Lázně Kynžvart - synagoga (Königswart - Synagoge) - K historii židovského osídlení a synagogy v Kynžvartu

Přispěl: Pavel Frýda

Židé sídlili v Kynžvartu podle pověstí již v době před a v průběhu husitských válek, kdy měli ukrývat před kališnickými bojovníky katolické mnichy (jsou uváděni jezuité, což není možné, neboť řád Tovaryšstva Ježíšova byl založen až v r.1534 a v Čechách začal působit o více jak dvacet let později). Další dvě stovky let byla židovská obec v městečku poměrně významnou, neboť zde sídlil rabinát pro kraje Cheb, Loket i Žatec. Po třicetileté válce v r.1651 zde zůstaly pouhé dvě židovské rodiny, výrazný pokles počtu obyvatelstva byl v té době obecným jevem. Nejvíce Židů zde žilo před velkým požárem ghetta v r.1871 a to 298 osob, poté již počet židovských obyvatel pozvolna klesal. V r.1930 se k židovskému vyznání hlásilo pouze 12 zdejších občanů. V městečku existovala dvě ghetta-starší na severozápadním okraji a mladší, založené pravděpodobně v důsledku tzv.translokačního reskriptu (předpis z.1726, který nařizoval soustřeďování židovských domů) kolem poloviny 18.století na jižním okraji náměstí.
Místo i doba založení zdejší první synagogy je neznámé. V pramenech je doložena pouze oprava staré synagogy v r.1608. Nová synagoga byla postavena uprostřed novějšího jižního ghetta v r.1764, za vzor měla sloužit synagoga v Chodové Plané, která byla postavena o pět let dříve (podle dochovaných fotografií se však staby značně liší). Kynžvartská synagoga sice vyhořela v r.1871, ale byla přes pokles židovských věřících v městečku obnovena. Po opravě nesla na valbové střeše i malou věžičku. Synagoga se chlubila mimořádně cenným a starobylým vnitřním zařízením, jako svícny, pláště tóry (meíl), závěsy (parochety) aron ha-kodeš (oltář, schrána na tóru), bohoslužebné předměty (klej kodeš) ze zlata a stříbra, kde věnovací nápisy ukazovaly na stáří přes 300 let. Mělo se jednat o dary jezuitů z r.1608 zdejším Židům za pomoc katolickým souvěrcům pronásledovaných husity. V meziválečném období byla synagoga velice hojně navštěvována lázeňskými hosty a turisty, v letní zezóně zde byla stálá průvodcovská služba, která nemohal svatyni opustit až do 20.hodiny. Konec synagogy i zdejší židovské komunity je lidsky zahanbující a smutný, neboť byla zničena v průběhu tzv.křišťálové noci (9.-10.11.1938), kdy henleinovská lůza svatyni vyrabovala a rituální předměty nezměrné kulturní, umělecké i historické hodnoty, které nerozkradla, nechala zničit založeným požárem. Ohořelé trosky stavby byly zanedlouho strženy a srovnány se zemí. Svatyně stála v místě zvaném Malé náměstí, dříve Judenhof, dodnes se místu říká Židovské náměstí (dnes pozem.parcela č.2612/1 o rozloze 2681 m2, kat.území Lázně Kynžvart, v majetku města Lázně Kynžvart).
Někdejší židovský hřbitov se nachází 100 m ve svahu nad domem stojícím západně vedle městského hřbitova. Založen byl snad již v r.1405 na ploše 2740 m2 a obsahoval cenné náhrobky od 16. do 19.století. Byl zdevastován hnědou svoločí a část náhrobků byla použita k dláždění ve městě. Po osvobození byla část náhrobků z dláždění vyzvednuta a odvezena zpět, ale s nástupem rudé totality byly náhrobky užívány stejně barbarsky jako za nacistů-na stavební materiál....Dvě zbývající cenné stély z počátku 19.století byly odvezeny v r.1976 na hřbitov v Mariánských Lázních. V místech někdejšího pohřebiště lidí je dnes regulérní les (pozemek je dnes zahrnut do rozsáhlé parcely lesních pozemků, v katastru nemovitostí jej nelze identifikovat), po ohradní zdi nejsou prakticky viditelné stopy. Jen 7 povalujících se torz náhrobků svědčí o minulosti místa....

Zdroje: web.stránky MÚ Lázně Kynžvart
J.Fiedler, Židovské památky v Čechách a na Moravě
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
R.Švandrlík, Historie Židů v Mariánských Lázních

Vloženo: 7.5.2007