Liebshausen - Schloss (Libčeves - zámek) - Z historie zámku

Beigetragen: Jan Kruliš, Praha

První zmínka o Libčevsi pochází z r. 1251, kdy ji držel Protivec z Libčevse. Kdy ve vsi vznikla tvrz není známo, poprvé je doložena v r. 1390, kdy na ní sidlil Pešík z Minic. Po něm ji drželi jeho synové až do r. 1433, kdy ji koupil husitský hejtman Václav Carda z Petrovic. Ten zemřel po roce 1470 a dědičkou se stala jeho dcera a pak její syn Václav z Vartemberka, který zemřel bezdětný r. 1483. Libčeves pak připadla jako odúmrť králi.
Na počátku 16. století byl majitelem Libčevse Jindřich z Vřesovic, jehož syn Jiří pak Libčeves zdědil (+ 1521). V r. 1543 koupil od synůl Jiřího libčeveský statek Jaroslav Beřkovský ze Šebířova a od něho Bušek Kaplíř ze Sulevic. Jeho potomci prodali statek v r. 1588 Janu z Vřesovic, který ho držel pouze do r. 1596, kdy Libčeves koupila Kateřina Doupovská z Doupova, provdaná Údrčská. Spolu se svým synem Janem Vilémem z Vřesovic přestavěla v r. 1607 starobylou a zřejmě již zchátralou tvrz na renesanční zámek Hlavní budova byla jednopatrová, ostatní přízemní a společně uzavíraly čtverhranný dvůr.
Asi v r. 1620 zdědil Libčeves po Janu Vilému z Vřesovic jeho strýc Jan Habart z Vřesovic, který ji prodal r. 1628 svému katolickému příbuznému Volfovi Illburkovi z Vřesovic. Jan Habart žil pak v Sasku a v r. 1631 při vpádu Sasů do Čech se zmocnil části svého bývalého majetku včetně Libčevse. Po vypuzení Sasů získal zámek Vilém z Vřesovic, který však panství zcela zadlužil. Proto byla Libčeves prodána v r. 1642 Kryštofu Ferdinandu z Lobkovic, v jehož rodě zůstala až do pozemkové reformy v r. 1924. Za Lobkoviců přestal být zámek sídlem vrchnosti a byl několikrát upravován pro potřeby hospodářské správy statku (byty, kanceláře, provozní místnosti), což zanechalo stopy na jeho vnitřní úpravě a vnitřní dispozici.
Po r. 1945 se stal zámek majetkem státního statku. Jeho čtyři nepravidelné, vesměs nečleněné budovy uzavíraly čtverhranný dvůr. Byly postaveny většinou z lomového kamene, zčásti byly neomítnuté bez architektonických ozdob. Hlavní jednopatrová budova s mansardovou střechou měla barokní štít s volutami a trojúhelníkovým nástavcem. Přízemní místnosti byly sklenuty valenou klenbou. Ostatní budovy byly přízemní. Renesanční přestavbu připomínal letopočet 1607 na kameni pod římsou s erby.

Pramen:R. Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III, Severní Čechy, vyd. Svoboda, Praha 1984

Eingegeben: 23.3.2007