Rožmberk nad Vltavou - synagoga (Rosenberg - Synagoge) - Stručná historie židovského osídlení a synagogy v Rožmberku

Přispěl: Pavel Frýda

Židé snad sídlili v městečku již ve středověku, doloženi jsou však až v druhé polovině 17.století. V r.1746 zde žilo 13 rodin, zřejmě nejvíce Židů zde žilo v r.1880 a to 53 osob, v r.1900 se k židovskému vyznání hlásilo 47 zdejších obyvatel, ale v r.1930 se hlásilo k judaizmu jen 12 občanů. Židé sídlili v části zvané Latrán, pod hradem na pravém břehu Vltavy, ghetto zde je doloženo na konci 16.století a koncem 18.století zde stálo 5 domů a synagoga. Synagoga pocházela ze 17.století, byla později několikrát přestavěna. V r.1938 byl interiér zdevastován nacisty, kupodivu však budova nebyla zbořena, ale již v průběhu války přestavěna na bydlení. Objekt byl zbořen v r.1966. Místo není dosud zastavěno a slouží jako soukromá zahrada (pozem.parcela č.117/12 o rozloze 238 m2, kat.území Rožmberk n.Vlt.).
Jediným dokladem o přítomnosti židovského obyvatelstva tak zůstávají hřbitovy židovské náboženské obce. Pozůstatky starého hřbitova se nachází cca 200 m jižně od náměstí a tvoří zahradu domu čp.103, pozemek stále náleží židovské obci a paní majitelka domu ochotně umožní návštěvníku prohlídku. O pozemek hřbitova je majitelkou a její rodinou vzorně pečováno. Hřbitov se nacházel za městkými hradbami, jejichž torzo je u domu dochováno. Poloha hřbitova svědčí o jeho středověkém původu, snad byl založen před r.1480, písemnostmi je doložen až v první čtvrtině 18.století. Částečně dochovaná ohradní kamenná zeď ohraničovala plochu 522 m2 (tj.celá pozemková parcela č.45 v majetku Žid.obce v Praze), ke hřbitovu náleží tedy i dnešní zahrady sousedních domů. Nalézá se zde okolo 30 náhrobků a jejich torz, nejstarší čitelný má být z poloviny 18.století, stély jsou však rozmístěny poněkud chaoticky, nezachovávají jednotnou orientaci. Na ohradní zdi se nachází fragmet pamětního nápisu, který připomíná založení hřbitova na konci 15.století. Pohřebiště bylo téměř zničeno nacisty po r.1938, historicky i umělecky cenné stély byly používány hnědou spodinou k různým stavebním účelům, dodnes se tyto stély a fragmenty po městě různě nacházejí a jsou umisťovány zpět na plochu hřbitova, naposledy se tak stalo před dvěma lety.
Nový židovský hřbitov se nachází přibližně 1 km severně od města, vlevo a těsně vedle silnice vedoucí na Český Krumlov. Byl založen v r.1883 na ploše 2290 m2 (tj.celá původní pozemková parcela č.875/2 na kat.území Horní Jílovice, majetek Židovské obce v Praze), dochovalo se zde okolo stovky náhrobků z doby od založení hřbitova, poslední pohřeb se zde konal v r.1950. Je dochována i ohradní kamenná zeď, jen její severozápadní část i s márnicí byla zbořena při zmenšení plochy hřbitova a nahrazena nevkusnou zdí z tvárnic, rozloha hřbitova je méně než poloviční. Pohřebiště je však opraveno a je zjevné, že se mu dostává základní péče.

Zdroj: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech

Vloženo: 11.5.2007