Blatenský vrch - hotel (Hotel Plattenberg) - Historie

Přispěl: Michal Urban

S rozmachem turistiky koncem 19. a na počátku 20. století získaly mnohé z nejvyšších vrcholů Krušných hor nové dominanty – rozhledny, a aby turisté cestou nestrádali, objevily se vedle rozhleden i početné restaurace a hotely. Na nejvyšší hoře pohoří Klínovci byla už v r. 1884 postavena 24 m vysoká kamenná rozhledna, která nahradila dřívější dřevěné stavby, z nichž nejstarší zde stála už od roku 1817, a kolem níž postupně vyrostl rozsáhlý komplex budov nabízejících stravování i ubytování. Spolek přátel přírody z Abertam se zasloužil o to, že 4. srpna 1895 byla otevřena původně šestnáctimetrová rozhledna na vrcholu Plešivce (zvýšena byla naposledy v roce 2003), k níž o třináct let později přibyl horský hotel. Zahanbit se nenechala ani nejdecká Krušnohorská jednota, která postavila 24 m vysokou (včetně proskleného přístřešku a hromosvodu) rozhlednu na Tisovském vrchu (Pajndlu), otevřenou v září 1897 a rekonstruovanou o 90 let později. I zde už od roku 1908 sloužila turistům výletní restaurace. A konečně Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné se postaral o výstavbu 21 metrů vysoké rozhledny z kamene a dřeva na Blatenském vrchu, jež byla slavnostně zpřístupněna 5. července 1913 a pojmenována podle rakouské arcivévodkyně Zity Bourbonsko-Parmské, poslední rakouské císařovny a české královny. Současně zde byl otevřen horský hotel s restaurací vybudovaný během jednoho roku podle návrhu architekta Karla Mattusche z Chebu. Protože jeho kapacita nestačila zájmu letních i zimních turistů, byl hotel na Blatenském vrchu (hotel Plattenberg či Sporthotel) ve dvacátých letech dále rozšířen. Za dobu své existence vystřídal několik majitelů, mezi nimiž byli Emil Hieke, Alfred Schmalz, Anton Felber a Josef Danzer.

Po válce připadl hotel pohraničníkům, kteří jej zdevastovali natolik, že musel být v 50. letech zbourán, rozhledna však naštěstí přežila. V roce 1977 prošla rekonstrukcí a v roce 2002 byl u ní obnoven přístavek, který předtím zachvátil požár. V roce 2016 bylo opraveno opláštění rozhledny. Rozhlednu provozuje město Horní Blatná, v letních měsících je přístupná denně od 10:00 do 17:00 hodin, v zimních měsících o víkendech, Výstup na rozhlednu se vyplatí: při dobrém počasí je odtud skvělý kruhový rozhled do Česka i Saska, kde se mj. nedaleko tyčí další významná krušnohorská rozhledna – na Auersbergu, druhé nejvyšší hoře saské části pohoří. Těsně u paty rozhledny je v provozu kiosek s občerstvením Rastaman.

Na Blatenský vrch se dá dostat pěšky, na kole i autem, nejsnazší přístup je po silničce odbočující vlevo ze silnice Horní Blatná – Boží Dar. Zajímavější je však přístup po naučné stezce z Horní Blatné, která vede i kolem rozsáhlých propadlin po raně novověké těžbě cínu – Vlčí jámy a Sněžné jámy, nacházejících se těsně pod vrcholem Blatenského vrchu. Jde o propadliny cínových dolů Wolfgang a Jiří ze 16. století. Větší Vlčí jáma je zhruba 200 metrů dlouhá a až 25 metrů hluboká, menší a užší Sněžné jámy jsou pověstné tím, že se zde díky specifické cirkulaci vzduchu udrží sníh po celý rok. V poslední době však v této státem chráněné památce bylo ledu málo, protože v červenci 2004 došlo k téměř neuvěřitelnému příběhu: skupina Němců z Klingenthalu odtud vybrala dvě tuny sněhu, aby jej mohla použít při soutěži ve stavbě sněhuláků. Lepší využití našel sníh ze Sněžných jam v říjnu 1813, kdy posloužil k ošetření vojáků zraněných při bitvě národů u Lipska. Převoz volskými spřeženími tehdy odtud trval šest dní, a aby neroztál, byl led pokryt pískem. Lékaři z Lipska využili led ze Sněžné jámy ještě o sto let později, v roce 1913, kdy už jej ale převáželi autem, což zabralo jen osm hodin. Led odtud se v dobách, kdy ještě nebyly ledničky, uplatnil občas i v Karlových Varech, kde si jej objednávaly hotely a cukrárny.


Vloženo: 30.1.2007