Chabařovice - evangelický kostel (Karbitz - Evangelische Kirche) - Evangelické hnutí a kostel

Přispěl: Miloš Miličevič

Koncem 19 stol. se v něm. oblastech Čech rozšířilo hnutí Los von Rom (Pryč od Říma), jež vycházelo z velkoněmeckého hnutí Georga von Schönerera. Katolická církev jím byla obviněna ze zrady němectví, za jehož nositele naopak označil protestanty. Hnutí nalezlo značný ohlas hlavně v pohraničních oblastech a jeho vnějším výrazem se stalo výrazné posílení postavení evangelické (protestantské) církve.
Vůdcem hnutí na Ústecku se stal JUDr. Anton Eisenkolb z Chabařovic a především díky jeho působení se hnutí Los von Rom na Chabařovicku značně rozšířilo. Ve městě sice již dříve žil menší počet evangelíků, hlavně úředníků saských důlních společností, ale nebyla zde ustavena ani náb. obec, ani se zde nekonaly bohoslužby.
S rozšířením počtu protestantů však rostla i jejich aktivita, a tak prvá novodobá protestantská bohoslužba se uskutečnila již na Vánoce roku 1898 v zasedací síni okresního zastupitelstva a sloužil ji ústecký pastor dr. Albert Gummi. Krátce na to byly položeny základy samostatné evangelické obce, která však v počátečním období spadala pod obec teplickou. V Chabařovicích však byla zřízena samostatná kazatelská stanice, kde působil vikář Weiss a svoji činnost zahájil i přípravný výbor pro postavení kostela. Jeho činnost přinesla v krátké době konkrétní výsledky: byly odkoupeny pozemky domů v sz. části náměstí a na jejich místě byly položeny 31. května 1899 základy nového kostela. Jelikož evangelíci byli velice aktivní, brzy se podařilo shromáždit i potřebný obnos nejen na jeho dostavbu, ale i na zakoupení vnitřní vybavení. Kostel byl postaven dle plánů drážďanského architekta Waldemara Kindlera, přičemž vlastní stavbu řídil ústecký stavitel Johann Benesch. kostel byl dokončen a slavnostně vysvěcen 14. července 1901. Patřil k prvním veřejným stavbám s elektrickým osvětlením nejen v Chabařovicích, ale na Ústecku vůbec.
K osamostatnění zdejší obce došlo 15. listopadu 1908, kdy byl instalován prví farář, kterým se stal vikář Martin Schreiber. Do čela obce byl zvolen JUDr. A. Eisenkolb, místní notář a poslanec zemského sněmu. Nová farnost krom Chabařovic zahrnovala mnoho obcí, např. Chlumec, Varvažov, Unčín, Petrovice, Telnice, Tuchomyšl či Vyklice...
Po roce 1945 sloužil církvi čs. husitské (do 1968), od 1970 do 1980 sloužil jako skladiště nábytku Jednoty; zbořen 1987 při úpravě křižovatky přesto, že byl v dobrém stavu (dokument z roku 1977 ale hovoří naopak).
Zdroje: Kol. autorů: Dějiny města Chabařovic. Chabařovice 1998 a www.kostely.tnet.cz

Vloženo: 27.2.2007