Hotel Plattenberg (Blatenský vrch - hotel) - Historie
Beigetragen:
Michal UrbanS rozmachem turistiky koncem 19. a na počátku 20. století získaly mnohé z nejvyích vrcholů Kruných hor nové dominanty rozhledny, a aby turisté cestou nestrádali, objevily se vedle rozhleden i početné restaurace a hotely. Na nejvyí hoře pohoří Klínovci byla u v r. 1884 postavena 24 m vysoká kamenná rozhledna, která nahradila dřívějí dřevěné stavby, z nich nejstarí zde stála u od roku 1817, a kolem ní postupně vyrostl rozsáhlý komplex budov nabízejících stravování i ubytování. Spolek přátel přírody z Abertam se zaslouil o to, e 4. srpna 1895 byla otevřena původně estnáctimetrová rozhledna na vrcholu Pleivce (zvýena byla naposledy v roce 2003), k ní o třináct let později přibyl horský hotel. Zahanbit se nenechala ani nejdecká Krunohorská jednota, která postavila 24 m vysokou (včetně proskleného přístřeku a hromosvodu) rozhlednu na Tisovském vrchu (Pajndlu), otevřenou v září 1897 a rekonstruovanou o 90 let později. I zde u od roku 1908 slouila turistům výletní restaurace. A konečně Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné se postaral o výstavbu 21 metrů vysoké rozhledny z kamene a dřeva na Blatenském vrchu, je byla slavnostně zpřístupněna 5. července 1913 a pojmenována podle rakouské arcivévodkyně Zity Bourbonsko-Parmské, poslední rakouské císařovny a české královny. Současně zde byl otevřen horský hotel s restaurací vybudovaný během jednoho roku podle návrhu architekta Karla Mattusche z Chebu. Protoe jeho kapacita nestačila zájmu letních i zimních turistů, byl hotel na Blatenském vrchu (hotel Plattenberg či Sporthotel) ve dvacátých letech dále rozířen. Za dobu své existence vystřídal několik majitelů, mezi nimi byli Emil Hieke, Alfred Schmalz, Anton Felber a Josef Danzer.
Po válce připadl hotel pohraničníkům, kteří jej zdevastovali natolik, e musel být v 50. letech zbourán, rozhledna vak natěstí přeila. V roce 1977 prola rekonstrukcí a v roce 2002 byl u ní obnoven přístavek, který předtím zachvátil poár. V roce 2016 bylo opraveno oplátění rozhledny. Rozhlednu provozuje město Horní Blatná, v letních měsících je přístupná denně od 10:00 do 17:00 hodin, v zimních měsících o víkendech, Výstup na rozhlednu se vyplatí: při dobrém počasí je odtud skvělý kruhový rozhled do Česka i Saska, kde se mj. nedaleko tyčí dalí významná krunohorská rozhledna na Auersbergu, druhé nejvyí hoře saské části pohoří. Těsně u paty rozhledny je v provozu kiosek s občerstvením Rastaman.
Na Blatenský vrch se dá dostat pěky, na kole i autem, nejsnazí přístup je po silničce odbočující vlevo ze silnice Horní Blatná Boí Dar. Zajímavějí je vak přístup po naučné stezce z Horní Blatné, která vede i kolem rozsáhlých propadlin po raně novověké těbě cínu Vlčí jámy a Sněné jámy, nacházejících se těsně pod vrcholem Blatenského vrchu. Jde o propadliny cínových dolů Wolfgang a Jiří ze 16. století. Větí Vlčí jáma je zhruba 200 metrů dlouhá a a 25 metrů hluboká, mení a uí Sněné jámy jsou pověstné tím, e se zde díky specifické cirkulaci vzduchu udrí sníh po celý rok. V poslední době vak v této státem chráněné památce bylo ledu málo, protoe v červenci 2004 dolo k téměř neuvěřitelnému příběhu: skupina Němců z Klingenthalu odtud vybrala dvě tuny sněhu, aby jej mohla pouít při soutěi ve stavbě sněhuláků. Lepí vyuití nael sníh ze Sněných jam v říjnu 1813, kdy poslouil k oetření vojáků zraněných při bitvě národů u Lipska. Převoz volskými spřeeními tehdy odtud trval est dní, a aby neroztál, byl led pokryt pískem. Lékaři z Lipska vyuili led ze Sněné jámy jetě o sto let později, v roce 1913, kdy u jej ale převáeli autem, co zabralo jen osm hodin. Led odtud se v dobách, kdy jetě nebyly ledničky, uplatnil občas i v Karlových Varech, kde si jej objednávaly hotely a cukrárny.
Eingegeben: 30.1.2007 
