Königswart - Synagoge (Lázně Kynvart - synagoga) - K historii idovského osídlení a synagogy v Kynvartu
Beigetragen:
Pavel Frýdaidé sídlili v Kynvartu podle pověstí ji v době před a v průběhu husitských válek, kdy měli ukrývat před kalinickými bojovníky katolické mnichy (jsou uváděni jezuité, co není moné, nebo řád Tovarystva Jeíova byl zaloen a v r.1534 a v Čechách začal působit o více jak dvacet let později). Dalí dvě stovky let byla idovská obec v městečku poměrně významnou, nebo zde sídlil rabinát pro kraje Cheb, Loket i atec. Po třicetileté válce v r.1651 zde zůstaly pouhé dvě idovské rodiny, výrazný pokles počtu obyvatelstva byl v té době obecným jevem. Nejvíce idů zde ilo před velkým poárem ghetta v r.1871 a to 298 osob, poté ji počet idovských obyvatel pozvolna klesal. V r.1930 se k idovskému vyznání hlásilo pouze 12 zdejích občanů. V městečku existovala dvě ghetta-starí na severozápadním okraji a mladí, zaloené pravděpodobně v důsledku tzv.translokačního reskriptu (předpis z.1726, který nařizoval soustřeďování idovských domů) kolem poloviny 18.století na jiním okraji náměstí.
Místo i doba zaloení zdejí první synagogy je neznámé. V pramenech je doloena pouze oprava staré synagogy v r.1608. Nová synagoga byla postavena uprostřed novějího jiního ghetta v r.1764, za vzor měla slouit synagoga v Chodové Plané, která byla postavena o pět let dříve (podle dochovaných fotografií se vak staby značně lií). Kynvartská synagoga sice vyhořela v r.1871, ale byla přes pokles idovských věřících v městečku obnovena. Po opravě nesla na valbové střee i malou věičku. Synagoga se chlubila mimořádně cenným a starobylým vnitřním zařízením, jako svícny, plátě tóry (meíl), závěsy (parochety) aron ha-kode (oltář, schrána na tóru), bohosluebné předměty (klej kode) ze zlata a stříbra, kde věnovací nápisy ukazovaly na stáří přes 300 let. Mělo se jednat o dary jezuitů z r.1608 zdejím idům za pomoc katolickým souvěrcům pronásledovaných husity. V meziválečném období byla synagoga velice hojně navtěvována lázeňskými hosty a turisty, v letní zezóně zde byla stálá průvodcovská sluba, která nemohal svatyni opustit a do 20.hodiny. Konec synagogy i zdejí idovské komunity je lidsky zahanbující a smutný, nebo byla zničena v průběhu tzv.křiálové noci (9.-10.11.1938), kdy henleinovská lůza svatyni vyrabovala a rituální předměty nezměrné kulturní, umělecké i historické hodnoty, které nerozkradla, nechala zničit zaloeným poárem. Ohořelé trosky stavby byly zanedlouho streny a srovnány se zemí. Svatyně stála v místě zvaném Malé náměstí, dříve Judenhof, dodnes se místu říká idovské náměstí (dnes pozem.parcela č.2612/1 o rozloze 2681 m2, kat.území Lázně Kynvart, v majetku města Lázně Kynvart).
Někdejí idovský hřbitov se nachází 100 m ve svahu nad domem stojícím západně vedle městského hřbitova. Zaloen byl snad ji v r.1405 na ploe 2740 m2 a obsahoval cenné náhrobky od 16. do 19.století. Byl zdevastován hnědou svoločí a část náhrobků byla pouita k dládění ve městě. Po osvobození byla část náhrobků z dládění vyzvednuta a odvezena zpět, ale s nástupem rudé totality byly náhrobky uívány stejně barbarsky jako za nacistů-na stavební materiál....Dvě zbývající cenné stély z počátku 19.století byly odvezeny v r.1976 na hřbitov v Mariánských Lázních. V místech někdejího pohřebitě lidí je dnes regulérní les (pozemek je dnes zahrnut do rozsáhlé parcely lesních pozemků, v katastru nemovitostí jej nelze identifikovat), po ohradní zdi nejsou prakticky viditelné stopy. Jen 7 povalujících se torz náhrobků svědčí o minulosti místa....
Zdroje: web.stránky MÚ Lázně Kynvart
J.Fiedler, idovské památky v Čechách a na Moravě
B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
R.vandrlík, Historie idů v Mariánských Lázních
Eingegeben: 7.5.2007