Alt Zedlisch - Schloss (Staré Sedlitě - zámek) - Z historie
Beigetragen:
Jan Kruli, PrahaStaré Sedlitě patří mezi nejstarí české osady na Tachovsku. Původně se nazývalo pouze Sedlitě a první zpráva o něm je z r. 1177. Po vzniku blízkého Nového Sedlitě se v r. 1429 poprvé objevuje název Staré Sedlitě. Manská tvrz tachovského hradu zde stávala ji v r. 1357 a jejím prvními známými driteli byli mantí vladykové Mare (1357-63), Racek (1367-79), Bohu Rynéř (1380) a Stupek (1384). Majitelé se pak často střídali, a r. 1472 koupil Staré Sedlitě Zikmund Kfelíř ze Zakova, jeho potomci tvrz dreli a do stavovského povstání, po něm byl statek v r. 1623 konfiskován. V r. 1624 prodala česká komora statek Janu Krytofovi Kavkovi z Říčan. Tehdy se uvádí tvrz ve Starém Sedliti naposledy a to jako "pohořelá" (byla pravděpodobně vypálena na počátku 30-ti leté války císařským vojskem. Majitelé panství tak sídlili na nedalekém Částkově. Teprve za Brisigellů byl na místě staré tvrze uprostřed obce postaven v r. 1706 barokní zámek a vrchnost opět sídlila zde. V r. 1717 prodala zámek Anna Barbora z Brisigellu pánům z Vunvic, po nich ho získala Terezie z Tunkelu, která ho 1738 postoupila Josefu Ignácovi Langerovi. Od něho koupil statek v r. 1772 rytíř Ignác Born, vynikající přírodovědec a vestranný učenec, významná postava počátku národního obrózení. Rytíř Born zde pracoval na latinské knize o minerálech, zřídil zde bohatou sbírku nerostů a mincí. Dal také upravit starí brisigellovský zámek v pozdně barokním slohu. Zámek dostal novou fasádu, mansardové střechy a pokoje byly opatřeny malířskou výzdobou. V roce 1782 koupil zámek Josef ze Schorelu a po něm se dritelé jetě mnohokrát měnili, do podoby zámku vak nijak nezasahovali. R. 1945 se stal zámek majetkem státu, čím počal jeho zánik. Původně slouil lesnímu závodu jako administrativní budova, v r. 1970 byl zbořen a místo něho postavena prodejna potravin.
Zámek byla jednopatrová, čtyřkřídlá budova kolem obdélníkového dvora se stlačeným arkádovým ochozem v obou podlaích. Jeho barokní podoba z r. 1706 byla pouze jednou upravena zvnějku (1. patro a mansarda). Zevně byl zámek členěn pouze obdélníkovými okny v ambránách s uchy. Místnosti v přízemí byly sklenuty kříově, v patře byly stropy ploché. V průjezde a schoditi se nacházely klenby a dekorativní niky. V 1. patře byly 2 pokoje s tapetami na plátně malovanými (chinoiserie, ornament) a s malbou na stropech z poslední čtvtiny 18. stol. V jiných pokojích byly malby z 2. poloviny 19. století.
S dvorem, zahradou i stájemi byl zámek typicky pozdně barokním celkem.
Prameny:
M. Bělohlávek a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Západní Čechy, nak. Svoboda, Praha 1985
Z. Wirth a kol., Umělecké památky Čech, Nakladatelství ČSAV, Praha 1957
E. Poche a kol., Umělecké památky Čech P/, Academia, Praha 1980
Eingegeben: 22.1.2007 
