Chodová Planá-synagoga (Kuttenplan-Synagoge) - Historie židovského osídlení v Chodové Plané

Přispěl: Pavel Frýda

Od 16. do 20. století bylo městečko Chodová Planá sídlem poměrně významné židovské náboženské obce s věhlasnými rabíny. První písemná zmínka o přítomnosti Židů v obci je k r.1570. V r.1686 se v obci směli usadit Židé vypovězení z nedaleké Plané, jednalo se o 6-10 rodin. Zdejší šlechtici Haimhausenové byli tolerantní a přes některé spory si jich zdejší Židé vážili a ctili je, nezanedbatelný byl však pro šlechtu i ekonomický přínos z židovských daní. Již k r.1736 se zde uvádí 22 židovských rodin se 102 osobami, v r.1858 zde žilo ve 23 domech 55 židovských rodin, to bylo zřejmě nejvíce, v r.1880 zde žilo 82 Židů a v r.1930 se zde hlásilo k židovské víře už jen 14 osob. V r.1934 sdružovala židovská obec v Chodové Plané celkem 78 členů z 22 rodin z místa i okolí. Centrem židovského ghetta byl jižní konec (ve směru na Planou) dnešní ulice Pohraniční stráže, dříve zvaná prostě Židovskou. Starší dřevěnou synagogu, nebo též templ, ze 17.století (prameny zmiňují, že v r.1645 již stála) nahradila zděná barokní z let 1757-1759. Byla vystavěna na východní straně Židovské ulice. Budova měla klenutý sál o rozměrech 12x10 m, který byl propojen arkádovými oblouky s ženskou galerií. O průběhu tzv.křišťálové noci se písemnosti nezmiňují, ale zřejmě byl zpustošen jak interiér synagogy, tak oba židovské hřbitovy. Za války sloužila stavba jako stáj, stejně barbarsky jako kostely v pohraničí v padesátých letech. Byla zbořena i se sousedním rabínským domem v r.1962 (dnes pozem.parcela č.59/1 o rozloze 166 m2, kat.území Ch.Planá, v majetku městyse Ch.Planá). Později v r.1980 byly zbořeny při rozšiřování silnice i další židovské domy na východní straně někdejšího ghetta. Místo po synagoze není dodnes zastavěno, je zde travnatá plocha.
Přímo uprostřed zámeckého parku na pahorku (dříve zvaný Kellerberg) se nalézá i starý židovský hřbitov založený patrně brzy po r.1686, kdy se do Chodové Plané uchýlili Židé vypovězení z vedlejší Plané a zdejší vrchnost jim zde povolila zřídit pohřebiště. Spolehlivě je však doložen v první polovině 18.století. Po postavení nového zámku a zřízení zámeckého parku se hřbitov ocitl na pahorku uprostřed parku a místní židovskou obec ke zrušení hřbitova a odprodání pozemku prý nepohnuly ani velkorysé finanční nabídky. Je zde řada cenných náhrobků nejstarší z r.1735, prostor je hezky udržován. Ohradní zeď z 19.století provedená v romantizujícím maurském stylu se nedochovala. Zpustošený hřbitov byl obnoven díky německo-české iniciativě Action Sühnezeichen Friedensdienst v letech 2001-2003, je dnes chloubou městyse a těší značnému zájmu návštěvníků. Dnes nemá hřbitov samostanou pozemkovou parcelu, celý park je jedinou pozem.parcelou č.36/1, kat.území Ch.Planá, majetek městyse Ch.Planá.
Nový židovský hřbitov z r.1890 se nachází asi 700 metrů jižně od starého hřbitova, za současným hřbitovem obce. Byl devastován nacisty, po r. 1990 částečně obnoven nákladem americké nadace Synagogue Memorial, povalené náhrobky byly vztyčeny a osazena byla i nová kovaná brána zdobená hexagramy. Dochována je zde zajímavá tzv.kohanitská branka. V současné době je však opět hřbitov zarostlý náletovými křovinami a jeho prohlídka je obtížná. Nalézá se na pozem.parcele č.296/1 o rozloze 1519 m2, kat.území Ch.Planá, je majetkem městyse Ch.Planá.

Zdroj: Z.Procházka, historicko-turistický průvodce Plánsko a Tachovsko
J.Fiedler, Židovské památky v Čechách a na Moravě
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
A.Schapirnik, Geschichte der Juden in Kuttenplan und Umgebung
R.Švandrlík, Historie Židů v Mariánských Lázních
autor děkuje za pomoc p.G.Batrlovi z Chodové Plané

Vloženo: 5.4.2007