohli uprchnout. Po II.svět.válce byla zdejší židovská náboženská obec obnovena a existuje dodnes.
Ghetto stávalo jihovýchodně od hlavního náměstí od 16.století, v polovině 19.století se uvádí 50 židovských domů ve třech ulicích. Ve městě stála i stará synagoga z 16.století, přežila i nacizmus, ale byla zbořena po II.svět.válce. Nová synagoga stávala mezi ulicemi Chelčického a Hálkovou, a byla postavena v letech 1880-82 teplickým architektem Hermanem Rudolphem a stavitem Davidem Ferberem, základní návrh dodal vídeňský architekt Wilhelm Stiassny (autor synagog i v Čáslavi, Jablonci n.N., Jubilejní i Vinohradské v Praze). Impozantní stavba měla 41 metrů do délky, 21 metrů do šířky a k vrcholu hlavní kopule měřila 42 metrů. Slavnostní vnesení tóry a předání stavby veřejnosti proběhlo v neděli 10.9.1882 (4 dny před svátkem Roš hašana, židovský Nový rok) za velkého zájmu židovské i nežidovské veřejnosti. Počtem míst byla jistě úctychodná-pojala 1376 věřících a v době výstavby byla největší synagogou v Čechách, nikoliv však po celou dobu své existence, jak je někdy uváděno. V r.1893 ji předstihla svými 2000 místy Velká synagoga v Plzni (a v r.1898 v Praze na Vinohradech), která je dodnes největší dochovanou synagogou v ČR a druhou v Evropě (po synagoze v Budapešti) a snad i třetí největší na světě (největší synagogou má být jeruzalémská). Monumentální stavba byla provedena v kombinaci novorenesančního a v té době módního maurského stylu. Synagoga byla vyrabována a vypálena místní nacistickou sebrankou v jakési zdejší opožděné obdobě křišťálové noci ze 14. na 15.3.1939. Trosky rozlehlé budovy byly likvidovány až do 28.12.1939. Náklady na zboření zdí byly vyčísleny na 28.000,-RM, tato částka německé nacistické úřady zaskočila. Přestože uloupený židovský majetek částku značně převyšoval, tahanice mezi státními a městskými orgány o úhradě těchto nákladů nabyla poměrně tragikomických rozměrů.
Hřbitovy židovské obce: středověký hřbitov existoval od r.1480 v místech dnešního divadla, pohřbívalo se zde do r.1669, zanikl beze stop, tři starobylé náhrobky (viz.foto) přeneseny na další hřbitov, později zvaný starý. Starý hřbitov býval mezi dnešními ulicemi Jungmanovou a Chelčického v blízkosti nové synagogy. Užíván od r.1669 do r.1862, zcela zničen nacisty, nedochovalo se nic, jen několik fotografií. Nový hřbitov, který se nachází za městským hřbitovem a má vchod z Hřbitovní ulice, byl založen v r.1862 na veliké ploše-21 322 m2, pohřbívá se zde dodnes, dochováno na 3 500 náhrobků, včetně neobvyklé tumby z r.1936.

* teplickým rodákem židovského původu byl i voj.Jiří Langer (nar.5.4.1921), příslušník 1.čs.samostatné obrněné brigády ve Velké Británii, zemřel 29.10.1944 na následky těžkých zranění při útoku na německé pozice, který brigáda podnikla den předtím, při obléhání Dunkerque. Dalšími teplickými židovskými rodáky, kteří se zapojili do boje proti nacistům byli voj.Josef Fuhrmann, minometčík u legendární 1.roty npor.Jaroše, padl v boji u Sokolova ve věku 33 let, vyznamenán in memoriam Čs.válečným křížem, dále por.Bedřich Rabbiner (nar.23.8.1920), také jako příslušník 1.čs.polního praporu zasáhl již do boje u Sokolova jako svobodník, prošel mnoha bojovými vystoupeními u 1.čs.armádního sboru v SSSR, nositel čtyř Čs.válečných křížů, po r.1945 přijal jméno Bedřich Rada, zemřel v r.1977.


Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
web.stránky ŽO Teplice



Vloženo: 19.7.2007



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 23 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist